Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Krimi

Recenze (1 087)

plakát

Šílená / Krásný (2001) 

Ničím výrazné či ojedinělé. Kirsten dobře zahrála histerku na pěst a Hernandez si vystačil líbivým kukučem. Zásadní drama rozhodně ne. Jen rádoby složitější romance. 40%

plakát

Šílení kanibalové (2016) 

"Artová dystopie," pravil kdosi a flákl filmu tři hvězdy. Pánové, pokud jsem přesvědčen o tom, že si film zaslouží nálepku "artový," nemůžu mu z principu udělit tři hvězdy. Art totiž není označením žánru, nýbrž kvality...víme, holoto? Takže pokud ho shledám artovým, nemůžu mu udělit hodnocení jakékoliv jiné, než maximální. Skutečný art je totiž věcí hodnou k pohledání, tudíž vyskytující se v množství zcela minimálním. To jen tak na úvod. K filmu, osobně se nedomnívám, že by šlo v tomto případě o art. Podle mého je Ana Lily Amirpour pouze neschopná kravka, privilegovaná už jen svým americko-íránským původem a rovněž zanícenou fascinací k ženským hrdinkám ve světě brutálního násilí. Zvláště po druhém zmíněném je obří poptávka, protože ženy chtějí snít a vrátit kdysi patriarchální společnosti veškerá dávná příkoří. Snaží se o to (mimojiné) skrze trend filmů a knih, jenž z kdysi tak zvané "růžové knihovny" pozvolna přešel kamsi k barvě krvavě rudé. Jen ta optika růžových brýlí zůstala stejná, jelikož nejapné jsou obě velmi podobně.... Z výše nastíněného je zřejmé, že trh i politicky motivovaná obec kritická byla jak předpřipravena k nezměrné adoraci tohoto snímku. Bohužel, režisérka toho využije jen částečně, neboť umí naprosté hovno. -(Přídomek "Naprosté" v tomto případě nemusí značit nutně celistvý exkrement ať už v okurkoidní či serpentínovité modifikaci, nýbrž komplexní označení kvality výměšku.)- Počítám, že porotci v Benátkách by The Bad Batch opravdu rádi vyhlásili vítězem v nějaké hodnotnější kategorii. Umělkyně ovšem vyplodila takovou ukrutnou dystopickou modernu, že to nešlo jinak, než skrze "speciální" cenu, udělenou za pozoruhodnou "jakožejinakost". Ta ovšem paradoxně trpí ukrutnou "těžko-fádností." Jo, a navíc je to nuda. Ale jen do toho dámy, bude se líbit. Já si dám raději Chalupáře. 20%

plakát

Šílený Max: Zběsilá cesta (2015) 

Příběh končí šťastně, v Imbecitadele nad Úpou zavládl štědrý matriarchát a ten, který jej lvím podílem pomáhal ustanovit, ten mlčenlivý hrdina, jenž přišel z krajů nepoznaných, odchazí skromně davem pryč, za pokáním, za vykoupením, a za dalším dobrodružstvím, které ho tam v širých pláních jistě čeká, ač o něj vlastně nestojí. Uznávám a oceňuji, že režisér je správnej maniak s celoživotní posedlostí naplnit a zdokonalit svou militantní vizi Dakaru, přesto jsem se filmem v podstatě pronudil. Třeba proto, že do veskrze ultradrsňáckého filmu ženská bojůvka prostě nepatří. Také z toho důvodu, že Hardyho hrdina, jeho pohnutky a vlastně neexistující nátura byla tak nevýrazná, že kdyby v půlce zařval, film by to nepoznamenalo, a to je hodně špatný. Vůbec herectví a všeobecně postavy s troškou charizmatu zde člověk hledal marně. Opěvovaná akce byla řemeslně super, vizuál byl efektně kontrastní pestrostí explozí a krve na pozadí monotónní pouště. Byly zde i dobré nápady, třeba mobilní skokané o tyči, ovšem všechno to řádění bylo pouze v rámci soupeření pojízdných vehiklů, čemuž se prozřetelně vyhýbá i takové FF. Honičky prostě nejsou můj zájem, jenže na Mad Maxe se snesla taková vlna nadšení, že jsem zkrátka neodolal. Váhám, zda dvě, nebo tři hvězdy. Subjektivně mám jasno, nicméně vím o svém konstantním despektu k blockbusterům tohoto typu, jejichž kasovní úspěch mě utvrzuje, že si já a svět tak úplně nerozumíme. A protože nechci být programově negativní, dám nakonec tu třetí za režisérovu zjevnou lásku ke svému projektu. Ale o chlup. 50%

plakát

Šimon a Matouš (1975) 

U neskutečně vymaštěné rvačky s vězeňskými uprchlíky jsem myslel, že budu potutelně vzpomínat na své dětské výtlemy, jenže chyba lávky, tlemil jsem se znovu jak retard na kolotoči. On totiž i ten nejpitomější humor může být trapný nebo naopak nápaditý, a když jde o druhou možnost, pak je ona pitomost humoru jeho žánrovou škatulkou, ovšem nemá nic společného s ohodnocením jeho kvality. Další hvězdu filmu dodal velice výrazný Dominic Barto. Příjemné zavzpomínání si na diváckou bezstarostnost mého dětství a přiznání, že kopie tentokrát trumfla originál. 80%

plakát

Šimon a Matouš jedou na Riviéru (1975) 

Diamantová story je rozhodně lepší, hlavně díky famózní roztržce v zastavárně, ale i tak pořád vtipná podívaná. 60%

plakát

Šmoulové (1981) (seriál) 

Šmoulové mají oproti ostatním animákům (s výjimkou Aloise Nebela) tu výhodu, že jsou natočeni podle skutečné události. Gargamel je přesně ten nemilosrdný BadAss ranku Johna Doe z thrilleru Sedm, Taťka Šmoula zase předobraz všech alfašmejlů, kterému může celá ta parta ostatních jen tiše závidět jeho výsostně postavení ve Šmoulinčině srdci a pochvě. Nic na tom nezměnil ani skřípavý kakofonik Jirka Císler či tradičně bezpohlavní Vlasta Brodská. 70%

plakát

Šťastlivec Sulla (1991) (TV film) 

Jedna z nejlepších televizních inscenací z oněch časů, kterou bych zařadil hned vedle kultovního "Piláta Pontského, onoho dne." Výstavní scény: 1)Postráneckého zuřivé " A kde si tenkrát udělal čáru?!?!" k Otakaru Brouskovi st., a Čepkova nemilosrdně pragmatická věta "Sejmi ženo znamení smutku!" k Janě Brejchové. 90%

plakát

Šťastné chvíle (2000) 

Parta fingovaných zákazníků byla fakt roztomilá. také scénka "agrese" odvrženého milovníka v podání hlavního hrdiny. "Chtěl jsem baculatou, aby mě zahřívala a vona je přitom studená jak psí čumák." V tomto případě se dají z části odpustit i ty prvky červené knihovny. 60%

plakát

Štvanec (2003) 

Zejména první půle velice poutavá. V druhé to již byla klasická, podstatně méně nápaditá honička zlejšího klonu Johna Ramba s pastmi a pazourky, jež si tvůrci mohli odpustit. Ale i tak rozhodně nadprůměr. Hlavně pro svižné tempo a vynikající herce. Bylo vidět, že filmaři nepodcenily spolupráci s vojenskými poradci. Del Toro ani Tomy Lee Jones totiž nejsou fyzicky předurčeni pro superakční kreace, ale řeknu Vám, že jejich souboje, ale třeba i způsob pohybu v divočině byly sakra přesvědčivé a spoustu Van Dammeů, Seagalů a jiných "akčňáků" strčili hoši prostě do kapsy. 60%

plakát

Švédská trojka (2013) (pořad) odpad!

Přijde mi to jako ukázkový případ člověka, který to tak moc chce dělat, že vůbec neřeší, že to vůbec neumí. Pro 54% mládeže zřejmě příjemnej ksicht a tvrdošíjnost, se kterou si jde za svou propagací jsou zbraně znamenající v oblasti komiky opravdu strašidelně málo. To stačí v hudebním byznysu. 0%