curil

Z jedenácti povídek bych vyzvedl tři, které "mně" se líbí. Pohostinství: Zatímco hosté v jídelně malé restaurace čekají, v kuchyni probíhá lítá bitva. Nezůstává u slovních urážek, lítá nádobí, chobotnice přistane na hlavě kuchaře, vrchního doutník skončí v makaronech. Boj skončí smírem a nadšení hosté chválí výborné speciality. Mamička a Jeníček: Dvě tragikomické postavy procházejí městem. Vše je pro starou paní a jejího dospělého syna hodno obdivu. Sbírají uzávěry od lahví a pro muškáty koňský trus. Každá maličkost má pro ně svou cenu. Autostop: Cesťák sveze krásnou stopařku, ale musí být povolná. Dívka trpělivě snáší jeho lascivní řeči a když zaslechne v rádiu zprávu o uprchlé vražedkyni, začne se za ni vydávat.

Krátký milostný románek starého kabaretního herce a služebné Renaty v podání Ugo Tognazziho a Ornelly Muti. Režisér Dino Risi líčí příběh s peprným lidovým humorem a ironií. Nevyhýbá se nostalgii nad zánikem starého lidového divadla, obecně lidové zábavy, revue a kabaretů, dříve tak rozšířených. Zábavní průmysl se začíná v sedmdesátých letech orientovat úplně jiným směrem.

I já jsem četl několik knížek pana Vašíčka, ale i tak ho považuji za velice šikovného manipulátora s dostupnými historickými fakty. Proto mě televizní seriál natočený podle jeho  námětů zase tolik neupoutal. Nelze upřít jednotlivým epizodám poutavost, také hlavně velice dobré herecké obsazení a výbornou atmosféru jednotlivých příběhů. Přesto u mě zůstává Arnošt Vašíček takovým českým polovičním Dänikenem.

Horor je jeden z mých oblíbených žánrů a pokud je příběh přehnaný a vyšponovaný ad absurdum, tím lépe. Od doby před asi  třiceti  či pětatřiceti lety, když na naše videa dorazily první "Hory mají oči", což   je naprosto stejné téma, podobné filmy můžu. U mě jde především o vnímání atmosféry a většinou nesmyslné jednání obětí (někdy i těch vraždících psychopatů), které místo hrůzy dokáže vyvolat úsměv na tváři diváka. Sice se postupem času  krutost a názornost zvyšuje, ale i naše vnímání se mění. Jsme již zvyklí na ledacos, naše současnost nemá daleko k podobným situacím, i když v přenesené formě.

Netradiční kriminálka situovaná do francouzského města Roubaix ležícího v blízkosti hranic s Belgií. Děj plyne pomalu, kriminalisté vyšetřují běžné případy jako pokus o pojišťovací podvod, znásilnění, žhářství. Úkoly rozděluje poručík Daoud, policista arabského původu v přesvědčivém podání Roschdyho Zema. Samo město je multikulturní, sám velitel si stěžuje, že je samý Polák, Portugalec, Alžířan atd. Pro mě je překvapivá agresivita zatčených a vyslýchaných podivných existencí, které znají perfektně svá práva, ale zákony porušují jako na běžícím pásu. Děj příběhu se rozjede po zjištění, že žhářství souvisí s podezřením na vraždu staré sousedky dvojicí mladých žen. To je od druhé poloviny ústředním motivem a graduje celý příběh

Pro mě je nejpikantnější fakt, že dva z největších podporovatelů Komunistické strany Francie v padesátých a šedesátých letech minulého století a zároveň jedni z nejobdivovanějších herců Yves Montand a Simone Signoret (životní partneři), vytvořili hlavní role manželů Londonových. Oči jim otevřela ruská okupace Československa v roce 1968 a další události téhož roku ve Francii. Film jsem viděl poprvé někdy v polovině osmdesátek na VHS, které nelegálně putovaly v tzv. kruhu. Režisér často politických filmů Costa-Gavras točil v roce 1970 příběh o českých reálií bez dnešního odtajnění soudních spisů a nelze než obdivovat, jak film vyznívá hodnověrně. Zvěrstva tehdejšího vedení KSČ se ukázala později a dnes se na ně hodně zapomíná.

Jeden z lepších westernů Johna Wayna natočených v začátku jeho filmové kariéry a také jeho druhý film pro produkci Lone Star. Příběh je od počátku plný akce, probíhají honičky, přestřelky, rvačky, nechybí milostný motiv. Má i smysluplný děj na svou dobu s originální myšlenkou o přátelství dvou mužů, které spojil osud. Přitom jeden z nich netuší, že uprchlý vězeň byl odsouzen za zločin, který spáchal on. Neví ani, že vůbec někdo byl za spáchanou vraždu ve vězení. Jsem také rád, že Waynovy filmy unikly kolorování, alespoň Filmbox uvádí černobílé verze. Film je někdy uváděn pod názvem "An Innocent Man" - Nevinný muž.

Film je možno shlédnout na youtube v dobré kvalitě a v originále.

První východoněmecký western za spoluúčasti českého režiséra Josefa Macha. Vždy mě rozesmávaly tanečky kolem táborového ohně, jako by je nastudoval Štěpán Koníček pro Bejvávalo. Zároveň ta dixilendová hudba. Gojko Mitič byl v pozdějších letech hvězdou, ve westernech se objevil i Dean Reed /před Iglesiasem nejprodávenější zpěvák v Jižní Americe/ s Vaškem Neckářem. Než Reeda utopila v Berlínských jezerech STASI .., ale to jiná záležitost. Nebo Rolf Hoppe se svými zápornými rolemi? V ruce bejčák, kam se hrabe John Belushi v Blues Brothers.

Hodně slabý příspěvek kanálu HBO pro příznivce thrillerů a kriminálek. Příběh od začátku směřuje k jednoznačnému konci a tím pádem film postrádá jakékoliv napětí. Stylizovaní středoškoláci, černá a bílá, stejně jako ve všech podobných filmech nevalné úrovně. Herecké výkony raději nekomentovat, hlavně představitelky Jill, snad mladá Niki Kossová něco hrála, ale to většinou v záporných rolích bývá.