Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Horor

Recenze (756)

plakát

Zázraky života (2010) (seriál) 

Už úplně první scéna 1.dílu byla tak zoufale strašná, že jsem ztratil i ty poslední iluze, které jsem snad měl. Od Papouškové jsem po Pojišťovně štěstí nic nečekal, ale doufal jsem, že se za ty roky už naučila aspoň základní řemeslo. No, nenaučila se nic. Dialogy jsou fádní, nenápadité, místy přitroublé a nechtěně směšné. Herci jsou většinou strašní, oni nehrají, ale jen deklamují naučené věty a jsou duchem úplně jinde (asi přemýšlejí, za co utratí honorář). Netuším, proč si účinkováním v tomhle paskvilu kazí pověst takoví herci, jako Vilhelmová, Ornest, Freimanová. Plodková mě zklamala, od držitelky Českého lva bych čekal lepší práci. Ale je fakt, že ty hrozné dialogy se ctí odříkat asi nejde. Prostředí asistované reprodukce je sice zajímavé, ale nevím, co z něj chtějí vytěžit, řekl bych, že tam se moc zápletek nenabízí.

plakát

Pasodoble pre troch (1986) 

Hraný film natočený dokumentárním stylem. Snaha o co největší autenticitu sice potěší, jenže: 1) Příběh je příliš jednoduchý a nevystačí na celovečerní film. Balco pak musí natahovat stopáž dlooouhými scénami z tanečního sálu. 2) Děj není moc věrohodný. Nějak se mi nechce věřit, že by se taková namyšlená slečinka dala dohromady s obyčejným (navíc starším) horníkem. 3) Z filmu trochu trčí teze, která jako by vypadla ze starých budovatelských filmů, totiž že tvrdá chlapská práce je víc, než nějaké zbytečné tančení, a že dělník je větší charakter, než ta podezřelá individua v šoubyznysu (no, ne že by na tom nebylo něco pravdy.... ). Prostě a jednoduše, autenticita formy se bije s vykonstruovaností obsahu.

plakát

Hodinu nevíš... (2009) 

Docela příjemné překvapení. Od Svátka jsem nečekal vůbec nic, ale tady se překonal. Četl jsem scénář ještě před natáčením a byl docela dobrý, slušný základ pro psychologický film. Svátek sice psychologii trochu upozadil na úkor vymakané formy, ale i tak to funguje. Měl jsem docela obavu z Jiráčka a Fraňka, což jsou dost slabí herci, ale Svátkovi se je oba podařilo animovat tak zručně, že dokonce skoro budí dojem, jako kdyby téměř uměli hrát. Já vím, je to jen optická iluze, ale stejně. Co se nepovedlo, je paruka Mirka Táborského a hloupý závěr, kdy tvůrci jako by najednou nevěděli, jak příběh ukončit, tak zvolili ten nejblbější konec.

plakát

To já ne, to on (1980) 

Filmy, které si Richard sám napsal i sám zrežíroval, mají pořád tytéž nedostatky: film nedrží pohromadě, protože příběh tu slouží jen k pospojování různých scének a gagů, zatímco ideálně by tomu mělo být naopak: vtipy by měly vycházet z příběhu. Režie je dost těžkopádná a situační komika dost omšelá.

plakát

Pád do tmy (2005) 

První půlhodina je hodně slabá a byl jsem v pokušení dát jednu hvězdičku. Hrdinky se chovají jako slepice, žvaní kraviny a kromě toho je dost fuška se v nich zorientovat, protože nejsou dost výrazně od sebe odlišeny, charakterově ani vzhledově. Teprve po 45 minutách začne kvalita stoupat nahoru, tj. tehdy, když hrdinky uváznou v jeskyni. Ovšem teprve s nástupem "krtků" začíná to pravé maso a kvalita filmu, atmosféra i napětí se šroubuje nahoru. Škoda, že si rejža nedal víc práce s první třetinou filmu, pak by to bylo dokonalé. Každopádně pro mě nejlepší horor po velmi dlouhé době.

plakát

Případ Barnabáš Kos (1964) 

Nápaditá alegorie, která je kupodivu aktuální i dnes. Základní nápad s trianglem je dobrý, bohužel se mi ale zdá, že nevystačí na celovečerní film. Je tu řada trefných šlehů a gagů, ovšem ne dost, takže tvůrci natahují stopáž pomocí pomalého tempa jak jen to jde. A za druhé: Solan nedodržuje jednotnou stylizaci. Některé scény (na poště, s pohlaváry) jsou hodně stylizované, jako u Juráčka, ale některé jsou zase podány realisticky. Podobný námět měl český krátký film Preclík, ale tam jim na to stačila půlhodina. Barnabášovi by krátká stopáž taky prospěla. Skvělý výkon Jožky Kemra, ovšem musíte si zvyknout na dabing.

plakát

Radioaktivní sny (1985) 

Tohle je typický zástupce kultovních béčkových filmů, u kterých skupinka fandů slintá a ti ostatní si klepají na čelo a nudí se. Já patřím k těm druhým. V 80. letech to možná byla hlína, ale teď je to jen vyčpělá nevtipná ztřeštěná punková komedie. První velká role Dudikoffa. Docela by mě zajímalo, jakým směrem by se jeho kariéra vyvíjela, kdyby se nedostal na slepou kolej hrdiny akčních filmů.

plakát

Výlet po Dunaji (1962) 

Něco jako Hvězda jede na jih na slovenský způsob. Skrumáž natahovaných anekdot, otřelých komediálních klišé a otřepaných gagů. Těžká nuda.

plakát

Dvojitý zásah (1991) 

Dobře natočené, slušná akce (jen souboje byly moc krátké), Van Damme předvedl na své poměry docela ucházející herecký výkon. Ovšem trikově nic moc, ty scény s dvojexpozicí se hodně nepovedly. Když je Van Damme dvakrát v jednom záběru, zdá se mi, že každá půlka je jinak nasvícená a snímaná z odlišné vzdálenosti.

plakát

Smrtící zatykač (1990) 

Jako malý kluk jsem z toho byl hotový. Když jsem to teď viděl s odstupem, tak mám dojem, že ten film hodně zestárnul, hlavně proto, že je dost mizerně natočený - režie, kamera, scénář... Všechno slabota. Van Damme tu ještě spíš pózuje než hraje.