Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (694)

plakát

Gangster Ka (2015) 

Ze začátku dost těžko uchopitelné - jako kdyby měl Pachl dost materiálu, který je potřeba odvyprávět v rozsahu 90 minut. Kvůli tomu to působí zmatkovitě, zkratkovitě a divák má tak problém se do filmu ponořit. V tomto ohledu je tak trochu škoda, že se materiál nerozhodli využít do několikadílného seriálu, kde by se lépe zpracoval. Vyprávění pomocí dvou voice overů mi taky nepřišlo zrovna dvakrát šťastné. Jenže... jakmile se Káčko dostane do basy, přijde zvolnění a s ním i možnost ponořit se do jeho charakteru a do jeho světa. A je to pěkně hnusnej svět. Čermákovo herectví je minimalistické - stačí jen, aby něco udělal a za celý film dvakrát, třikrát promluvil a dostane vás, stejně jako žralok v nádrži. Atmosféra filmu /spolu s hudbou/ je dostatečně mrazivá a je dost dobře možný, že film bude dál působit i po odchodu z kina.

plakát

Most (2011) (seriál) 

1. sezóna: Vizuálně úžasný, perfektně obsazený, dvojka vyšetřovatelů se skvěle doplňuje - on je medvěd v obnošené bundě, prostě takový ten klasický drsňák, který se objevil už ve spoustě jiných detektivek. Byť má zcela jinou slabost než alkohol, která se ukáže hodně důležitá. Jenže ona... ona není sexy kočička (byť krásná je dost), ale hodně zvláštní policajtka, která místy působí divně. A oba jsou perfektně zahraný. Místy (3. a 4. epizoda) to trochu drhne, občas jsem si říkal kolik postav ještě tvůrci hodlají na misky vah přihodit a v jednu chvíli jsem měl pocit, že to nedokoukám, protože seriál upadl takřka do rutiny. Ano, pokud by měl seriál o dva nebo tři díly méně, bylo by to ještě lepší. Jenže pak přijde obrat a ukáže se, že scénárista má zatraceně pod čepicí a že všechny maličkosti, které se dříve zdály jako nepodstatné, mají najednou velký význam (hlavně ve finále). Samotný konec je pak dech beroucí. A Most pod vším tím nánosem obsahuje jeden starý známý příběh a pokud by dneska Shakespeare dneska žil, nejspíš by psal přesně takové pochmurné kriminálky. To všechno ukazuje, že Skandinávci jsou přes detektivky machři nejen na stránkách knih, ale i v televizní tvorbě. Pokud by čeští filmaři dokázali to, co seveřané v Mostu, tak si můžeme pískat.

plakát

Labyrint (2015) (seriál) 

1. díl Jiří Strach se vrátil k tomu co umí nejlíp (pohádkáři prominou) a natočil další detektivku okořeněnou o mysteriózní prvky a historii. Avšak místo tria Runa, Sumara, Šímová na scénu přichází major Remeš, jeho kolega Grossman (oba řádně vousatí a Majer navíc v jednu chvíli přehrávající) a jejich slovenská kolegyně (jejíž jméno snad v průběhu celého dílu ani jednou nezaznělo). Není to dokonalé, není to špatné. Je to takový střední proud - akorát tak, aby to zaseklo háček a připoutalo si to k sobě diváka. To znamená, že to vyvolává spoustu otázek a nutí to diváka, aby nezapomněl na další díly. Na druhou stranu tomu chybí náboj, který měla Lest i Brána, a dost málo se tlačí pilu v rámci atmosféry. Ale to všechno může ještě s dalšími díly přijít. Je fajn, že se u nás někdo snaží dotlačit filmovou, potažmo seriálovou detektivku do tohohle století, tak snad to vyjde. Skutečně velký problém pak představuje začátek, který je dost zmatečný a budí u diváka dojem, že přišel o kousek prvního dílu... PS: Ondřej Brzobohatý jako skladatel má fakt talent zbytek: Po celkem vlažném prvním díle se Labyrint řádně rozjede a divák se do něj propadne. S dalším a dalším dílem se potvrzuje to, co naznačila jednička. Skvěle typově obsazení herci, kterým jsem prostě ty policajty věřil - věřil jsem jim grimasy, chování, nadávky. I to že starosti splachují v alkoholu a radosti jim zapíjejí. Věřil jsem jim i chemii, která mezi nimi fungovala. Zatímco u Majera a Langmajera jsem s tím problém neměl, u Donutila jo. Tomu chlapovi jsem prostě nevěřil, že má za sebou několik desítek let praxe. Ale fajn, přistoupil jsem na pravidla hry a jeho ironie byla příjemným zpestřením. Vyzdvihnout musím vizuální stránku, podtrhnout hudbu, režii a dost zajímavé úvodní titulky. Nechybí napětí. Nápad s vraždami podle obrazu? Proč ne. To všechno hází seriál jenom do plusových stránek a Labyrint se tak stává zajímavým počinem. Jenže zatímco seriál jede po šest (respektive pět) epizod jako parní lokomotiva a strhává diváka, trousí kolem spousty kravin, který se pak ani neřeší. Jednou z největších je například pronesení zbraně do budovy soudu. Jak se tam dostala? Čekal jsem až do posledních minut seriálu, ale žádné vysvětlení se prostě neobjevilo. Ono vůbec se v seriálu zmíní spousta věcí, o nichž se prohlásí, že se neví, jak se mají vyřešit. Scénárista Hudský tak tímhle celkem připomíná scénaristu Damona Lindelofa - navrší spoustu problémů, spoustu otázek, které se vrší jedna za druhou a prostě nedojde k jejich řešení. K té poslední dojde v téměř závěru, kdy se nedozvíme, odkud pachatel získal návod na vraždění. Divák si o tom tak má kontemplovat nejspíš sám za dlouhých zimních večerů. Což je prostě průser, pokud děláte detektivku, která zákonitě vyžaduje nějaké (nejlépe logické) řešení. Poslední, tedy sedmý díl je případ sám o sobě. Jsem toho názoru, že Jiří Strach neumí dělat závěry - finále svých detektivních záležitostí. Ukázalo se to na Ďáblově lsti i Ztracené bráně a ukazuje se to bohužel i tady. Scénář trousí jedno debilní klišé za druhým (začátek) a pokračuje v troušení dalších kravin. Šestý díl navíc vzbuzoval nutnost emocí pro sedmý díl, nebo alespoň jednoho panáka. Bohužel nepřišlo ani jedno ani druhé. Takhle zažil seriál během dost velký obrat. Bohužel dolů... PS: prosím, pokud se bude fakt dělat druhá řada, ať už to nepíše ten samej chlap, co dělal tuhle řadu.

plakát

Ten, kdo stojí v koutě (2012) 

Nádherný. Už dlouho mě takhle žádný film nestrhl. V The Fury mě Logan Lerman docela vytáčel, tady mi ale překvapivě sedl, Ezra Miller super a Ema Watson... to je skutečná ozdoba tohohle filmu. Už v potterovkách vypadala skvěle, ale tady... a soundtrack je parádní. Tohle léto mám nějak ve znamení písničky Heroes od Bowieho. Po Horns už druhý film, kde jsem na ni narazil.

plakát

Panství Downton (2010) (seriál) 

1. řada Po delší době zase seriál, který mě strhl. Po všech stránkách naprosto okouzlující a elegantní. Sršící romantikou, vtipem a vybraným chováním, byť pod slupkou pořádně ostrý. Chvíli se to jeví až pohádkově, ale postupem času vyplouvá na povrch, že každý z těch hrdinů má své cíle nebo své kostlivce ve skříni. Na co potřebují americké seriály 22 dílů, to Britové zvládnou během sedmi. Zvěsti opravdu nelhaly... 2. řada Zatímco první řada se jevila takřka pohádkově a největším zlem bylo nějaké to škádlení mezi zaměstnanci a členy rodiny, druhá řada řádně potemnila. První světová, španělská chřipka, smrt několika postav, ale i nemanželské děti a drobné záletnictví. Seriál tak díky tomu není tím čím se zdá být na povrchu - tedy jednoduchou romantickou záležitostí. Ukazuje se, že je víc než prostou a jednoduchou telenovelou. Příběh se hýbe kupředu, postavy skutečně žijí a i ty negativní si divák musí zamilovat - především u nich je vidět, že pro svoje chování mají motivaci a s jejich negativním chováním to zase tak jednoduché. Těším se, jak to bude pokračovat dál...

plakát

Zlomené město (2013) 

Určitým způsobem sympatické. Sice je to celé bez nulové porce napětí, ale na druhé straně je Billy ten tradiční hrdina drsné školy (ačkoliv místy nedotažený). S lepším scénářem to mohla být pecka. Takhle jen obyčejný průměr, který rychle vyšumí.

plakát

Jonathan Strange & Mr. Norrell (2015) (seriál) 

Dokonalé spojení fantasy a pohádek. Skvěle obsazené a napsané. Nejlepší audiovizuální fantasy za hodně dlouhou dobu. BBC jen potvrzuje, že mezi televizemi patří mezi jedničky.

plakát

Terminator Genisys (2015) 

Arnold kdysi prohlásil, že se vrátí. A tak je tady. Terminator: Genisys bych klidně označil z těch nových Arnoldových filmů za nejlepší. Ale uvidíme, třeba ho něco překoná. Pokud tedy Terminator, který měl Arnolda vystřelit zpátky na špici, tuhle rakouskou legendu definitivně nezadupe do země. Minimálně výdělky nasvědčují tomu, že tahle filmová značka je mrtvá na několik dalších let. Snad to nebude ale konec Schwarzeneggerův, protože právě on je na tomhle filmu to nejpozitivnější. On a Emillia Clarke. Zbytek castingu je totiž katastrofickej. Nevím, jaký páky mají Jason Clarke a Jai Courtney nebo kolik museli vysolit za to, aby si v tom filmu zahráli hlavní role, ale asi to muselo být dost mastný. Jejich Connor a Reeves jsou nemastný, neslaný a vhodný maximálně na čtvrtý housle nebo jako oběti masovýho vraha. Navíc se film pokouší o nějakou chemii mezi nimi, ale prostě to nefunguje ani v jednom okamžiku. Na druhou stranu funguje ve filmu vtip a hlášky... akce - je fajn. Ale nic z čeho by člověk sedl na zadek. Je vidět, že Taylor holt není hračička jako Cameron, ale televizní rutinér. Na druhou stranu ten film prostě nenudí, jenže časy, kdy tahle značka patřila mezi ty kvalitní jsou dávno pryč. Minimálně do doby, kdy scénář bude psát babral jako Patrick Lussier a casting se bude provádět pod vlivem návykových látek. Do té doby to bude zábava na úroveň béčkových a céčkových filmů. Arnold sice slíbil, že se vrátil. Ale vypadá to, že dneska už nikoho nezajímá. Škoda, že nedorazil o pár let dřív...

plakát

Rohy (2013) 

Další z filmů, který se širokým obloukem vyhnul tuzemským kinům. Což je možná trochu škoda. Jasně, nejedná se o žádné veledílo, ale ta kombinace humoru a napínákových a lehce nechutných scén funguje dobře. Radcliffe to parádně táhne a další herci ho dobře doplňují a soundtrack je řádně chytlavý.