petikacka

Mé dětství a mé nostalgické vzpomínky na Bellu, Sebastiana a hlavně na ústřední písničku, která mi zní v hlavě už desítky let...Fuckttt Za mě nostalgických 85%

Tak za mě pokus číslo 2, páč můj první pokus zmizel ve vesmíru což mě poněkud nasralo. Takže... Celé je to na hovínko. Je to takový pokus ála K-9, můj přítel se studeným čumákem, který se mu ovšem zdaleka ani nepřibližuje. Další má TOPKA psích filmů je Goro, bílý pes,  pak Bílý Bim, Černé Ucho , posléze  Lassie to jsem nikdy neviděla, další je...Čtyři z tanku a pes, a úplně nejvíc je mé dětství spojeno s  Bellou a Sebastiánem. Takže podtrženo a sečteno je tento film poněkud v mých očích hodně méněcenný. Za mě zklamaných 45%

Pro mne velice milý surprise počin krimi seroše. Jednotlivé díly s dost překvapivými a uvěřitelnými zápletkami a hodně zvláštní seskupení herců, kterým to všechno sežerete i s chlupama. Nejvíc mě bavilo duo Dítě - Fáberová na Kryštofa Hádka jsem si chvíli musela zvykat, ale nakonec to všechno do sebe skvěle zapadlo. ...Páníček říká psovi Krvesaj a panička Kulíšku, dokonalý "nomen omen" a zároveň přístup k životu... Za mě potěšených 85%

Vysoce duchovní film, který mi brnknul na citlivou strunu a chápu, že rozhodně není pro každého i když...K jeho pochopení asi musí mít člověk něco odžito a nějakou zkušenost se smrtí, vnitřními démony nebo závislostí a nebo se vším dohromady. Někdo si možná nikdy nepoloží otázku o smyslu života a jeho role v něm a co může jednoho udělat šťastným nebo kolika lidem ublížil...Pro mě to byl velice silný, smutný, filozofický až depresívní snímek, ale zároveň plný naděje i radosti skrze obrovské citové bolesti. Páč pokud má jeden v životě pro co či koho žít, tak se má radovat z každého okamžiku a umět odpouštět ( hlavně sám sobě).  Naštěstí přichází katarze v podobě poznání, že je to vlastně jednoduché...stačí znát Dvě slova jako klíč... k životu.  Za mě sejmutých 95%

Jéžiš, to bylo tak milé, laskavé, strašidelné a pravdivé zároveň. Opět film s mým človíčkem, který jsem, ale chtěla vidět já víc než on. Nakonec jsme byli spokojeni oba. Mě se nejvíc líbil "zrůda"Tonda a človíčkovi zase "genius loci domu". Bylo to opravdu pohlazení po duši. No snad se zase po dlouhých letech vrací česká animatorní scéna, která měla před lety světové renomé a pak na dlouhá léta zanikla...Tohle dílo má na to na její renomé navázat... Za mě pohlazených 95%

Hmnnn, tak tahle adaptace naší Agáty se celkem povedla. Musím říct, že jsem si film pustila, když se už smrákalo, zapálila jsem si svíčky, abych tu atmošku dovedla k dokonalosti a to se mi povedlo. Takže atmosférum bylo dokonalé, děj tomu pořád nahrával a Kenneth napotřetí překonal sám sebe, sic! Bylo to takové jaké to asi mělo být i když "kdo je who" mi problesklo hlavou už na začátku. Nicméně vůbec to nebylo špatné akorát mi tam chyběl humor. Pro mě zůstává nejlepším ztvárněním Hercula s jeho pobočníkem kapitánem Hastingsem, seroš Agatha Christie's Poirot. Za mě vcelku spokojených 75%

Taková neznámá soudní pře pohřebních ústavů, s čímž se jeden nepotkává každý den... ani týden... měsíc... natož rok...Bylo to sledovatelné, bylo to vlastně zajímavé a jednomu z toho může rozum stát. Kdo v tomhle byznysu nedělá asi netuší vo co tu go. A, že se tu dějou věci! Za mě holywůdskypozitivních 70%

Taková brutálnovtipná parodie na týmbyldingy firem, které nesnášíte a kde bohužel pracujete! Zažila jsem osobně akorát bez mrtvol...Joo, pobavilo, překvapilo, vlastně ani neznechutilo ovšem donutilo jásat, že jsem už pryyyč z těhle sraček. Za mě dokonale pobavených 85%

Pro mě to byl naprosto nečekaný příběh spolužáků ( Štěpánek vs. Hanzlík), které bych si nikdy! nespojovala dohromady. Bylo to pro mě naprosto objevné, přátelské, milé i smutné ( smrt bratra) ovšem přesto uvěřitelné a lidské. Za mě lidskopříjemných 90%

Tak tohle je pravý opak fransózkych krimošek s Belmondem. Úplně jsem zapomněla na Miou-Miou a socidramakrimi, která mi vlastně fuckt chybí a tentok tu film mi to drsně připomněl. Myslím si, že by si to dnešní filmaři asi měli zkouknout, páč ta syrová realita dnešní doby je vlastně asi stejná jako v 70-ách. A jeden se může posrat tenkrát jako teď. Za mě silně emotivních 90%