Režie:
Josef MachKamera:
Jaroslav TuzarHrají:
Gojko Mitić, Jiří Vršťala, Rolf Römer, Jozef Majerčík, Jozef Adamovič, Martin Ťapák, Milan Jablonský, Hans Hardt-Hardtloff, Gerhard Rachold, Hannjo Hasse (více)Obsahy(1)
V krčmě pevnosti Fort Smith je bělochem zvaným Red Fox zákeřně zabit starý a opilý indián Mattotaupa, protože nechtěl prozradit indiánské naleziště zlata. Jeho syn Tokei-ihto se vrací ke kmeni Synů Velké medvědice. Po dvou letech je tento kmen téměř poslední, který ještě nebyl postupující bělošskou civilizací podroben. Při přepadení kolony se zbraněmi padne Tokei-ihtovi do rukou i dcera majora Smithe Cate. Odvede ji sám do pevnosti a chce vykouřit s majorem dýmku míru, ale je uvítán střelbou, a tak pevnost přepadne a zvítězí. Brzy je k němu vyslán zrádný Red Fox jako vyjednavač a Tokei-ihto je po příchodu do pevnosti na vyjednávání o míru zákeřně uvězněn a jeho kmen se musí skrývat. S pomocí poctivého Adamse se však Tokei-ihtovi nakonec podaří z pevnosti uprchnout. Chce svůj kmen odvést do Kanady, kde zatím jsou pro indiány lepší podmínky k životu... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (50)
První film s Gojko Mitičem v roli indiána, pokud nepočítáme tři mayovky, ve kterých se spíše jen mihnul (vyjma Vohkadeha v Mezi supy). Film začíná opravdu zajímavě, nápadně připomíná filmové mayovky (např. Jiří Vršťala vzdáleně připomíná Herberta Loma), ale po chvíli se film začne horšit a nudí čím dál více. Celkem zábavný je konec, kdy Tokei-ihto ve stylu Johna Ramba zlikviduje snad desítku bílých banditů. 2,5 hvězdičky = 50 % ()
Jako mladý jinoch jsem toto dílko viděl a dokonce i jako jednu z dalších Mayovek jej považoval a myslel si, že i úrovně prvnìch čtyř Vinnetouovek to dosahuje. Ovšem po X letech viděno a o to větší zklamání se i událo. Něco tak velmi amatérsky natočeného a zahráno jsem věru nečekal. Omlouvám se všem filmovým tvůrcům Mayovek, že jsem se tak šeredně mýlil a tento šílený paskvil jim přisoudil. Nechť mě hamba fackuje. Tu jednu hvězdu dávám alespoň za kostýmy a nádherné Jugoslávské scenérie. ()
Zmařená příležitost, což mne mrzí tím víc, že na tomto filmu dělali naši filmaři. Scénář byl příšerný, byla v něm spousta kiksů, zbytečně zkratkovitých scén a nelogičností. Přitom látka sama dávala dobrý základ pro solidní film a ne pro tuto nudnou slátaninu. Prostě to totálně zpackali. Takže když se na konci po neuvěřitelně naivní honičce takřka zastřelený figurant (ve Vinnetouovi hrál jen křoví, asi věděli proč) Mitič v dalším záběru objeví svěží, odpočatý a v takové formě, v jaké nebyl po celý film a vystřílí z jedné pistole celou bandu pronásledovatelů, nezbývá už divákovi snad nic jiného, než se rozesmát. Ale je to smutný smích. Ty emoce měly být na konci úplně jiné. Je to velká škoda. ()
Je smutné, ako veľmi tieto východonemecké indiánky s Gojkom Mitičom vypáchli. Ako dieťa som to žral (a nielen ja, kedysi to boli v tuzemských kinách väčšie hity ako Harry Potter a Piráti Karibiku dohromady), dnes už vidím tú scenáristickú a režijnú impotenciu, naivitu a nekonečnú stupiditu. A samotný Gojko? Toporný juhoslovanský kulturista, ktorého jedinou hereckou polohou je urputné vystrkávanie lícnych kostí. Aj tie dve hviezdičky sú len z nostalgie a za ten Gojkov trademarkový skok do sedla. ()
Film zdaleka nedosahuje úroveň západoněmeckých přepisů mayovek. Námět filmu je dost plytký, postrádá zajímavější zápletku, takže jsem se při filmu hodně nudil. Navíc tam místy byla hluchá místa, jako by byl film zkracován, možná zato ale mohly četné reklamy, které byly filmem zbytečně přerušovány. Gojko nebyl zdaleka takovým krasavcem jako Pierre Brice a byl i dost toporným hercem. Jedinou profesionalitou tu vynikl klaun Ferdinand, totiž v NDR tolik oblíbený Jiří Vršťala. Film byl nad síly Josefa Macha, divím se, že jsme se na tyhle dederonské indiánky chodili v šedesátých letech dívat. ()
Galerie (6)
Photo © Bosna Film
Zajímavosti (4)
- Film točil pro východoberlínskou DEFU český režisér Josef Mach podle stejnojmenného románu Liselote Weiskopfové-Heinrichové v Subci na jugoslávském pobřeží. Autorka románu několik let studovala život Dakotů, potomků Velké medvědice. Ve filmu je spojena skutečnost s dobrodružnou fantazií a objevují se tu i českoslovenští herci. (Mariin)
- Niektoré scény sa natáčali aj na území terajšej Slovenskej republiky. (Raccoon.city)
- Gojko Mitić jako někdejší kaskadér točil sám všechny scény, včetně těch nebezpečných. (Krissty)
Reklama