Prubner

Pravidla fikčního světa mi byla poněkud nejasná (Do jaké míry ovládají režisér s operátorem děj filmu ? Jak mohou oba existovat ve stejném světě jako hrdinové jejich filmu ? apod.). Ironické komentování pravidel akčního žánru je fajn, ale film samotný postrádá vtipné nápady, resp. je jich tak málo, že nevystačí ani na tu půlhodinu. A když už tvůrci nějaký nápad mají, opakují ho do omrzení (deštník, tenisová raketa). Dovedu si představit, že jiní tvůrci by ze stejného příběhu upletli celovečerní komedii nabitou fóry. Jenže Haluzova invence nestačí ani na krátký film.

Od Vignera jsem viděl film Mezi nimi (2010) a ve srovnání s tímto diletantským dílkem lze říct, že Vigner urazil kus cesty, protože Abstinent konečně vypadá jako profesionální film. Ale pořád to není dobré, scénář je konvenční a potřeboval by víc nápaditosti (to samé platí o režii), navíc dialogy jsou často nepřirozené. Josef Trojan má charisma a zvládne utáhnout sám celý film, ale herecky se má pořád co učit, některé scény v jeho podání vyznívají křečovitě. Potěší přirození herci ve vedlejších rolích, jako Vasil Fridrich či Andrea Berecková. Pro mě je Abstinent lepší než Úsměvy smutných mužů, ale stále průměr.

První - instruktážní - třetina filmu dost neobratně a toporně propaguje Masarykovu leteckou ligu (výcvik pilotů, přednáška o historii letectví apod.). Teprve potom v podstatě následuje hraný příběh, který obsahuje na svou dobu povedené letecké a akční scény a dokonce se mu daří vytvořit nějaké to napětí. Tady se tvůrci zjevně inspirovali Hollywoodem. Ani ti neherci mi kupodivu nevadí. Zkrátka: ty dvě části filmu se liší jako noc a den, jako by každou z nich realizoval jiný režisér. Když přimhouřím oči nad trapnou první třetinou, dávám tři hvězdy.

Jako školáka (v 80. letech) mě to hodně bavilo, ale z dnešního pohledu je to hodně vyčichlé, velmi to zestárlo.

Koukám, že tyhle státotvorné agitky byly pitomé už za první republiky. Tahle byla natočena za státní peníze k 10. výročí založení republiky. Nejlepší na filmu je rekonstrukce bitvy u Zborova (která tvoří značnou část filmu) a dokumentární záběry. Zato hrané scény, to je peklo. Prkenní neherci, komparsisté koukající zvědavě do kamery, naivita, schematismus a polopatismus, místo dialogů patetické vlastenecké promluvy...Pro milovníky špatných filmů povinnost.

Kombinace dokumentu a hraného filmu, kde herečka Tereza Petrášková představuje ženu, která najde zalíbení v pěších túrách po Cyrilometodějské stezce. Tahle kombinace není příliš šťastná, protože často netušíme, jestli Tereza hovoří do kamery upřímně o svých zážitcích a pocitech, nebo jen deklamuje to, co má ve scénáři. Spíš bych tipoval to druhé. Bylo by asi lepší, kdyby Toulová natočila čistý dokument.

Oproti Revizorům jde ve filmografii Evy Toulové o mírný posun vpřed, alespoň formálně to už vypadá jako film. Ale jako scenáristka je Toulová pořád stejně marná. Nedokáže z námětu vymáčknout vtipné situace ani dialogy, natož gagy či hlášky (momentů, u kterých jsem se pousmál, bylo opravdu jen pár). Některé scény měly slušný potenciál, ale Toulová z nich bohužel nevytěžila většinou skoro nic. Snad jediným pozitivem je objev a - ano - i herecký výkon sympatické Terezy Petráškové.

Není to tak špatné, jak jsem čekal, ale Vladimírov je herecké nemehlo a do titulní role Babinského se nehodí ani typově. Zaujme naopak Suzanne Marwille v roli hraběnky a Vladimír Majer, tradičně hrající záporáka..

V první půlce drama, ve druhé spíše veselohra, na konci opět drama....Někdy děj pádí rychle kupředu, jindy (směrem ke konci) je zase zbytečně rozvleklý....Stopáž trochu přestřelená....Prostě poněkud nevyrovnaný film, ale dívat se na to dá.

Dobře natočené nic. Především mi nějak uniká, co chtěli tvůrci filmem říct. Proč si pro životopisný film vybrali bezvýznamného léčitele ? Chci věřit, že měli na srdci něco víc, než povinný antikomunismus a módní motiv homosexuální orientace. Scénář je průměrný, což nepřekvapuje, protože Marek Epstein ještě nikdy dobrý scénář nenapsal. Ale po stránce režijní a vesměs i herecké je snímek na úrovni. Co je to však platné, když jsem si z filmu nic neodnesl. Žádný přesah, myšlenku, poselství.