otík

Ježkovy oči, to byl teda příběh. Nudnější a prázdnější téma už jsem dlouho v klasické televizní pohádce neviděl. Dialogy unylé, atmosféra zcela ubohá, kulisové až běda, postavy jedna nezajímavější než druhá. Tohle se opravdu vůbec nepovedlo, jedna hvězda za Vladyku, který snad jako jediný byl podprůměrný, zbytek byl tragický.

Vtipná a velmi příjemná pohádka, která na malém prostoru přináší pohodový příběh o loupežníku Olbramovi z pera Mileny Medové. Pohádka diváka určitě zaujme a taky kratší stopáž je zde velkým přínosem. Není to žádný pohádkový skvost, ale určitě je to lepší průměr, který potěší.

Zcela tradiční cestou (rozhovory, fotky, ukázky z rolí) udělaný milý dokument o velkém českém herci a pedagogovi, kterého dnes už diváci možná tolik neznají, ale patřil k velikánům divadelní i filmové scény, přičemž miloval učení na divadelní fakultě a také maloval. Z dokumentu i díky příjemné hudbě místy připomínající Morriconeho Misi vyznívá radost ze života, kterou Ota rozdával. Moc milý a podařený dokument zařazený do série pořadu ČT - Příběhy slavných.

Když jsem byl v mladším věku a Nova začínala, i tohle vyloženě pro malé děti se mně dotklo (podobně jako Všichni z Kačerova, Gumídci atd.). Není to žádná velká bomba, ale také to není nic závadného či špatného pro malé cipísky. Sice je to občas docela ujeté, ukřičené, honička střídá honičku, ale celý seriál si udržel slušnou úroveň. Původní znělku napsala Alice Nemanská a zpívali Vilém Čok, Ota Baláž a Kamil Střihavka a šlo o báječnou znělku, která utkvěla tehdejším dětem v paměti. Ta nová, která chodí na Barandově či Déčku, je fakt úděsná. Text napsal Eduard Krečmar a zpíval David Uličník.

Příjemný večerníček, kterému by ale místo ženského hlasu slušel spíše mužský hlas (Höger, Filipovský či jiní herečtí staří bardi). Má to hlavu a patu, nádhernou animaci, výborný námět. To vám tehdy byly Večerníčci.

Štědrovečerní pohádka roku 2013. Pohádka hodně nevyrovnaná, ale ve výsledku docela solidní. Úvodní polovina filmu je dobrá a zajímavá. Avšak druhá polovina a především finále od zavření princezny do sklepa s následným zatčením Vojty je fakt tragické. Natahovaná poprava je toho jen pečetí, takže ve výsledku zůstane poměrně solidní pachuť nad zmařenou šancí natočit opravdu povedenou pohádku.

Dokument si zaslouží vysoké hodnocení ani ne pro svou kvalitu, ale hlavně pro spoustu velmi starých autentických záběrů, které občas berou dech. Rozhovory jsou zcela tradiční, údaje o stavbě sochy ale určitě vyčerpávající nejsou. Rozhodně ale tento dokument diváka dokáže nadchnout pro cestu do Rio de Janeira a spatřit sochu Krista Spasitele na vlastní oči.

Jde o naprosto tradiční střihový zábavný pořad složený ze spousty rozsekaných scének ze zábavných pořadů a nepřeberného množství písniček. Průřez je poměrně svižný, ale celé to trpí právě oním stylem pořadu - hraje si to na zábavný pořad, ale kromě scének vlastně nic zábavné není. Pořad sám o sobě tedy průměr, ale ta znělka na úvod i závěr je fakt příšerná. To mohl vymyslet jen blbec.

Špatná totálně kulisová pohádka, která opravdu výrazně zestárla. Děj je přímo tragický, z herců zaujme tak maximálně mladinký Marek Eben, hudba méně depresivní než jsem u Máchy zvyklý, ukřičené, postav moc, ale spíše pro zmatek. Scéna neupravená, nevzhledná - prostě tahle pohádka se skutečně nepovedla.

Díly: 1. Zabijáci doktorky Kalendové - příjemná kriminálka, ve které Bohdalka jako dr. Kalendová pomáhá svému vnukovi Michalovi s pátráním po zadavateli vraždy a následné vraždy vlivné hlavy podsvětí. Do toho ještě příběh s dvěma bezdomovci, láskou a výpovědí v práci, 60 %. 2. Hřích profesora Sodomky - herecký koncert Preisse a Bohdalky. Velice dobře stavěný příběh, ve kterém se nejdříve stane nešťastná smrt studenta, kterou však zúčastněné strany ze svých důvodů kryjí. Bohdalka tak přijíždí jako profesorka na Gymnázium, aby svému vnukovi pomohla s pátráním, 80 %. 3. Tajná mise docentky Rybkové - hodně vykonstruovaný detektivní příběh s od začátku zjevným vrahem, zbytečně dlouhé, místy však příjemně komplikované. Bohdalka v sanatoriu pro tlusté pátrá po podrobnostech o Michalově přítelkyni a zároveň řeší smrt budoucí ženy majitele sanatoria, 60 %. 4. Smrt lobbisty Mansdorfa - strašně pomalý, nudný a nezajímavý díl, místy dokonce otravný. Na začátku je Michal vyhozen od policie, pak se stane podezřelým z vraždy vlivného lobisty a je nutno zapojit babičku, aby něco vypátrala a našla skutečného vraha. Směs náhodných a uboze vykonstruovaných skutečností. Špatný díl. Jediné dobré je, že Bohdalka líčí Postlerové scény z filmu Ucho, kde sama hrála, 20 %. 5. Vražda poštovní doručovatelky - tento díl se velmi povedl. Napínavý, místy i strašidelný, výborně scénáristicky i režisérně zvládnutý. Bohdalka pátrá po vraždě své kamarádky - poštovní doručovatelky, a tak sami bere na sebe oblek pošťačky a zaplétá se do událostí kolem ztracené výherkyně milionu korun, hrozného smradu v ulici a neustále štěkajícího psa. Michal nachází novou přítelkyni, bohužel měl zase špatný výběr. Ale aspoň se vrací k policii, 80 %. 6. Archiv Felixe Burgeta - dr. Kalendová se odjíždí léčit na venkov, místo ní se jede do Prahy její jednovaječné dvojče teta Stáňa. Samozřejmě se zaplete do procesu a vražd kolem dříve zavražděného a velmi vlivného Felixe Burgeta. Tetka ale spíše vše kazí a tak je načase zavolat do pátrání doktorku Kalendovou. Spíše vtipně laděný díl, který je zbytečně dlouhý, na druhou stranu je ale také docela příjemný. Oddychovka se třemi vraždami za 60 %. 7. Proces doktorky Kalendové - poslední díl pěkně a příjemně uzavírá celý cyklus. Kalendová přijme do svého bytu mladíka, kterému někdo zabil matku a nevlastního otce. Časem se však ukáže, že není vše, jak se na první pohled zdálo a že i první dojem může klamat, 60 %. Celkově jsem s cyklem spokojen, nemám s ním problém, jen v posledních dvou dílech natočených v roce 2012 už je vidět, že i Bohdalka stárne. PS: Poslední dva díly (Archiv Felixe Burgeta, Proces doktorky Kalendové) jsou na rozdíl od pěti předchozích dílů natočeny až v roce 2012.