6thSun

Dva herečtí mistři, mezi kterými překvapivě nefunguje chemie, pročež jejich handrkování, kdo je větší debil (teda hrdina), vyznívá téměř do ztracena.

A už je to v prdeli.

Až příliš často někdo někam chodí, něco hledá, nejednou v nepěkně rozvláčných nebo rovnou zpomalených záběrech, stejně tak některé dějové linky jsou nastíněny pouze povrchně, což ale nic nemění na tom, že jde o nadprůměr, který strčí do kapsy celýho Rapla, o seriálech komerčních stanic nemluvě.

Pořád nadávám, že jsou filmy (dokumenty...) zbytečně dlouhý, a když už mě jednou něco pořádně chytne, tak to zase skončí moc brzo, navíc jakoby nedořečeně, v půli. Nicméně autorka zaslouží absolutorium, přestože mé důvody jsou zřejmě více osobní, nežli objektivní.

Budování atmosféry funguje, souběh několika linek mi nijak nevadí, škoda jen logických nesmyslů, nejbrutálněji vyskakujících kolem dua Dvořák - Švehlík.

Ani příjemný průnik nadsázky nedokáže vykrýt nesmysly, mezi nimiž vyčnívá okamžité adaptování dvojice cestovatelů časem z roku 1893 do současnosti, které jen tak něco nerozhodí, takže jeden z nich začne být už asi během dvou hodin plně kompatibilní s logistikou nakupování, life-stylingu i mobilní technologií, druhý si dokonce stihne nabrnknout holku. Zdá se, že rozhodovací síto posuzovacích televizních činitelů je dnes natolik řídké, že jím projde opravdu téměř všechno.

Nikoli špatné, nicméně když jsem po (pocitově) třech hodinách sledování zjistil, že mám za sebou teprve polovinu, bylo jasné, že tohle je nad moje síly.

Pokud náhodou někdo zmírá touhou vidět Marii Rosůlkovou, jak jde asi padesátkrát po schodech nahoru a dolů, přijde si zde na své.

Co se v I. díle jevilo rozpačitě, v dalších třech nakynulo v nápaditou podívanou s haldou vtipných hlášek. Jen houšť!

"Bylo, nebylo, žil jednou dědeček s babičkou. Děti neměli, a ještě ke všemu se začala babka na stará kolena hádat..."