Adiemus

Zpočátku zajímavé, ale s postupujícím časem čím dál větší nuda a Depp ani Bohnam Carter to nezachránili. Konec mě vlastně nezajímal, kino bych možná přetrpěla, DVD jsem stopla.

Na tu nudu nešlo dokoukat. (Ještěže jsem měla půjčené DVD!) No dobrá, půjčila jsem si film kvůli Hansi Mathesonovi, který si jednu hvězdičku zaslouží - ačkoliv geniální malíř Caravaggio aby se v hrobě obracel (pokud byl ovšem jako vrah "normálně" pohřben).

Cohen se strefuje do všeho, co se považuje za "normální" - poměry v armádě, módní přehlídky, snahu rodičů prosadit své potomky za každou cenu (nešlo nevzpomenout na Malou Miss Sunshine), "charitativní" adopce dětí, davovou hysterii (nejen) při "chlapáckých" sportech atd. atd. - a na druhé straně netoleranci vůči těm, kdo si dovolí být odlišní. Tři hudební perličky: Tainted Love (mimochodem v podání Soft Cell s "nevětšinovým" Markem Almondem) při anti-homosexuálním pochodu, Titanic při scéně v aréně - a samozřejmě závěrečný mix duetů. Poznámka na okraj: nedabovaná verze je jako obvykle lepší.

Jedna hvězdička dolů za předvídatelný konec. No dobře, stejně jsem jim ho přála.

Dojem ze skvělé pohádky dickensovského charakteru kazí jen příšerný dabing hlavní postavy.

Nápad představit poprvé Hannibala Lectera v pozici slušného žáčka před tabulí je jednoduše geniální.

Každopádně zajímavý film o tom, že člověk najde lásku tam, kde ji nejmíň čeká. Jenže se příliš o všem diskutuje.

Zpočátku to vypadalo nadějně: neotřelá zápletka, kterou ale tvůrci nevyužili. Film plynul bez vzrušení, ačkoliv postava Svena pravděpodobně měla vnést do onoho poklidu prvky dramatu (drama se záměnou mimina za teenagera veškeré žádné). Předvídatelný konec - suma sumárum nuda, která si příliš nezadá s německým Z lásky k Tomovi. Jediným oživením byl vztah bývalé Svenovy rodiny ke Göranovi. Na švédský film trochu málo.

Sociální téma je proti knížce ještě zdůrazněné, ale sakra, jak vypadají současné české filmy pro mládež? Ovšem vydávat Staré Město za Dejvice je přece jen zu moc.

Vlasta Fialová působí proti ostatním jako zjevení; nádherná, nespoutaná holka, která se odmítá přizpůsobit. Jana Dítětová se snaží, ale Vlastu Fialovou nepřekoná. Detailní záběry na vesničany jako by vypadly z pozdějších Passoliniho filmů. Poněkud směšně působí naondulovaní herci (Kemr, Vrchota). Škoda, že celý film nebyl natočen v reálu. Ale to jsou jen drobné vady na kráse. Napadlo mi, o čem by asi psala Němcová dnes...