Heywood

Úplně programově jsem si po více jak 20 ti letech film pustil. Tehdy bych mu dal 40%, dnes dávám 60%, protože celková úroveň filmů (až na výjimky) poklesla. Ano, "detektivní" zápletka je jednoduchá, postavy až příliš čitelné a globalizační parchanti se od té doby nezměnili. Přesto film patří mezi to lepší sci-.fi, co se v EU natočilo. Řekl bych, že Emmerich ztratil úspornost a komornost a nahradil to v dalších filmech Hollywoodu bombastičností. Možná škoda pro samotný film.

Život po večírku má pro mě překvapivě vysoké hodnocení (IMDb 59%), protože vyjma tří vtipných hlášek jsem na tomto filmu našel jen negativa. Hlavní hrdinka Victoria Justice , co se pro každý druhý nový záběr jinak obléká a je i jinak načesaná, pojala film jako sebe-reprezentaci a její grimasy mě v půli filmu už nudily. Midori Francis a Timothy Renouf se zjevně předháněli, kdo zahraje většího troubu s nervy nadranc z toho, že se mohou seznámit konečně po roce, co se potkávají. Ostatní herci byli nezajímaví a role matky v podání  Glorie Garcie, vypadající jako feťačka po odvykací kůře byla otřesná bez toho, že bychom se dozvěděli alespoň něco podstatného, proč jednala jak jednala, kdo je otec druhé dcery a kde je, proč nikdy první dceru nenavštívila apod. Do toho „hodná“ podnikatelka s cukrárničkou (Myfanwy Waring) ideální neobabča pro opuštěného tatíka mě uzemnila na druhou. Vyjma dobré hudby jsem neshledal nic, čím by se tento film lišil od tolika podobných, a že jich natočeno je požehnaně. Někdo tu rád užívá výraz „jednohubka“, ale ta mi v reálu chutná, zde je to spíše na vyplivnutí. 15% za hudbu a nikdy více.

Film šilhající po žánru sci-fi se díky CGI efektům snaží udržet detektivní linku a hlavního hrdinu při životě. Horší už je to s všudypřítomnými padouchy a jejich záměrem svědka posadit do vlaku a tam ho nechat zabít. Zbytečně překomplikované, stačilo nechat vlak vybuchnout se všemi cestujícími, protože proč by zločinci brali na někoho vůbec nějaký ohled? A kdo věří, že dnes nějaká média by zveřejnila pravdu o korupci a zločinu, když většina médií patří lidem, kteří žádnou morálku nemají. Film se tak stává pohádkou na druhou a zbude nám jen dobrý pocit, že to byla kvalitní filmová práce a zápletka byla zajímavá. Takže zábava za 65% a dost.

Pohádkový příběh, kde ti hodní mají mnoho zlých, kradoucích a nenávistných nepřátel. Sirotci z domova bez rodičů se v době Velké krize stávají malými texaskými hrdiny. Hrají americký fotbal a vyhrávají. Filmově kouzelně natočené s atmosférou doby i se sadisty, kteří svou dobu využívali. V příběhu se promítá osobní zkušenost kouče, který prošel I. Světovou válkou, a který svou práci nevidí jako příležitost k „báječnému zisku“, ale k nápravě života dětí, kterým osud ublížil a ony byly bez viny. Je jasné, že filmaři čekali, že příběh chytí za srdce a záměr jim vyšel. Pominu-li některé nezapomenutelné herce, kteří si ve věku 80 a 90 zahráli svůj půvabný part, pak výběr „teens“ byl mimořádně šťastný. K tomu ten prach Texasu, který skoro cítíte z filmu… Film je samozřejmě „americký“, neboť zlo je potrestáno a dobro vítězí, ale tím se dostáváme z „pravdivého příběhu“ do filmové pohádky, kterou všichni tak milují. Sen o chudém americkém chlapci, který to někam dotáhl je věčný. Film nespěchá a vyváženost si užívá i s filmovým doprovodem a s tou vylitou whisky jako symbol pokání a nápravy optimistického, ale alkoholem posedlého doktora-trenéra. I ta nejlepší práce občas nevede k cíli a tak se i divák musí smířit s tím, že výhra občas uteče. Ale nabídka filmu na to, že národ netvoří jen peníze a výhra, ta je hodně lákavá v dnešních USA. Není divu, že film sbírá body, protože dobré filmové řemeslo je sbírá vždy. 80%

Je sice hezké, že někdo chce muzikálem promítnout všechny své touhy po „lepším“ světě a v království přestat topit uhlím nebo dovolit dívkám mít obchod, či snížit problém chudoby v řadové zástavbě, ale je problém, když za kulisu de facto své politiky využijete klasickou pohádku. Musíme se smířit, že Popelka je emancipovaná dívenka s opičí pusou a páchnoucí sklepem, zatímco ta původní byla sice chudá, ale zcela jistě nepáchla. Výběr hudby není až tak špatný (sekvence s hudbou Queen se povedla), a výběr herců je zvolen v podstatě do kreatur a to včetně zestárlého Bonda. V kámošech prince, protože původní Popelka nic takového nemá, za to česká s Libuší Šafránkovou ano (!) vidím lehký intelektuální plagiát. Materialistická matka (vypadající jako Fibingerová) demonstruje dnešní konzum, ale produkce Amazonu je právě na až nezdravém konzumu postavena, o to je tohle pojetí pikantní, byť matka má být zápornou postavou. Že se jedná o pohádku? Citujme Popelku: „aby ženy celého světa viděli“(??) Popelka z Tik Toku by nepochybně měla tento cíl. Pak cosi mnohopohlavního kouzlí (to už ta politická korektnost začne sahat po odpadu) a pak Popelka netuší, že myši a krysy se pohlavně množí, stejně jako jiná zvířátka. To se intelekt i sympatie Popelky propadají také k odpadu. A přichází ples s podlézáním vdavek chtivých až to zabolí, (Feministky neuplatnily rozhořčené protesty?) byť taneční číslo s rozčísnutým čelem (nástrojem) ušlo. Následné koktání Popelky a její příchod přes hudební pódium je kýč, naštěstí probíhající hudba stále zní dobře (slavné hity s novými slovy jistěže lze použít). Nasvícení propracovaných kostýmů a tance nás vrací do pohádky (alespoň na chvíli) a pak Popelka jde na rande s jeho sakem přes sebe (pohádka zase mizí) a ejhle, prince je hotový Chopin. Pak srážka s realitou, protože být krejčová je nade vše, čemuž by se šičky v Bangladéši, Barmě či Turecku divily. (Mimochodem, ty krvavé žilky v očích prince, ale i u Popelky, s tím se nedalo milá režie nic dělat?) Dále to už každý zná.. střevíček, hledání, sadistická (zadlužená) macecha, fráze moderních filmů o samo postarání se, a nastupuje sociálně-kritické drama (pohádka mizí zcela) a otravnost scénáře začíná být skutečně otravná. „Vem si důchodky a vrať se na hnůj“ říká průvodce příběhu stařence (zcela zbytečné a urážlivé) a to je opravu úcta ke stáří k pohledání, jak nám ji film dále nabízí. A přichází královská trapnost a ta se stupňuje a stupňuje a odpad se blíží a blíží. To už to ani forma muzikálu nezachrání. Hvězda za hudební a taneční provedení. Hvězda za odvahu zkusit něco opravdu fakt nového. Ve výčtu muzikálů, které mohu vidět vícekrát (a že jich je) se ale tento neobjeví.35%

Poprvé má tento film hutný náboj a udrží pozornost až do konce. Podruhé má překvapení, potřetí krásné lokace a počtvrté získáte pocit, že svět sice není ideální, ale občas jsou věci, jak mají být. Výhrady najdeme, protože E.A.Poe za čtvrt milionu dolarů se nevystavuje za běžnou vitrínkou a také „hledací“ zápletka trpí až moc vraždami i mezi samotnými vrahy. Tvůrci zjevně chtěli přidat vedle dobrých choreografií soubojů i trochu toho mordování a scéna s useknutou hlavou nás asi měla nasměřovat k tomu, že hlavní hrdinka byla sice znovuzrozená, ale ve znaku smrtihlava. Po řadě ženských hrdinek, které účelově kopou muže do rozkroků a vyrážejí jejich mozky na zeď, zde tvůrci k tak lacinému feminismu nesklouzli. Hlavní hrdinka si nese trauma i bolest a jen při pozorném sledování zjistíme, proč její mentor ji vede tak, jak ji vede. Právní stát zde nehledejme, o ten se nikdo nesnaží už z toho důvodu, že tam, kde je mnoho peněz platí jen právo těchto peněz, lhostejno, jak jsou špinavé. Z výčet pochval je 75% jistých a to i bez zasloužené pochvaly výběru herců. Role jim mimořádně sedly všem.

Dystopické sci-fi, které začne příletem na ubohé úrovni Appola 7 (tehdy měli při příletu na sobě kosmonauti skafandry) a pokračuje vizí Grétičky, protože planeta Země zjevně už nehoří, ale lidé se vrátili před středověk a Římany. Pak začíná po deseti minutách stupidity jakýsi příběh, kdy stejně jako v Planetě Opic je jen jeden přeživší, zde ONA. A máme tu svět hodných a zlých a čekáme, kdo nám napoví v té nekonečné mlze a špíně, za což kamera zaslouží hvězdu. Pak se to začne blížit Vodnímu světu, (i ten pitomý tanker?) protože je tu jakási civilizace na vodě. Filmem od prvopočátku prostupuje cílený obraz hlouposti lidstva a hořkost násilí od těch, co mají IQ mez 81-90. Pak tu máme skoro detektivní zápletku o plodnosti a bahňácích a film se vleče a opět nastupují ty „světlé“ zítřky civilizace. Zní to falešně, protože kde jsou ty vysoké pece na železné hráze? Ignoruji ty režijní časové skoky vzat, vždy mám pocit, že režie vyplňuje slabost příběhu. ONA mi stále vzbuzuje nulové pocity a její menstruaci fakt neprožívám. Pak pocta filmu Vall-I (rostlinka) a válka pokračuje. „Lidé jako my“ ozbrojeni šípy a luky oproti civilizaci roku 2150 (??) a film nám proto říká: Jsme stejní. Pokud toto poselství přijímáte, film se Vám bude líbit. Nepochybně jsou afričtí Křováci biologicky stejní, jako Evropané. Zvolíme jejich život? Námět biologického vymření supercivilizace to dost těžko obhájí. Zapomnělo se na Marťanskou kroniku? Pak tu máme dramatický útěk a v příběhu dojde ke zvratu, k patetismu až kýči a ke konci. A byla to mizérie. 40%

Bylo tak šílené, až to bylo výborné. Parodie v asijském stylu doplněná typickou brutalitou a hektolitry krve. Hra na blba a gangy vylepšená agentkou Číny permanentně naštvanou s vykulenýma očima, jak nic není, jak by mělo být. Pak přijde hlavní padouch s vymetáním bahna (myslí lidi) a konečně tu máme tu pravou "duchovní potravu". Film má pár skečů, kde se jeden opravdu dobře baví (ta parodie na Indyho v konci měla říz), pro našince je nutné sežvýkat tempo a také styl řeči, který vypadá jako stálé vyboulené haló. V zásadě s minimem komparzu hodně muziky a 65% je jasných.

Přemýšlím, že při srovnání s původním filmem, ve kterém hvězdou byla Rachael Leigh Cook (Taková normální holka), tento naprosto neobstojí. Pominu-li, že „zlatá mládež“ USA je čím dál více odporná (v původním filmu taková nebyla), tak honba za blbostí á la follower je stupidní a děsivě ubíjející. Protože se v podstatě mění v jakousi drogu podobnou gamblerství. Film je doslova prošpikován kýčem a oběma hlavním hrdinkám to opravdu nesluší. A pak přichází ta tuctovka o pravdě a krachu a sebepoznání a film se bez překvapení zařazuje nejen k původnímu filmu, ale k mnoha podobným a stejným. A řeky patetismu se valí a valí a kdo herecky obstojí je jenom Tanner Buchanan, který, pravda, se na hereckou kariéru velmi a velmi pečlivě připravil. To se o ostatních dívenkách říci moc nedá. Závěrečné taneční vystoupení je plytké a nabubřelé a jeho nácvik na ples by stál hodně dní nácviku, o kterém ve filmu není štěk. Pak se hlupák stane králem plesu a hlavní hrdinka s uplakanou maminkou na plese (?? jiní rodiče tam samozřejmě nejsou) sleduje, jak přijde stranicko-komunistické sebezpytování. A to už se film dostal do fáze úplného úpadku včetně tolikfilmaři milovaného násilí feministky na chlapci (byť pitomci). A aby klišé nebylo dost je tu rytíř na bílém koni. (Pretty Women a ještě najdeme další, obvykle ve vánočních filmech). Závěrečná moderní úprava původního hitu Kiss me je asi jediný důvod za hvězdu. Jinak to byl otřes.

Měla to být komedie, ale je to spíše příběh o pitomé a důvěřivé (nic moc přitažlivé) herečce, která samým hraním jiných postav zcela začala ztrácet smysl pro realitu. V 35 začnou ženě tikat biologické hodiny a mozek se zatemní. Podvodník je obvykle velmi mazaný a takovéhle feministky jsou pro něj snadná kořist. Prokouknout jej není snadné, ale při výčtu totálních lží se nakonec každý zaplete do vlastní sítě. Nakonec se i zde vše podělá a divák začne být smutný a možná už i otrávený. Film je postaven na dialozích, vše ostatní je jen kulisa prokládaná panáky, komickými výstupy hlavní hrdinky v malých divadlech a šílenou americkou Číňankou (Korejkou apod.) Příval slov v hodině a desáté minutě začne být otupující a zároveň vyčerpávající. Konečně se podvodník přiznává, ale zase opět vidíme chudáka, který svou duševní bídou připomíná především politiky. Budeme si muset říci, kdo si co vlastně nakonec zaslouží. Protože lump to nakonec zkusí s pomocí soudu, protože dobrý herec to po prvním průšvihu nevzdává. Někdy se musíte do darebáka obout. Film neurazí a to poučení pro zoufalé ženské, že mají dát na instinkty má cenu velkou. Protože léčit feminismus točením filmů, kde ženy a dívky chlapy kopou do rozkroku a sekerou jim upravují pěšinky řešením není. 60%