ABLABLABLA

Superstar, či X-factor a další tyhlety blbostičky hadra proti tomuto:) Těch falešných slečen tam teda bylo jako máku. Tohle oproti první povídce v rámci Konkursu už alespoň mělo něco do sebe. Dokument z dané doby ukazující.. no prostě konkurs do divadla Semafor. Ač to tedy bylo nahrané, čili ne úplně dokumentární v pravém slova smyslu, tak i přesto si dovedu nyní lépe představit, jak to tehdy vypadalo. No a vidět v tom ještě Suchého a Šlitra je plus navíc.

Promiň Miloši, ale i když je tohle jedno z tvých počátečních děl, tak mě hrozně nudilo a nějakou výpovědní hodnotu o té době to alespoň pro mě nemá. Ovšem ten konec mě pobavil, jak oba dva mlaďochy vyrazili z kapel a co oni udělají? Prostě se prohodí.

Nádherný příběh (který je tím lepší, že není zbytečně roztažený na celovečerák) o tom, že nikdy se nemáme vzdávat... ovšem bez té hudby by to nebylo ono - ta to dovedla k dokonalosti a 5*. Ukápla mi slzička a nejen jedna.

"Při natáčení této scény byly odbornými poradci internista, ortoped, kardiolog a profesor psychiatrie." Tahle malá srandička mě nadmíru pobavila:) Jednotlivé latinské názvy různých druhů femina a maritus (nejlepší femina sexbombilis, nebo typ může sportovního - fanaticus fotbalis a jiné samozřejmě) vás prostě musí ohromit. A nejlepší na tom samozřejmě je, že i když je tohle kraťásek z 60. let, tak (jak píše lubospoti) to perfektně sedí i na dnešní dobu. "Typ muže přelétavého nebo-li záletného - maritus fluctuans neexistuje dneska už prakticky vůbec. Že ano, pánové?"

Prostě puberťačka evidentně hledá sama sebe, zkouší, riskuje, je zvědavá... naprosto normální v tomto věku, ovšem Isabelle ty svoje hranice velmi posouvá až na samý okraj prostituce a leckdy se i ona musela cítit zneužitá. Evidentně to nedělala pro peníze, pro své vlastní potěšení /teda já neviděla, že by si to nějak užívala většinou/, proč to dělala možná ani neví ona sama... prostě to bylo něco jiného než její běžné starosti s rodinou a školou. Jsou to velmi silné 3*, skoro až 4*, jsem dost na vážkách. Marine je rozhodně neskutečně přirozeně krásná, tím lépe se na film dívá. Trošku podivný mi přišel ale vztah s jejím bráchou... velmi otevřený a intimní, to se jen tak nevidí.

"Because we're more belligerent, more stubborn and more idiotic than you could ever imagine." O půl hvězdy až hvězdu lepší než This is the end (aneb nejde nesrovnávat, stejná pi**vina ze stejného roku se stejným námětem a stejnou bandou blbců a skončilo to stejně idiotsky, no tenhle teda možná kapku méně idiotsky aneb nevzal je světelný tunel "do nebe" ale naopak světelný tunel je uvrhl do tmy, tím že se na to prostě vysral). "Hey it is our basic human right to be fuck ups." Musím uznat, že tohle tam nějakou tu myšlenku mělo a snažilo se ji prokázat a to je to, co ho dělá lepším. "Face it, we are the human race and we don't like being told what to do!" Jedno základní ponaučení z filmu? No přece "Chybovat je lidské."

Další Barbramusical viděn, juchu:) A naprosto jsem byla utančena k radosti a veselí. Nevím, čím to je, ale tahle hudba je tak hrozně krásně pozitivní a "tance" aka divná chůze jsou skvělé. To taneční číslo na nádraží mi až nápadně připomínalo twerking. Už ten začátek mě uchvátil svým klapáním podpatků, z čehož se udělal start songu - bomba. Vůbec tahle doba 90. léta 19. století musela být báječná. Nejlepší postavou byl samozřejmě pan Wandelgelder (řekněte to třikrát za sebou:D) - cokoliv co řekl, tak bylo tak neskutečně vtipné, že z toho člověk skoro brečel smíchem. "To je urážka! - Ty sám si přerostlá urážka." ......... "Víš, že 90% lidí na světě jsou hlupáci a nám ostatním hrozí, že se od nich nakazíme." ....... "V klidu jsem s ním pohovořil. Vysvětlil jsem mu, že je velký pitomec." .......... "Já umřu. - Na co? - Utrápím se. - Hloupá smrt." ......... "Povyšuju tě na hlavního příručního. - A co jsem byl doteď? - Ten drzý hlupák. A tebe povyšuju z tupého učedníka na neschopného příručního." No a Dolly tomu breku nepomáhala. Tuhle ukecanou, prešibanou a pletichářskou osůbku musí mít rád každý. Prostě z toho čiší neskutečný optimismus a je mi jedno, že to bylo trochu naparáděné, přepychové, pompézní, monstrózní až kýčovité. "Nevrátíme se, dokud nepolíbíme děvče. Bude mi 29. Jednou začít musím. - Mě je 19 a půl. U mě to tak nespěchá." ........"Peníze jsou jako hnůj. Ten taky nemá žádnou hodnotu, ale když se rozhodí po poli, pomáhá mladým rostlinám růst." P.S. a kdybyste něvěděli, tak "Kratší než vteřina je chvilička."

No konečně jsem na to někde narazila, i když jsem si musela počkat až to bylo v TV. Formana sama považuju za Pana režiséra a je hezké, že ač je to velký formát, tak se pořád hlásí k naší malé milé České republice. Určitě si zaslouží chválu, obdiv a úctu, ale nemůžu si pomoct.... na mě snímek místy působil vychloubačně. Ono jeho úspěch se dá zobrazit i lépe. Prostě občas jsem měla pocit jako by mu ta sláva opravdu stoupla do hlavy a myslel si o sobě, že je naprostý génius, což samo o sobě není špatné, ale když to hodíte na kameru a do filmu působí to namyšleně. Jinak je tu relativně dobře zobrazená celá jeho režisérská kariéra i s rodinnými peripetiemi, ovšem opět.. Přišlo mi krapet divné, natáčet ho při obědu s jeho staršími syny, na nichž bylo vidět, že je jim to krajně nepříjemné a že prostě nemají s otcem takový vztah, jaký on by si přál a jaký si představuje. A co se týče vztahu s jeho mladšími syny, tak mi to přišlo, že na kameru se to snaží taky hodit, jak je skvělý otec. Ale líbilo se mi, že sám řekl: "Pro mě je absurdní, že se se svými syny nedorozumím česky v ČR." No je to absurdní, ale tak může si za to vlastně sám, že je neučí česky a zvláště, když oba jejich rodiče jsou Češi - Martinko špatně sis je vychovala. :D Dozvěděla jsem se mimo jiné i řadu osobních věcí o jeho dětství a neměl to lehké. 4*, protože tu až moc řeší rodinný život před tím režisérským, což mě třeba zajímá více. P. S. Musím to prostě napsat, i když to nijak nesouvisí s jeho filmovou kariérou. Jaké jsou šance, že jeden chlap za svůj život zplodí dvakrát jednovaječná dvojčata a vždycky kluky?

Ohromující, kouzelné i kouzelnické, fascinující a fantaskní a vůbec se tu nebudu zdráhat šetřit superlativy. Mě to dostalo a byla jsem u vytržení. Ano, sice tu člověk viděl nějaké prvky Dannyho parťáků a jiných zlodějských filmů, ale já to ignorovala. Sice si nejsem moc jistá, jestli je druhý díl dobrá volba, ale třeba mě překvapí. Každopádně Islu jsem už delší dobu v ničem neviděla, takže to bylo milé překvapení. Dave Franco je opravdu hodně podobný svému slavnějšímu bráchovi a tohle je asi první film, kde nějak konečně vyniknul, protože ta vedlejší rolička ve Warm bodies mě teda neohromila. No a o Eisenbergovi a Harrelsonovi ani nemluvím - skvělí. A teda ten konec jsem vážně nečekala, fíha.. a když mě převapí konec, je jasné, že je to skvělý film. "Break a leg. - You break something too."

Je tohle možné? Je to možné?? Dvojka je lepší než jednička???? Odpověď je ano. Stalo se a svět je vzhůru nohama. Tohle se mi strašně moc líbilo - herci byli parádní (i když možná tam bylo málo Liama, ale tak snad další díl mi to vynahradí, a ostatně ono na Joshe se taky nekouká špatně) a hraní zvládli skvěle (teď myslím i hraní jako hraní v samotném filmu, že jsou někým jiným než jsou), hudba tomu dodávala tu pravou atmosféru, trikově zvládnuté perfektně, esteticky to působí přímo k sežrání a co se týče intrik a vztahů, tak mnohem lepší než první díl. A ano byla jsem překvapená na konci.... a to tak, že hodně, protože tohle byl šok a teď se nemůžu dočkat dalšího pokračování (i když jsem zvědavá jak to s ním dopadne vzhledem k tragédii s Hoffmanem, což mi připomnělo jeden snímek, který byl nakonec perfektně vymyšlený a předělaný přestože hlavní hrdina v půlce natáčení zesnul).