pencho

Na západní frontě klid je jako starý kamarád kterého jste dlouho neviděli. Těšíte se až ho uvidíte, bojíte se ale jestli to bude pořád on, ale i tak jste natěšení až spolu uděláte všechny ty věci, které jste spolu dělávali. Ale když se potkáte tak zjistíte, že to on pořád sice je, ale změnil se, už ho tolik nepoznáváte, on si pamatuje jinak, nebo vůbec ne co jste dřív dělávali a celkově, i když to byla pořád naprosto skvělá schůzka, tak si na konci doma v posteli říkáte, stálo to zato? Tento film bez knížky, jak to tak často bývá, by byl super - a pořád je, brutální naturalismu, který dokazuje, že německý film stále žije a že velkorozpočtové filmy nemusí být vyhrazeny jen anglofonům, pořád vytváří velmi dobrý válečný film. Ale přece jen mi připadá, že - a teď možná kritizuji věci které v knížce jsou a jen jsem to už zapomněl - některé odchylky nebo zvláštnosti mi film trošku kazily. Ta druhá perspektiva privilegovaných vysoce postavených lidí mi nepřišla vůbec nutná a vytvářela ideu závodu o čas a odváděla od zážitků Paula. O tomto pro mě příběh nikdy nebyl. Měl spíše vykreslit jak hrozná a beznadějná válka je, je jedno jestli skončí za 15 minut nebo za 10 let, to bylo velice zvláštní. Také ty různé epizody, které dodávali charakter a hloubku protagonistům ( a celkové lidství a chvilky jednoduché radosti, která byla kontrastem se vším ostatním co se dělo) v knize byly částečně opomenuté. Přijde mi, že film zapomněl, že toto byl příběh o Pavlu Baumerovi a jeho zážitcích, mizérii a deziluzi, film takový úplně nebyl, a i přes dokonalost po technické i herecké stránce a přes ucelený příběh se závodem o čas, není vždy žádoucí zahodit lidství a detaily originálu. Co ve mně příběh dříve zanechal se lišilo od toho co ve mně zanechal tento, který plynul, ale ve finále pro mne nedokázal vyvolat tu urputnou beznaděj originálu.

Tento film nedělá stylisticky ani tématicky nic nového. Ale i tak něco nového přináší. Přináší tuto kvalitu, kterou by málokdo očekával do českého filmu. Proto si myslím, že je zlomový. Herecké výkony protagonistů jsou hodně dobré a styl a la bratři Duplassovi také. Ale jinak zpětně jsem si říkal, že se tam toho až zas tolik zajímavého nestalo a vyvrcholení v “dobré písničce” mi nepřišlo tak skvělé. Navíc ten konstantní name-dropping měl opačný efekt než asi autor zamýšlel. I přes toto všechno film, na který bych se rád podíval. A ne jen proto, že jsem Čech (i přes to že tento film je tak silně zasazen do českého zeitgeistu, že by bylo asi marné se na něj dívat jiným než tím českým okem), protože to je v podstatě jediný důvod proč se na místní výtvroy dívám.

A) nechutné vystavění příběhu na předpokladu, že žena může naplnit svůj život jen skrze děti B) nemá vesmír 616 spermabanku? C) proč musí pro knihu všeho dobra do středu reality, ale kniha všeho zla je dostupná v několika edicích v každém vesmíru? D) proč se síla schopnosti každého superhrdiny mění v každém filmu, jde o to, že neměli budget na víc herců, tak nashromáždili všechny schopnosti do jedné osoby nebo spíš o to, že je jakákoli koherence všem úplně jedno, hlavně pokud se jedná o hodně akce, občasný trapný vtip jakoby podvracející nedostatky filmů z MCU a spoustu nahodilých barevných energií které lítají sem a tam.  Aspoň, že to natočil Raimi, a jeho styl aspoň trošku do filmu prosákl, ikdyž tento film dokazuje, že jakýkoli film z MCU nespoléhá na režisérovi nebo jakékoli kreativitě kohokoli až na Studio Marvel. Fast food filmu.

Přesně to co chcete od tohoto žánru filmu. Drží se zubynehty té příjemně známé temnoty krimi thrillerů, malých měst, osamělých mužů, mrznoucí mlhy, zalesněných hor. Každým pohybem replikuje tuto známou a uvolňující a napínavou osnovu. A to je možná problém tohoto filmu. Ničím nazujme, ale rozhodně ničím ani neurazí. Není v něm žádná přehnaná ambice, ale vše je adekvátní. Je to přesně to, co od takového filmu očekáváte, je přesně takový jaký má být. A to není špatné.

Tento film je úplně skvělý ve vizuálech a akci. Co mu chybí je všechno okolo. To je nahrazené jen patosem a záběry moc hezkých lidí, nato, abych věřil, že by existovali někde jinde než v Hollywoodu, chovajících se moc uměle a sladce, na to abych věřil, že by existovali někde jinde než v Hollywoodu.

Pozor! Jedná se o reality show, ne o nějakou idylickou sérii o lezení s Jasonem Momou nebo Chrisem Sharmou, kteří údajně ani v seriálu, což se týká hlavně Jasona, moc nejsou. Je to parta lidí, kteří nejsou moc sympatičtí, mají klasické reality-show povahy a nejsou to ani úžasní lezci. Nechci tvrdit, že se jedná o špatné lezce, to vůbec ne, ale jsou na úrovni, která není tak obdivuhodná, aby bylo zábavné se na ně koukat. Zároveň pokud zvážím dojemný monolog Chrise Sharmy na začátku pilotu je překvapivé co z této show udělali. Lezení je i dnes stále velice okrajový a alternativní sport, který je hodně založen na charakteru, přátelství a bytí v přírodě. Proto se mi zdá Hollywoodská reality show o lezení tak paradoxní. Chápu, že lezení už dnes není úplně v éře Hippies přespávajících v Yosemitech, ale i tak si sami řekněte jaký typ lezců by odsouhlasil úˇcast v reality show, ne ten sympatický jako Adam Ondra, Alex Honnold nebo Dean Potter, ale spíš ten, který leze proto, aby se mohl vyfotit na Instagram, a takový lezci, s tím, že nejsou ani profesionálové, nedodávají show nic než jen nepotřebné drama.

Nebudu lhát, u tohohle seriálu jsem brečel i přemýšlel o tom, že ho ze zlosti vypnu. Každá série je trošku jiná. Ani ne kvalitou nebo čímkoli jiným, ale spíš chováním postav. Některou sérii někoho milujete a smějete se s ním jinou vám přijde nesnesitelný, a to je jedním z hlavních problémů tohoto seriálu. Nejvíc se asi skrze seriál mění bez vysvětlení Andy, který byl celou dobu dost nezakotvenou a trošku ubohou postavou. Ale i hlavní postavy jako Michael nebo Jim jsou každou sérii jiní. Jednu opravdu Michaela nemůžete vystát, někdy je docela roztomilý, Jim naopak se zdá občas jako nejhorší člověk z celého seriálu. Dokáže psychicky mučit lidi a když se zamyslíte nad jeho vtípky zjistíte, že je to neuvěřitelně ubohý člověk, který tráví většinu svého času připravováním něčeho nad čím se ušklíbne za půl roku. Nejedná se ale zcela o nekonzistenci chování postav, ale spíš o měřítko jejich činů, které někdy se zdají tak neuvěřitelné a směšné, že vám to zcela změní pohled na postavu, která se v podstatě chová neůstále stejně. Proto Dwight může jednou vypadat jako naivní a někdy jako neprostý idiot, který nikdy nemůže fungovat za žádných okolností ve světě ve kterém žijeme. U tohoto seriálu, stejně jako u Parks and Rec, jsem si uvědomil, že editor může vyvolat jakýkoli pocit, ale někdy je třeba se zamyslet nad tím jestli si to daná scéna zaslouží, jestli opravdu se chcete zasmát nebo uronit slzu v danou chvíli, nebo pokud to po vás jen seriál nevyžaduje. Občas se zdá, že aby docílili toho efektu, kterého docilovali ve většině episodách, když byl tento seriál na svém vrcholu, tak si vymýšlejí naprosto nerealistické příhody a nakonec se tento seriál nestává dokumentem, ani hraným seriálem ale spíš animovanou blbostí, která není vůbec uvěřitelná. Problém je, že tyto situace nejsou dost vtipné na animovaný seriál, protože musí být aspoň trošku zasazené do reality, ale nejsou vůbec vtipné nebo dojemné v tomto formátu jelikož mockumentary kapitalizuje na tom, že vychází z naprosto přirozených podmínek, od čeho se tento seriál dost někdy odchyluje. Nemluvě ani o tom jak nerealistické je to, že by bylo doopravdy možné zkoordinovat a připravit natáčení takového dokumentu na takto nezajímavé teoreticky téma s možností ho bez jeho vydání financovat po dobu devíti let, ale to jsem ochotný nezohledňovat.

Nečekaně moc milý film. Marlow Barkley byla v hlavní roli skvělá, ale pro mne byl hvězdou filmu Philip. Kombinace skvělého hraní Chrise O’Dowda a dobře napsané postavy neuvěřitelně obohatila film a po tajnu představila hlavního ale velmi nenápadného protagonistu, který, což často nebývá, je velmi mnohostraný a ne jednodimenzionální, jako většina postav v Hollywoodských filmech. Postava strýce, který je hodný, ale zmatený a do sebe uzavřený a hledá se stejně jako dívka, o kterou se má starat si mě naprosto získala a ačkoli film měl svá slabá místa, tak přinejmenším se mnou Philip zůstane (doufám) ještě dlouho.

Až nehorázně okopírovaný seriál Office, a prakticky jen dávající jiná jména stejným postavám, dokonce tam museli dát i člověka původem z Indie (proti jeho kořenům samozřejmě nic nemám), který se jen zajímá o sebe aby podtrhli že se opravdu jedná o naprostou kopii. Nicméně tato verze se zvrtla v nejvíce možnou americkou komedii. Ta se značí tím, že hlavní hrdina vždy vyhrává a opravdu je na konci hrdinou. Všechno je pro ni možné. V první sérii se jednalo stále o věrnou, i když horší, kopii Office. Leslie byla trošku hňup, trošku nevědomě rasistická a celkově splňovala to co jsme si zamilovali na Ricky Gervaisovi, nebo Steveu Carellovi - jejich naprosté nepochopení světa a snaha být zajímavým všemi hroznými způsoby. Dělala si ze sebe srandu. To se ale postupně změnilo v hromadnou onanii nad tím jak je Leslie Knope skvělá a jediné co se jí děje špatného je když někdo ji pokazí plán nějak zlepšit město. Ona ale za nic nemůže a co nejvíce se snaží. A všichni ji neustále podporují. Ann, která v první sérii považoval právoplatně Leslie za blázna, se kterým nechce mít nic moc společného jí najednou pořád opěvuje. Zatímco Leslie neustále všechny přehnaně otravuje, oni si na ní nedovolí ani stěžovat. Pokud ano tak se hned opraví: proč si stěžuju na nejvlídnější ženu na světě?! - možná proto, že se chová jako maniak. Dokonce i jediné dvě relativně zábavné postavy jsou zničeny - Ron Swanson každou epizodu poruší svou klasickou nenávist vůči čemukoli a komukoli aby Leslie dal radu do života a pochválil ji za to jak skvělá je (což zdůrazňují že je to tak vzácné, i přestože to dělá každou epizodu) a Andy, který zezačátku byl srandovně přihlouplý, ale spíše měl zvláštní styl života nežli že by byl vyloženě hloupý, to se ovšem také změnilo a místo normálního člověka z něj udělali dítě, které svým IQ hraničí s mentálním postižením.

Je toto to čemu říkají mansplaining? Ať už je to cokoliv není to moc originální. Prakticky synonymi převykládal svoje minulé show. Vím, že se vyživuje na to, že jsou na něj lidé naštvaní za to co říká, ale zároveň se nad ně nemůže povyšovat, postavil si na rozuřených tweetech kariéru a sám je jedním velkým rozzuřeným tweetem, který si myslí, že povrchní zajímavosti o zvířatech, ponižování náboženství a zesměšňování nějakého nejaktuálnější sociálního tématu (ať už je to rasistickými poznámkami, které když začnou být zastaralé nahrazeny homofóbními, a když i ty se začnou zdát už moc agresivní jsou nahrazeny, transfóbními) je konsostentní stand-up tak je na omylu. Tedy ne že bych o stand-upu něco věděl, nicméně jeho výstup funguje na jednoduché tezi - něco řeknu a pokud vás to urazí jste hloupí a omezení, pokud se, ale i jeho vtipy zakládají na hlouposti a omezenosti a nějakému falešnému pocitu geniality která je nenapadnutelná, jelikož konfrontace jen posiluje jeho pomatené ego, tak se nejedná o pořádné vystoupení, ale jen o člověka, který ztratil jakoukoli sebekritickou stránku mysli a vyživuje se na jakékoli nekonformnosti jedinců vystupujících z řady.