Sabrewulf

Nějakou dobu jsem se seriálem počkal, protože jsem čekal, až trochu opadne to hype, nicméně už od prvního nástřelu o čem kostra děje přibližně pojednává, jsem se nesmírně těšil, protože to je ten typ látky, která je chytlavá už na papíře. Dá se říct, že v některých směrech seroš předčil má očekávání. Miluju tyhle originální náměty. Scénář je neuvěřitelně vynalézavý, překvapilo mě, jak i na malé ploše obyčejnosti daných her, tvůrci vykouzlili nejedno překvapení, chytrý zvrat a gradaci, v jedné epizodě dokonce silnou podpásovku. No napínavé jak malé gatě to bylo, čím víc jsem se blížil ke konci, tím přicházelo víc a víc emocí, došlo i na slzy. Zhltnul jsem to "jedním dechem". Herci sympatičtí. Jediné dvě vady na kráse to má a tím je poslední epizoda, která možná mohla jít trošičku jiným směrem (ten zbytečný twist mi ale nevadil) a druhá věc - scény s VIP, které byly strašně umělé a nepřirozeně jako v nějaké scénce na školní besídce. Jinak majstrštyk.

Pro koho to jako bylo určené? Jaká je cílovka? Pro děcka je tam moc brutality a pro dospělé zas všechno kolem strašně infantilní. Ta kombinace děcka v hlavní roli, přestřelené brutality, infantilních vtípků, kostýmů a udělátek, postapo světa typu Mad Max, hrozně neatraktivních exteriérů (vypadá to jak fan film točený někde na kopci za sídlištěm) a v neposlední řadě ZOUFALÉ snahy o osmdesátkový feeling včetně ODPORNÉ synťákové hudby z toho dělá něco téměř nekoukatelného, ale hlavně NEFUNGUJÍCÍHO. Nevím, jestli jsem kdy viděl víc nefungující film. A ještě k té brutalitě. Když jsem viděl poprvé Braindead, tak jsem se těm gore scénám vyhnaných do absurdna řechtal proto, že jsem něco takového viděl POPRVÉ! Kdy už blbečci filmaři pochopí, že stavět černý humor na groteskní brutalitě už víckrát prostě nepobaví. Strašná cipovina.

Ano, dal jsem 4 hvězdy, je to fajn film a dost povedená herní adaptace, ale přesto mě ten film hrozně SERE. Proč? Protože mohl být jako předělávka o dost lepší! Teď si nejspíš zaťukáte na čelo a řeknete si: "A co jako ještě chtěl, rozežranec, už tak je tam těch odkazů na hru obrovská hromada, to zase nemohli dělat okénko po okénku celou hru", JENŽE! Já po nikom nechci žádné překopávání, stačila jedna malá, nijak složitá drobnost... HUDBA! Například scéna, kdy Sonic surfuje ze sněžné hory. Ty vole, Sonic surfuje ze sněžné hory! To si úplně říkalo o hudební podklad z Ice Cap Zone v Sonic a & Knuckles! Schválně jsem si pak tu scénu pustil znovu, vypnul zvuk a k tomu pustil jako podklad právě OST z daného herního levelu a okamžitě mi naskočila husina. Když už tam ta hudba ze hry nehraje a oni by tam alespoň zkomponovali nějakou chytlavou skladbu, tak by to ani tak nebilo do uší, ale ve filmu je naprosto nemastná neslaná a hlavně mdlá (!) orchestrálka, ze které už 10 sekund po tom nevím ani jeden tón. Prdnout tam to Ice Cap Zone tak nejen, že by se nejeden fanda tetelil blahem, ale navíc se to tam hodí a i neznalci hry by měli tuhle scénu bez debat zajímavější a zapamatovatelnější. To samé taneční scéna v chatě. Oni tam vecpou nějakou nezajímavou hiphopovou sračku bez melodie a přitom ji stačilo nahradit téměř libovolnou skladbou z her (protože v jádru jsou to v podstatě taneční skladby!!!) a máte úplně jinou náladu, což jsem samozřejmě udělal a opět husina (např. takové "Endless mine" tomu dodá hrozně příjemně optimistický tón). A do třetice - finále. Když jsem si pohrál s načasováním u konkrétních scén a variabilně zkoušel skladbu Final Boss ze hry Sonic 1, či skladbu Boss 2 ze Sonic & Knuckles, tak hádejte co... ano, správně, husina. Tedy hrát to na plné kule v kině, tak bych se udělal. A to jsem pouštěl 16ti bitové origo verze. Kdyby ty skladby udělali nově, moderně, tak by to dodalo neskutečný šmrnc. Já to nechápu, oni mají takhle parádně nahráno na smeč, míček jim padá blízko sítě kolmo dolů, spoluhráč se válí na zemi a oni prostě jen čumí a ten míček nechají spadnout na zem. Proč?!! To samé Uncharted, proč má Hollywood tu napřesdržku úchylku, IGNOROVAT ikonické skladby z her? Jó, ono je sice hezké, že na hráče pomrkávají jednou skladbou vyzváněním v mobilu, ale do prdele, Sonic nemá stavěné hudby na blbé pomrkávání, to je jedna z těch her, která je OSTčkem proslulá, lidi dělají na youtube o sto šest jejich covery a tak. Úplně se bojím, že by je napadlo skutečně dělat s Wanem tu Castlevanii, nebo chtít dělat další SEGA klasiku Golden Axe, protože to jsou taktéž ty hry s mistrovským soundtrackem, na který by se filmaři opět vysrali. To jenom Christopher Gans (Silent Hill) je takový BOREC, že jediný pochopil, jakou neuvěřitelnou sílu má použití herního soundtracku do adaptace? No nic, dál. Stopáž je zaplněná některými zbytečnostmi, chata tam být vůbec nemusela a celá scéna na svatbě do tohoto filmu brutálně nepasovala. A trošku tam bije do očí občasná nelogika - byť je to rodinný film na vypnutí mozku, přece jen sami na sebe tvůrci upletli bič tím, že ze Sonica neudělali jen rychle běhajícího ježka, nýbrž "Quicksilvera", takže čumím a říkám si:", Proč ,proboha, Sonic tu mapu tomu Rusovi prostě nevezme z ruky/boty? A úplný facepalm je, když nejrychlejší tvor planety nedokáže utéct lavině. Jako fakt? To nemohli dát u té hory sráz, proti kterému by mu byla jeho rychlost k ničemu a vzhledem k omdlenému Tailsovi by skutečně ten teleport potřeboval? Ale to už hodně ryju, jak jsem podrážděný. Vypustit scénu chata + svatba, doplnit do klíčových míst klíčové herní melodie a byla by to špička v herních předělávkách. P.S. Jak by řekl Sean Connery ve Vycházejícím slunci (když už ten Sonic pochází z Japonska): "Já jsem velmi, velmi OKOTA!" -"Nasraný" -"Ano! Nasraný!!!"

Jeden z těch filmů, který sice není nějaká extra pecka, ale na nedělní odpoledne ke kávičce naprosto ideální. Prostředí tenisových kurtů tu má takové zvláštní, řekněme bohémské kouzlo. Nikdy v životě by mě nenapadlo dát k sobě jako dvojici Dunst a Bettanyho a přesto jim to sedlo. Spoustě lidem se film líbit nemusí, ale nedovedu si představit, že by někdo na to vyloženě plival, je to prostě takové nevinné. Z klasické hlášky "nenadchne, neurazí", bych to první zrušil a druhé výrazně vypíchnul.

Normálně se k tomuto typu (odpadových) filmů vždycky pořádně rozepíšu, ale když vidím těch 55%, tak je to jako kopat do mrtvoly a to není moc zábavné, tak jenom opravdu ve stručnosti: 1) Woke trash. 2) Ženské obsazení úplně mimo, postavy jsou nezajímavé, postrádají charisma a co hůř - šíleně k sobě ta parta neladí, žádná chemie, nic. 3) Bitky strašně jalové, asi neměli na choreografa. 4) Záporák není žádnou hrozbou, je to v podstatě jen takový šovinistický debílek (toto téma trefně rozebral Critical Drinker na youtube). 5) Nejzbytečnější komiksová postava Harley Queen aka Margot Robbie je s tím svým otravným ksichtěním (čti přehráváním) a ZOUFALOU snahou být jakože hrozně cool a nad věcí na přesdržku (ostatně jako ve všech filmech, kde se vyskytuje). 6) Je to přesně ten typ uhlazeného, vyměklého eRka, na které jsem hrozně alergický. Přece když už vím, že jedu takovýto typ filmu na eRko rating, tak to trochu rozjedu, ne? 7) Hudební doprovod příšerný.

Moc příjemný výlet do minulosti, nostalgie jako kráva, už když začalo hrát "Danger Zone", tak jsem byl rozesmátý od ucha k uchu. Nijak to netlačí na pilu, ať už co se týká záporné strany, která byla podána neutrálně (žádné vlajky, žádné ukazování prstem na Čínu, Rusy apod.), tak třeba ženské jakožto pilotky, která tam působila úplně normálně, jinými slovy - no woke. Skutečné záběry ze stíhačky dělají strašně moc, v dnešní CGI době o to cennější. Na plnou palbu to nedosáhne díky pár vadám na kráse: 1) Prostorový zvuk byl poněkud odfláklý (byl jsem na Dolby Atmos), chybělo cestování zvuku ze strany na stranu (např. stíhačky letící do kamery "za diváka"), většinou byl zvuk prostě všude. 2)Hodně scén se dalo předvídat - co se stane, kdo koho zachrání atd. Ale jinak spokojenost, ten finanční úspěch tomu moc přeju.

V tomhle typu sraček s ženskýma akčníma hrdinkama nikdy nejde tak moc o to CO, ale JAK. Rozuměj, nemám problém s ženskou co přepere chlapa, to by mi přece dávno hrozně moc vadil třeba Terminátor 2, ale to jakým způsobem to servírují tady, je na blití. Mám rád filmy o pomstě a tady by člověk čekal něco ve stylu Death wish, nebo ještě lépe ženskou verzi Mé druhé já, které má naprosto UVĚŘITELNOU mstící se hrdinku. V tomhle hovnu vidíme ukázkový příklad Mary Sue. Chlapy tu zabíjí po desítkách (ten killcount je už parodie!) ve stylu Johna Wicka a aby to nebylo málo, nejde o nějakou postavu, která od začátku patří k nějaké bývalé speciální jednotce, ale o domácí puťku, která se stane Arnoldovým Komandem v podstatě lusknutím prstu (ten jakože několikaletý výcvik, který si jako diváci musíme domyslet, je jen fraška). A kdybych chtěl hooodně přivírat oči, bral bych, když 50ti kilová ženská ten celý kartel postřílí, v nejhorším případě rozřeže při bitce sečnou zbraní, na to přece nemá váha žádný vliv, ale ona se tam přetahuje se stokilovýma chlapama tělo na tělo, fakt šaškárna, navíc perfektně ovládá úplně všechno, už jen chybělo, aby nasedla do bojového vrtulníku nebo někam vjela s tankem. Shrnu to takhle: Když se budu chtít podívat na něco o mstící se ženě, mrknu na již zmíněný film Mé druhé já a když se budu chtít dívat na něco o SUPERHRDINECH, mrknu na Marvel/DC.

Kdybych byl scénáristou, NIKDY bych se nepouštěl do tohoto typu scénářů, jakými jsou dystopické či postapo světy s nějakým specifickým fungováním. Je to totiž chůze na tenkém ledě a čím komplexnější to fungování napíšete, tím víc si naběhnete na smeč v podobě nelogických kiksů a nesrovnalostí. Nebudu je tu vypisovat, to už za mě udělali ostatní uživatelé, počtení na tohle téma je tedy dost, tak sem hodím jen jeden nesmysl, o kterém se (pokud jsem to nepřehlédl) nikdo nezmínil a tím je až karikaturní hierarchie. Nemůžete, opakuji, nemůžete na tak malém prostoru, jakým je do nekonečna jedoucí vlak (byť by měl třeba 100 vagonů) vystavit ty nejextrémější případy na obou stranách. Poslední vagon se špinavýma trhanama, kteří pomalu nemají co do huby a musí žrát proteinové bloky (k těm ještě později), zatímco v prvních luxusních vagonech jsou luxusně oblečení snobáci, žeroucí steaky a chodící div ne se zlatou lžičkou zaraženou v prdeli. Na takový rozsah musíte mít velké město, ne-li alespoň stát. Když si vezmeme stupnici od 1 do 10, přičemž ti nejpodřadnější trhani by byli 1 a snobáci se zlatou lžičkou zaraženou v prdeli 10, tak v kontextu toho, že by v dané "době ledové" byli lidé vůbec rádi, že jakýmž takýmž způsobem přežívají a že to s tím vlakem nějak funguje, v realitě by to bylo dejme tomu: poslední vagon 3 a první 7. Bylo to myšleno hezky, ale působí to až parodicky, zvlášť když se ten film bere smrtelně vážně. Být to nějaká komiksová stylová řež s nadsázkou, kdy by se hlavní hrdinové probojovávali skrz vagony jako v nějaké videohře, neřeknu ani ťuk. No a když už jsem načal tu řež. Nemám rád, když si film hraje na tvrďáka (trest se zmrazenou/rozbitou rukou, vagon plný bouchačů se sekyrami...), ale ve výsledku je to jen PG-13. Působí to pak jak malý ratlík, co na vás štěká, jak smyslů zbavený, aby vás zastrašil, ale vy víte, že stačí jedna kopačka a čuchl by ke kytkám. No a ještě k těm proteinovým blokům. Chápu, že měli působit nechutně, zvlášť když ukázali z čeho se to vyrábí, ale zvolili nevhodný vizuál lesklé, pružné, úhledně zarovnané cihličky, která mi strašně dělala chutě. Nepomohlo ani to, jak musela proteinový blok ochutnat i vedoucí snobka, která se pomalým kousáním a kyselým pohledem snažila divákovi namluvit, že to je hnus, ale já bych se do toho strašně zakousl. No nic, musím dopsat koment, nepíšu ze svého PC, bydlím totiž v paneláku v prvním patře, kde tak tak přežívám, píšu ze sousedova luxusního PC z patra osmého. Sedím si v křesle vystlaném z kůže sněžného leoparda, ale soused už mě vyhání pryč, je trochu nevrlý, protože - však víte - tlačí ho zlatá lžička zaražená v prdeli.

A já si pořád nedokážu zařadit představitele hlavního hrdiny a on je to Maze Runner. Ty hustější vlasy mu slušely. Příjemné překvapení, vůbec jsem o existenci tohoto filmu nevěděl a vyklubal se z toho pohodový akčňák s fajn castingem. Lidi ohrnují nos, že to je slabá napodobenina Bourneho a já říkám, že už jen scéna, kdy se Mitch s řadovým padouchem přetahuje o kulomet, přičemž se z něj celou dobu střílí, rozstřelí při tom velké okno a průvan Mitchovi rozfouká vlasy, má větší koule, než celý Bourne. Jasně, že tam jsou některé scény přitažené za vlasy, ale v kterém akčňáku ne, že (i v tom "slavném" Bourneovi). Je to svižné a zabavilo. Úvodní scéna super. Klidně bych bral dvojku.

Protikomunistická masturbace. Takové tlačení na pilu, že se pro mě Skřivánci stávají absolutně nestravitelným filmem. Už to silně připomíná takovou tu POSEDLOST uživatelů na fejsbůku jako např. zrovna před pár dny: Čtu diskuzi o UA a tam jeden uživatel (se standardně vloženou submisivní UA vlaječkou v avataru) napsal příspěvek, který byl trochu mimozní a černobílý, tak jsem ze zvědavosti mrknul na jeho profilovou zeď. Jedu shora dolů a vidím: meme na Puitna, meme na Putina, psaný vtip na Putina, zpravodajská zpráva o zlých Rusech, meme na Putina, zpráva o zlých Rusech, karikatura Putina, meme na zlé Rusy... a tak pořád dokola, že úplně každému člověku, jedno na čí straně stojí (protože i když nějakého politika nesnášíte a vám se na zdi objevuje od vašeho známého něco podobného, čemuž se poprvé zasmějete, po sté už kliknete na tlačítko "uspat příspěvky uživatele X na 30 dnů)) musí být jasné, že jde o regulérního magora (což jsem mu taky napsal). Žádné běžné příspěvky a mezi tím vložená  narážka, ale stále jako HNOJOMET metá jedno hovno za druhým. Čvachtá se v tom, rozmělňuje v rukách a s pološíleným výrazem ve tváři to po sobě rozmazává. A stejně jako FB dotyčného už se namísto normálního fejsbůkového účtu stává údernickou ukrajinskou hlásnou troubou, tak tento film již není filmem, nýbrž protitotalitní encyklopedií ve vázané brožuře. Bílá paní má aspoň nějaký dějový základ, na který je ta satira naroubovaná, kdežto zde už ten základ staví od prvních sekund na hluboké totalitě. A stejně jako chlad, který když jde do extrému, tak vás místo schlazení spálí, tak třeba scéna, ve které papaláš se štábem rozmísťuje kulisy a nařizuje každému pracovníkovi, jaké protiamerické hlášky má na kameru říkat, se to zlomí a naopak působí, jako by sám Menzel skrytě tlačil do lidí komunistickou propagandu. Sám se stává tím, čemu se vysmívá! Není to vtipné, vysávalo to ze mě život, jako bych sám seděl v  nějaké kobce v komunistickém lágru a Brodského smyslpostrádající žvásty mi fyzicky ubližovaly. Pro mě jasný odpad, ale jednu hvězdu dávám alespoň z úcty k Menzelovi, jehož Slavnosti sněženek mám moc rád. Geniálně trefný komentář má Verbudrak.