Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (2 331)

plakát

Zatím spolu, zatím živi (2010) 

Diazové ještě není 40 a už to vypadá, že maskuje padesátku - je to opravdu smutné (ještě teď si rád vzpomenu, jak jsem ji poprvé viděl v MASCE a neubránil se vilným projevům), ale Cameron už na sexy postavy jednoduše fyzicky nemá. Cruise taky evidentně zestárl, v kondici se ale drží obdivuhodně a uvěřit mu postavu protřelého agenta pořád není žádný problém. Chemie mezi oběma herci celkem funguje, nikde totiž není ani náznakem řečeno, že by Diazová hrála postavu mladší, než na kolik vypadá (jako ve filmu MEJDAN V LAS VEGAS), osobní pocity diváka (moje pocity) mají tak v oblasti estetické hodnotu čistě vedlejšího formátu a ve smyslu kvality snímku nenabízí relevanci. Funguje zde i kombinace akce a komedie, přičemž ani jednoho nepřebývá nebo naopak. Až překvapivě se velké procento předpokládaného "rychlejšího režimu" odehraje v bezvědomí jedné nebo druhé z hlavních postav, ke škodě filmu se mi to ale nezdálo. Pokud bych měl snímek něčemu přirovnat, potom bych jednoznačně zvolil MR. & MRS. SMITH s Pittem a Jolieovou – líbil-li se vám, nebudete zklamáni. Já od filmu dostal přesně to, co jsem čekal - lehkou, áčkovou, nekomplikovanou letní zábavu, kterou si za pár let v bedně klidně zopakuji. 70%

plakát

Shrek: Zvonec a konec (2010) 

Podívám-li se na tržby jednotlivých příběhů zeleného zlobra, je mi jasné, že tento krkající bahnomilec jen tak z pláten kin nesleze. Vlastně toho ani nelituji, protože i když vtipu pozvolnu ubývá, námět se zatím vždy podařilo nalézt v obstojné kvalitě. Řeči o nastavované kaši jsou jistě na místě, leč řekněme si upřímně, která vícedílná animovaná série si drží alespoň takovou úroveň, jako ta Shrekova? Vezneme-li si například Disney produkci, kde každý úspěšnější titul následovala řada video pohrobků, budeme naráz v jasném obraze. II Scénář: Josh Klausner, Darren Lemke. Hudba: Harry Gregson-Williams. 65%

plakát

Smrtící triky (1986) 

Osumdesátková klasika. Dobrý námět, věrohodně propojující vděčné prvky ze zákulisí filmové tvorby a kriminálního thrilleru, k tomu odpovídající scénář a obsazení (australský herec Bryan Brown zažíval na přelomu 80. a 90. let asi své nejlepší období v kariéře). I dnes se na SMRTÍCÍ TRIKY dobře dívá, což o kvalitách snímku svědčí jaksi automaticky. II Scénář: Robert T. Megginson, Gregory Fleeman. Hudba: Bill Conti (držitel Oscara za hudbu k filmu SPRÁVNÁ POSÁDKA z roku 1983). 80%

plakát

Odvážné srdce (1997) 

"WANDO, NECHCI TI LÉZT DO ZELÍ." "TEĎ JE TO I TVÉ ZELÍ" Špatně napsaná eko-agitka (vyloženě blbé dialogy), jejíž šlechetné úmysly naráží do betonové zdi, postavené na základech špatně profilovaných postav (jednání postrádá logiku, přirozenost a jakoukoliv zajímavost), potácejících se ve zdlouhavé křeči od úplného úvodu. Herecká bezradnost potom z takové půdy samozřejmě jen klíčí. Chabému výplodku bez nápadu nepomáhá ani zmatená režie, neschopna pouhopouhé zrníčko napětí vytěžit ze souboje lovce s medvědem, natož pak z přestřelky (o pěkném záběru nebo souvislé scéně nemluvě). I jindy tak vděčné záběry divoké přírody nestojí za zlámanou grešli, což je samo o sobě spolehlivým indikátorem jediného přípustného závěru, a to že tato chudá filmová hloupost nikdy neměla spatřit světlo světa. Neposílám na dno jen díky Dunstové (nad výběrem rolí měla v té době asi jen malý vliv) a obstojně tématické hudbě. 25%

plakát

Život je boj (2009) 

Řekl tu někdo Van Dammeho LVÍ SRDCE? Tato asociace se jistě netýkala jen mě. Je tu ale v současné době místo na podobně poskládaný snímek? Skoro bych řekl, že ani ne. Channing Tatum je v pohodě, pouliční řežba není ale ničím zajímavá. Souboje jsou vágní, okolní vata zase roky prošlá. Nikde ani známka po invenci. Hodnotit negativně přesto nebudu, protože sledovat se snímek dá. Snad díky Tatumovi, který je od přírody sympaťák, snad také díky obvykle pohádkovému odéru, který podobně laděné příběhy sálají ze sebe v jaksi samozřejmém módu. Určitě ale naivnímu filmu (a nejen jemu) sluší, když je řemeslně odvedený, když se dokáže nebrat příliš vážně a když i z toporného dialogu dokáže vybruslit s lehkostí a vtipem. II Scénář: Robert Munic, Dito Montiel. Hudba: Jonathan Elias, David Wittman. 60%

plakát

Univerzální voják III: Znovuzrození (2009) 

Bulharská šeď, nuda a lacinost. Hyamsovic rodina (syn režíruje, otec Peter - po finančním průseru s LOVCI DINOSAURŮ se jen velmi pozvolnu vrací k režisérské profesi - stál za kamerou) se moc neukázala. Stupidní scénář, který motá do hlav postav nicotný vír, žádná kouzla neumožňuje a jakoukoliv snahu o smysluplnou akci zabíjí hned v počátku. Ta snese přísnější pohled jen v úplném začátku, při únosu, a v závěru, kdy se proti sobě postaví obě bývalé ikony akčního žánru, Van Damme a Lundgren. Ne že by jejich souboj byl nějak dokonale vymodelovaný, jen hezky hraje na strunu nostalgie a velmi pěkně končí :-) A je to v podstatě také jediný důvod, proč hodnotím jak hodnotím. 40%

plakát

Absurdistán (2006) 

Oblíbený námět řešený tak trochu z antropologického hlediska a zábavný především ve své první polovině, kdy divák ještě netuší, že závěr je rychle a kompromisně smeten, aniž by byl potenciál naplněn. Vzít to do rukou třeba Terry Gilliam, podívaná mohla nabýt nečekaně temných a pořádně karikaturních odstínů, ale i tak se na tomto krátkém snímku dá slušně zabavit a vstřebat trochu té společenské satiry bez újmy na duševním zdraví. 70%

plakát

Paralelní svět (2007) (TV film) 

Někdejší mládežnický idol Jason ´Brandon´ Priestley a věčný představitel etnicky vyhraněných postav Lou Diamond Phillips opět - obrazně řečeno - spojují své síly (poprvé v kriminálce VRAŽDA NA PRESIDIU, která je jen o 2 roky, a spoustu bezvýznamných rolí, mladší). A je nad slunce jasnější, že oba pánové zažili už i lepší časy. Priestley jistě rád vzpomíná na popularitu z 90. let, která jej, především díky televiznímu seriálu BEVERLY HILLS 90210, na několik let přišpendlila na nástěnky nekonečného zástupu mladých slečen a Phillips (zde překvapí rolí civilního, nemilitantního rázu) zase nejspíš ještě pořád nechápe, jak se mohla slibně rozjetá kariéra po snímku LA BAMBA (kde ztvárnil hlavní roli zpěváka Ritchieho Valense) obrátit v bohapusté filmové bahno... Ale vraťme se k samotnému snímku. Podle zdejšího hodnocení mohlo by se zdát, že jde o šaraticu první třídy, ale není to tak zlé. Neoriginální zápletka vysává všechno od ZÍTRA VSTANU A OPAŘÍM SE ČAJEM až po EXPERIMENT PHILADELPHIA (další nevyjímaje) a atmosféra je laciná stejně jako obsazení, ale triky jsou na televizní film ucházející a tempo celkem ujde. Žádná bomba, ale viděl jsem už i horší věci (z poslední doby třeba OCELOVÝ MUŽ, oproti kterému je PARALELNÍ SVĚT snímkem hodný ceny Emmy). 40%

plakát

Zelená zóna (2010) 

Kritická notiska k válce v Iráku, v hollywoodsky přímočaré a naivní optice (film končí přesně tak, jak vás to v polovině napadne), ovšem zpracováním jde o nezadržitelnou vlnu. Damon zde není za bournovského hrdinu a i když dušínovské sklony postavy dosahují svých krajních mezí, je dobré zase jednou vidět věci ve střízlivé poloze. Dokumentární styl režie nejeví sklony nepřehlednosti a servíruje scény jednu pěkně po druhé, bez zbytečných pauziček, v rychlé kadenci, což je dobrá zpráva hlavně pro ty, kdo si neradi snižují tempo a v oblibě doráží do cíle ve stejné rychlosti, v jaké odstartovali. II Scénář: Brian Helgeland (podle knihy Rajiva Chandrasekarana IMPERIAL LIFE IN THE EMERALD CITY: INSIDE IRAQ'S GREEN ZONE). Hudba: John Powell. 80%

plakát

Revolver (2005) 

"ZMOUDŘET SE DÁ JEDINĚ S MOUDRÝM PROTIHRÁČEM" Statham v paruce a člověk by si na plešatého bijce skoro nevzpomněl - změna, která se vyvedla a oproti předpokladům nepůsobí nijak rušivě. Ritchieho oblíbené gangsterská látka (a oblast, ve které se cítí daleko nejlépe) zůstává také a stejně jako Stathamova vizáž, prošla úpravou i ta - ve formě přidané hodnoty se snaží nabídnout další prostor k úvaze ("NAŠÍM NEJVĚTŠÍM NEPŘÍTELEM JE NAŠE PŘEDSTAVA"). Oproti herci v hlavní úloze, tématická stránka snímku ale nevychází tak, jak by si pravděpodobně sám režisér představoval. Mysteriozní podtext funguje do té doby, než se děj mění v nervní zmatek, ve kterém jen s obtížemi hledat řád. Spousta linií tak zůstala nedořešena, pointu jen těžko nazývat pointou... Ritchieho styl se mi líbí a líbil se mi i v tomto filmu, jen kdyby se lépe podařilo naložit s motivy ega, nad kterými Ritchie při psaní scénáře asi opravdu a seriózně (viz záběrové citace odborníků v titulcích) uvažoval. 65%