Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Horor
  • Krimi

Recenze (933)

plakát

Wonder Woman (2017) 

Wonder Woman se tak moc snaží potlačit ambice předchozích filmů, že víc než universe od DC, to působí spíš jako Marvel.

plakát

Přicházejí v noci (2017) 

Jeden z těch indie filmů, kde ačkoliv je všechno přesně tak jak tvůrci chtěli a zamýšleli, běžnýho komerčního diváka to mine obloukem. Přeju "dobrou noc"!

plakát

Zabiják & bodyguard (2017) 

Díky trapnýmu rádoby tvrďáckýmu soundtracku se film v určitých pasážích tváří smrtelně vážně, díky čemuž jeho nadsázka vymizí a stává se z toho rutinní sračka bez vize a nápadu. Když ale hraje cokoli jinýho, rázem je z toho "buddy movie" pecka plná hravosti a nápadů... a to je asi tak dvacet minut filmu!

plakát

7 životů (2017) 

Velkolepý drama utopený v touze udělat to akční! A tak to po chvíli vypouští logiku, emoce jdou stranou, zájem o hlavní postavu uvadá a nastupuje jedna řež za druhou, kdy ani jedna není dost dobrá na to, aby v divákovi vzbudila strach nebo napětí. Příběh tak zachraňují nekompromisní situace a občasný flashbacky Willema Dafoea s dětmi, který dávají smysl a mají skvělou atmosféru. Na nudný odpoledne dobrý, ale v kině by to těžce pohořelo.

plakát

Dunkerk (2017) 

Nolan prostě neumí zůstat při zemi a natočit film pro tuctovýho diváka prahnoucího po epice a akci. A tak je i Dunkirk strukturou vyprávění složitější, než je u žánru zvykem. To může kdekoho vyděsit nebo přímo zklamat, já to ale považuju za geniální tah, díky kterýmu se Dunkirk odlišuje od všech dalších válečných dramat. Jednu událost tady totiž vidíme hned třikrát, pokaždý ale očima jiných charakterů (nutno ale podotknout, že to není o silných jednotlivcích, ke kterým si máte utvářet vazby). Chvíli jsme na zemi, chvíli na vodě, pak ve vzduchu a všechno se to mísí do střihově šílený mozaiky, která ač z hlediska časový návaznosti nedává zprvu smysl, ve finále vypramení v jeden neskutečně epickej příběh mnoha lidí, kteří čelili při operaci Dynamo hotovýmu peklu. Po technický stránce pak diváka strhne snad úplně všechno - prostě proto, že tady se nejede na CGI efekty. Když se potápí loď, tak se prostě potápí loď. Když z nebe padá Spitfire, tak prostě do moře spadne Spitfre! Kamera je fantastická a zvukový efekty ohromující (každej nálet z vás vystřílí duši). A tak dále. Celý je to ke všemu zaobalený do dalšího fenomenálního soundtracku Hanse Zimmera, kterej od úvodních vteřin vytváří hutnou atmosféru plnou utrpení a ve finále svými motivy poskytne pocit naděje a štěstí. Další pecka Christophera Nolana, která u mnohých uzraje až při opětovném shlédnutí.

plakát

Válka o planetu opic (2017) 

Jeden z těch vzácných blockbusterů, který se vymyká dnešním standardům, že film musí bejt tupej, hlasitej a akční - "War for the Planet of the Apes" je dusný intenzivní drama! Zároveň jedna z mála sérií, která svým scenáristickým zpracováním a motivy dokáže přebít všechny "fančízy" za posledních dvacet let ("Válka o planetu opic" je rozehraná takovým způsobem, že lze s klidem vyprávět tucty dalších příběhů - ať už s návazností na tuhle sérii, nebo s možností rozjetí úplně nový). K tomu si připočtěte fenomenální CGI (Caesar vypadá jako Andy Serkis víc než kdy jindy), parádní kameru, ukázkovou práci s charaktery, funkční emocionální rovinu, přesnou režii, řadu filmových odkazů a první skutečně parádní soundtrack od jinak tragickýho Michaela Giacchina. Málokdy uteče sto čtyřicet minut tak rychle. "APES TOGETHER STRONG!"

plakát

Duch ve stroji (2017) 

Ghost in the Shell je skvělej případ toho, jak kritika utváří úsudek běžnýho diváka a film jako takovej pak upadá v zánik! Nedotčen japonským originálem, užil jsem si Ghost in the Shell víc, než jsem dle všech těch kritických reakcí očekával. Proč? Prostě proto, že je to výborná „cyber detektivka“ pevně stojící na vlastních nohách, perfektně vyvážená mezi komerčním blockbusterem a chytrou nekonvenční sci-fi - příběhově úplně někde jinde, než konkurence vydělávající v kinech miliardy. Ghost in the shell je ještě ke všemu podpořen parádními efekty, skvělým soundtrackem a ozvučením. To, že by film jako celek mohl být o něco dynamičtější a údernější, vem čert! Myslím čtyři, dávám pět.

plakát

Ten den přijde (2016) 

Snad proto, že jsem o existenci filmu neměl tušení, neviděl trailer ani nezaslechl nejmenší zmínku, mě "Der kommer en dag" zničil jako máloco v poslední době. Vše od režie, přes herecký výkony (jak dospělých tak dětí), scénář až po soundtrack a dál, je přesně tak, jak by mělo být. Kdo ujíždí na Ondskan nebo King of Bastoy Island, musí uzřít i tohle. Nebejt Netflixu, asi bych to nikdy neviděl!

plakát

Lék na život (2016) 

Zprvu inteligentní thriller protkaný skrz na skrz tématy a zájmem stvořit kult, záhy až obyčejná lehce přehnaná - byť stále ne úplně hloupá - pohádka s prvky zvrácenýho hororu. Jakoby scénárista tak rychle hledal finále, až se sám ztratil v změti toho všeho, co v úvodu nastolil. Každopádně vizuálně nic lepšího v rámci žánru dlouho nevzniklo, atmosféra je skvělá, herci přesní, soundtrack správně tajemnej a Verbinski by už konečně zasloužil dolar na Bioshock! Škoda filmových pitomců (čti kritiků), kteří relativně originální filmy (kterým "A Cure for Wellness" rozhodně je) strhávají z očí tolika diváků a připravují nás tak o potenciální budoucí nářezy!

plakát

War Machine (2017) 

War Machine je sice 90 minut nudy a 30 minut parády, poslední záběr - kterej dokonale koresponduje se záběrem úvodním - to ale fakt zabil... v tom nejlepším slova smyslu!