Adiemus

Poněkud předvídatelné, leč příjemné. S tím konvenuje i nepřemrštěná stopáž a výběr tří hlavních postav, na které je radost se dívat.

Stydím se přiznat, že mi existence Jane Greyové dosud úplně unikala. Měla jsem za to, že po smrti Jindřicha VIII. pokračovala královská linie v pořadí Edward VI., Marie Stuartovna, Alžběta. Pravda, tu a tam jsem zaregistrovala zmínky o královně Janě, ale nespojila si s konkrétním osudem. A ten byl přitom neuvěřitelně zajímavý, leč tragický. Takže zaplaťpámbů za výborný film a za přesvědčivou Helenu Bohnam Carter.Tedy - nejen ona byla přesvědčivá. Přistihla jsem se, jak v průběhu děje nazývám vévodkyni ze Suffolku a vévodu z Nothumberlandu jmény ze světa zvířat. Nevím, jde-li o kvalitní výkon dotyčných herců či režiséra; ať tak či tak, přesvědčili mě. Samosebou mi jejich snaha realizovat své sny prostřednictvím dětí připomněla stejně pomýleného Thomase Boleyna z Tudorovců, aneb důkaz, že lidé jsou nepoučitelní. Pro ambiciózní rodiče bych tento film pouštěla jako povinný. K filmu mám jedinou výhradu:  Edward VI. nevypadal, že umírá na tuberu, spíš to vypadalo na karcinom.

Brandauerův výkon je sice obdivuhodný, ale film má pasáže, kdy se děj neúnosně vleče nebo se zabývá nepodstatnými momenty, ale konec působí značně ukvapeně, jako by si sám režisér byl vědom neúnosně dlouhé stopáže.

O tom, že je Jan Cina vynikající herec, mě utvrdily pasáže, kdy skutečně hraje na jevišti a roli naprosto nevěrohodně, bez emocí, ploše, zkrátka jako ochotník, zatímco mimo filmové jeviště je naprosto přesvědčivý. Ani ostatním není co vytknout, casting měl protentokrát mimořádně šťastnou ruku. --- Bohužel mě od plného soustředění na film mě díky recenzi  týkající se V. Vejražky pronásledovala snaha uhodnout další známé postavy, které mohly (ale nemusely) autory inspirovat.  Podle mého byly inspirací J. Švorcová, J. Štěpničková (už jen podoba jmen!), ale možná i S. Amortová. Pokud jde o mužskou část, napadl mi spisovatel L. Fuks; a přiznávám, že v závěrečné scéně mi napadlo: A teď je z Ciny dokonce kapitán Minařík! (Pamětníci budou vědět, ostatní můžou googlovat.) Absurdní? Možná.

Co to jako má být? TOHLE že natočili Francouzi? Vypadá to jako amatérský pokus Cimrmanů, kteří fušují do kriminálky. Nebo je to parodie?

Překvapivě dobrý příběh s wichchestrovkou v hlavní roli. I když je zřejmé, u koho puška skončí, o překvapení není nouze. Stewart jako vždy dobrý, dokonce ani hlavní ženská role není tak klišoidní jak je u tehdejších westernů zvykem. Pravda, trochu ruší studiový zvuk, ale to lze omluvit stářím filmu.

Ze tří možných variant Emmy jsem zvolila miniseriál a ukázalo se, že dobře. Mně neznámá Romola Garai byla trefa do černého (zvlášť když Gwynneth nemám ráda a Anna Taylor-Joy mi pro roli připadá příliš dětská), ani s dalšími herci jsem neměla problém. Vadily mi prakticky jen dvě věci: nemožný účes Ruperta Evanse, za který by se maskéři měli stydět, a zoufale neobratný překlad do češtiny. Bohužel je to poslední dobou obvyklá chyba filmů ze starosvětské Británie, dabovaných do češtiny; otrocký překlad toho, co je pro Angličany normální, zní v češtině krkolomně. Za to ovšem původní tvůrci nemůžou, leč sráží to požitek z filmu.

Nestává se často, abych po delším čase ubrala rovnou dvě hvězdičky, ale ačkoliv mi vývoj příběhu - až na podivuhodně nelogické kiksy - nepřijde špatný a dokonce místy připomíná podobnou degradaci teenagerských vztahů v Pánovi much, nemůžu hodnotit výš než průměr. Uřvaný projev prakticky všech mladých neherců, korunovaný pavlačovou výslovností je prostě fujtajbl. Navíc mi všeobecně opěvovaná hudba M. Kocába se závěrečnou scénou prostě neladila.

Škoda, že zajímavý námět je zbytečně natahovaný; být o dobrých 20 minut kratší, mohl z toho být skvělý film. Pominu, že mě neskutečně štvala Dorothy Malone jako Lilly a hudba mi taky brnkala na nervy.

Nechápu, proč se v TV nedávají takovéhle filmy. Ráda bych se pokochala Provence v poněkud kvalitnějším provedení, ale nešť. Hvězdu dolů za poněkud rozpačitý a zbytečně natahovaný závěr.