Aniki

Ač si o většině německých filmů myslím takové to svoje "nic moc", tento kvalitně natočený, syrový příběh rozhodně patří ke světlým vyjímkám. Nepřijde mi ani odtažitý, ani suchý, je prostě jen velmi realistický. Mladý Kross předvedl profesionální a přesto civilní, uvolněný výkon. Elbertzhagenová v roli matky byla k nakousnutí - sympatická štramanda. Za mne tedy rozhodně "Große Deutsche" překvapení a skoro maximální hodnocení.

Tyhle snímky s "návraty do budoucnosti" většinou nefungují, neb jim chybí opravdu dobrý scénář. A těch děr je i v tomto příběhu až moc. Vadí mi i to, že nikdo většinou nevyužije toho základního lákadla, aby se díky naskytnuté příležitosti řádně obohatil, respektive zajistil rodinu. Navíc, proč zachraňovat několik holek, když se zde nabízí možnost zachránit oběti různých katastrof, válek a co já vím čeho všeho ještě v milionech? A taky ten závěr přitaženej minimálně za ony pověstné vlasy...to už je i na mě moc. Na víc než dvě hvězdy snímek nemá.

Jako zapřísáhlý nepřítel komiksů a vlastně i vesmírné scifi tématiky obecně jsem byl stran nadpřirozených hrdinů doposud schopen zkonzumovat maximálně tak Ironmana, dva tři Batmany a jakž takž se mi kupodivu podařilo zvládnout i Prvního Avengera. I proto jsem od tohoto "Kapitána" očekával spíše béčkovou záležitost a nezáživný průser. Důvod, proč jsem se vůbec do sledování této žánrovky pustil, byl prostý - nuda. A skutečně, začátek snímku byl pro mne přímo katastrofou, mimozemské střílečky ve vzdálených galaxiích jsou totiž pro lidi mého ražení opravdovým trestem. Jenže pak to začalo najednou odsýpat, děj se přesunul na nám lidem dobře známou planetu, přišlo "dežaví" skoro v podobě Arnoldova Terminátora, který se zjevil coby naháč poprvé na zeměkouli a celkem slušnej příběh skončil vlastně až se závěrečnými titulky. Rozhodně musím ocenit Brie Larsonovou za její exteriér. Ze všeho nejvíc mi totiž celá uřícená a s polozplihlými vlasy připomínala Zuzanu Norisovou a pro tu jà mám slabost...asi to dělá ten sexy naducanej ksichtík. Herecké výkony se u takovýchto druhů "umění" asi hodnotit nedají, takže ohodnotím jen filmík samotný...nejen za tu Norisovou tři plus.

Spolu se snímkem "Firma" je toto už druhá velmi vydařená záležitost s podobnou spikleneckou tématikou za rok 1993. Je úplně jedno, zda se na plátně pohybuje Cruise a Hackman nebo Washington s Robertsovou, oba filmy jsou divácky více než velmi vděčné. Obzvláště Jůlie zde předvádí jeden ze svých nejlepších hereckých výkonů vůbec. Byť považuji stran filmové tvorby právě první polovinu "devadesátek" za to absolutně nejkýčovitější období, existují zkrátka vyjímky, které potvrzují pravidlo. Hodnocení jako přes kopírák s tím u snímku "Firma" - čtyři hvězdy lepší.

Kdo by se byl nadál, že tomuhle výbornému snímku bude už zanedlouho rovných 30 let? Nedávno jsem jej zhlédnul asi tak popáté a stále baví jako při premiéře. Cruise v plné "topgunovské" síle, neuvěřitelně sexy Holly Hunter, k tomu jeden z těch precizních Hackmanových záporáků a v neposlední řadě, za vydatné pomoci Tobina Bella, zvláštní druh strachu nahánějící Brimley. Jedná se prostě o skvělou žánrovku a i hodnocení filmu tomu musí odpovídat...zaslouženě vysoké čtyři hvězdy plus.

Tohle byl opravdu velký omyl, nechal jsem se totiž zmást rokem výroby. Nevěřil jsem, že ještě v roce 2009 by byl někdo schopen natočit film sice s kýčovitou tématikou tolik populární na začátku let devadesátých, ale navíc tímto děsným způsobem, právě pro tato léta typickým. Narozdíl od téhle ostudy je totiž třeba takový "Mys hrůzy" s De Nirem skoro oskarová lahůdka. No nic, moje chyba, mělo mi dojít, že když je u snímku použito přisprostlé slůvko "horor", tak se zkrátka bude o béčkovou záležitost taky ve skutečnosti jednat. Děs běs, nejsem cílová skupina, ale když už jsem dílko omylem zhlédl a mám s čím porovnat, tak také ohodnotím - odpadní trubka!

Na kvalitní snímky mam většinou myslim celkem čuch a tady jsem se nechal navíc zlákat místnim vysokym hodnocenim, ale bohužel... Zřejmě halt nemusí bejt vždycky posvícení. Vůbec by mi nevadilo pomalý, jak med se táhnoucí tempo, navíc Farnsworth mě v minulosti o svejch hereckejch kvalitách určitě nejednou přesvědčil, jenomže tentokrát byla i ta jeho uvěřitelnost prostě málo. Potkávání se z cizejma lidma během potrhlé, sekačkové cesty našeho hlavního hrdiny bylo jak z ňáký scifi pohádky. Všichni zúčastnění měli pochopení a srdce pomalu jako Dalajláma, jedno klišoidní moudro střídalo to druhý, zkrátka se tu místo reality stárnutí odehrávalo něco, co se v běžném světě snad ani nevyskytuje. A pak to ještě navíc dorazil Straightovo brácha se svojí jedinou filmovou větou: „Tos jel na tomhle z domova až sem, jenom abys mě viděl?” Fíha, prostě jsem čekal trošku víc a to celkově, takže takovej nemastnej, neslanej průměr.

O této dámě jsme se na ZŠ dozajista učili, ale v hlavince mi z řad německých prosociálních učenců stejně nakonec zůstala jen ta ústřední dvojice Marx - Engels. Rád jsem si tedy nechal paměť stran Luxemburgové zase osvěžit a jsem velmi spokojen. Všechny důležité světové události jsou v příběhu zohledněny a závěr snímku o popravách hlavních aktérů provedených jakoby ve stylu sovětské NKVD je dokonce až šokující. Před pár lety jsem zhlédl podobný "kus" o samotném Marxovi a mohu říci, že obě látky byly evidentně zpracovány velmi podobně, což mi nakonec nevadilo ani trošičku, ba právě naopak. Film proto hodnotím mírně nadprůměrně.

Moc hezkej filmík s uměleckejma ambicema, kterej sice dějově vychází ze skutečnýho vražednýho léta 77, ale přesto v něm nejde jen o sled syrově natočenejch násilnejch scén. Naopak, režisér nám zde nabízí spíš psychologickou sondu mezi mladý obyvatele NY na pozadí reálnejch událostí. Leguizamo, Brody, Mira Sorvino i Jennifer Esposito, tihle všichni v přímo fantastický formě. Až mi to připomnělo moje vlastní mládí v klučičí partě, plný prvních vztahů, tancovaček, chlastu a taky různých neshod, zášti, žárlivosti a rozchodů, byť v prostředí reálnýho socialismu. Tenhle snímek si rozhodně zaslouží, nejen za u mě vyvolanou nostalgii, krásný hodnocení - čtyři hvězdy plus.

Ještě jednu šanci, kterou jsem ze zvědavosti seriálu dal, jsem si mohl klidně ušetřit. Od prvního odpadního dílu totiž došlo k dalšímu, jakkoliv už vlastně z principu věci nemožnému kvalitativnímu propadu. Ten, kdo se zaklíná výrazivem jako parodie či absurdní komedie, nemá zřejmě všech pět pohromadě. Level detektivní zápletky a její řešení je zde na úrovni vysvětlování podstaty celé problematiky tříletému dítěti, kterému chceme za pomoci jednoduchých pohádek vštípit rozdíl mezi dobrem a zlem. Mezi tvorbou pro dospělé nemá podobná stupidita co pohledávat. Chápu, že se netočí a je třeba platit hypotéky, ale za toto se bude Hřebejk v časech budoucích hóóódně stydět.