HellFire

Povedený dokument s Armstrongem v hlavní roli, který odkrývá tajemství tohoto sportu. A že se v něm drogám jen daří a je na ně pohlíženo již jako na určitou povinnost kvůli obrovskému nátlaku na zvyšování výkonnosti je taková bokovka. Ano, Armstrong užíval drogy a velmi dlouho to popíral. A je to špatně? Na jednu stranu určitě, nelze ho ale kvůli tomu jednoduše odsoudit vzhledem k tomu, jak velkou inspirací se stal.

Záplava barev v podání Pixaru. Rex je prostě dokonalý.

Další povedený animák s hlavními hrdiny Toy Story.

Perfektní, tohle je ten starý dobrý Pixar. Animák s velmi rychlým spádem plný vtipů.

Vždy jsem kroutil hlavou nad komentáři typu "samoúčelný film" a nad různými intelektuálními rozumy, které nedávají smysl ani po dlouhém blumání. Pak přišlo 12 let v řetězech a u mě se poprvé tyto pocity dostavily. Je to přesně ten typ filmu, který nemíří nikam jinam, než na Oscary. Samoúčelné násilí je myslím si výstižné pro mnoho scén, které se ve filmu dějí. Otrokářství a tohle období nenávidím, ale tohle pojetí záběrů za záběry, kdy se na sebe kupí jednotlivé mini události, načež je děj zase posunut do další kapitoly se mi nelíbí. Na tak silné téma je film nudný, hudba skoro žádná, neustále jsou vám předhazovány ty, k dnešnímu dni, nejpopulárnější filmové hvězdy a přitom hlavní hrdina není tak uvěřitelný. Režisérovy předchozí filmy byly poněkud komornější, možná na něj tohle bylo příliš. Chybí tomu momenty, které bych si měl pamatovat.

Každý rok se najde nějaký film, který je nominován na "prestižní" cenu hollywoodských velikánů Oscar, jehož nominace je mi čirou záhadou. Měl jsem za to, že takovou cenu získávají jen filmy opravdu výjimečné. Nebraska je sice v mnoha ohledech výborný film, který řeší tolik oscarových momentů, ale v tomhle podání je to opravdu nuda. A těch několik úsměvných momentů tomu nepomůže.

Nezávislé filmy v sobě mívají jisté kouzlo a punc originality, který ale tady zcela chybí. Většinou silné téma drogové závislosti zde netáhne a neherci nejsou zajímaví.

1981. Zlaté období pro hororové filmy. A Entity je dobrým příkladem toho, jak to tehdy fungovalo. Tady se jde hned na věc a v prvních pěti minutách je vám nalajnováno, jak to bude probíhat. S ohledem na dnešní horory, kde je první půlhodinka nudný úvod a pak nudné zabíjení, je tohle zázrak. Počítal jsem s tím, že se dívám na béčko, ale i to může někdy překvapit. Poněkud úsměvné vždy bylo, že při každém útoku entity začala hrát "nervy drásající" hudba, aby dodala momentu na dramatičnosti. A tohle téma má rozhodně navíc. Mrazilo mě tedy spíše z faktu, že je to celé natočeno na motivy skutečné události (na internetu si jde jednoduše najít originální fotografie) a z dvouhodinové stopáže.

Od kdy se na CSFD hodnotí i hudební klipy? Po filmařské stránce pěkný kus práce. Velmi čisté a jasně nalajnované. Nedivím se nízkému hodnocení, protože většina zdejší populace dává odpad ne tomuto klipu, ale Miley Cyrus. Vsadím se o boty, že ani nevíte, proč ji nemáte rádi a vezete se na nové vlně nenávisti vůči téhle osobě...

Tříhodinový režisérský sestřih. Uf, to jsem si dal. Výplň mezi akčními scénami nefunguje a romantická dějová linie mezi trojicí Affleck>Beckinsale>Hartnett je předvídatelná. Smůla, že jsem k postavám necítil žádnou spojitost a bylo mi jedno, co se s nimi stane. Zajímalo by mě, které scény jsou tu navíc oproti verzi uvedené v kinech, ale pátrat po tom nebudu :). Potěší účast mnoha dobrých herců, ale to jeden a půl hodinové! čekání na útok na Pearl Harbor je někdy mučivé. Po filmech jako Mizerové, Armageddon a Skála bych neřekl, že takový film natočil právě král akce Michael Bay. Největší překvapení pro mě bylo, že už jsem film ohodnotil někdy dříve, ale ne vůbec si na něj nepamatuji :). O čem to asi svědčí... Dvě hvězdy za výplň, pět hvězd za akci, která se Bayovi povedla nesmírně, i když jako vždy Amerika je zde vyvedena v zářivých barvách a Japonci právě naopak. Ve skutečnosti totiž na civilisty ani nemocnici nestříleli, tolik úcty měli, ano.