Sarkastic

Už úvodní scéna s autem je slušně napínavá. A i přes pomalé tempo vyprávění jsem byl vlastně neustále pořádně napjatý a bál se o hlavního hrdinu (přestože jsem dopředu věděl, že to nějak zvládne; a to o poutavosti snímku něco vypovídá). Hrdinova vůle, trpělivost, vyčkávání, nápaditost při plánování útěku a na druhé straně strach, nejistota a těžké dilema, které se časem ještě rozšíří…to mě moc bavilo. A líbila se mi i nutná důvěra/solidarita vězňů, bez které by to nešlo. Stejně jako bez faktoru náhody či štěstí (nejvíc při „knězově saku“). Zklamalo mě jen, že nebyl zabrán „přepad zezadu“ (fakt mě zajímalo, jak to zvládne beze zbraně) a pak jsem moc nepochopil přítomnost toho balíčku (který působil vzhledem k dosavadnímu „majetku“ vězně jako hodně velký luxus). Jinak ale velká spokojenost a poprvé sice slabších, ale 5* pro Bressona.

Musím říct, že mě film vcelku i mile překvapil, čekal jsem něco podstatně horšího. Určitě ne docela komplexní studii 1-ročního vztahu mladého páru (samozřejmě se zaměřením na jejich sexuální život; další složky snad nikdo nečeká). Písničky byly celkem fajn a některé se do filmu hodily i textem. A neměl bych nic moc ani proti té Antarktidě, kdyby se zmínila jen na začátku a na konci (při jedné pasáži odehrávající se v zasněžené krajině jsem totiž hypnotizoval obraz slovy: Střih, střih…tak už to do háje střihni!). Za mě to bude čistý průměr.

Krom pár míst téměř konstantní deprese aneb když nejveselejší/nejpohodovější částí filmu je sešlost na způsob pohřební hostiny. Ale pro tenhle typ snímků mám prostě slabost, zvlášť pokud mě osudy/příběhy hlavních hrdinů nějakým způsobem hlouběji zasáhnou a o zbytek se postarají přesvědčiví herci v dobře napsaných rolích. Což bylo v případě Tyranosaura splněno a díky nátuře postavy Josepha se filmu podařilo vyhnout nějakému dojímání a v podobném duchu se nesl i řekněme smířlivý konec. Pod psa jsem neviděl, takže nemůžu srovnat, jak se režisérovi podařilo původní námět rozvinout, nicméně na celovečerní režijní debut myslím kvalitní práce za silné 4*. „Chvíli jsem si za to odseděl. Dostal jsem spoustu dopisů od lidí, co psali: Dobře. Vážně dobře. Udělal bych totéž. Ale nikdo to neudělá. Každý na to myslí, ale udělal jsem to já. To je rozdíl mezi mnou, tebou a zbytkem světa.“

Upřímně? Lituju, že byl film nakonec dokončen a já ho zhlédl. A bohužel to ani zdaleka nezmiňuju jen kvůli chybějícím scénám (které opravdu nepomůže navodit pouhý režisérův komentář). Ať se na mě nikdo nezlobí, ale sledovat zhruba 2 a půl hodiny vyplněné: ubíjejícími a místy až nesmyslnými filozofickými monology šíleného rozsahu (o víře, bytí, svobodě atd.), maximálně otravným a patetickým přehráváním všech zúčastněných (přičemž hrabe pravděpodobně každé postavě) a neuvěřitelně nudným příběhem (ve kterém se pořád někam běhá, válí po zemi a jako bonus se sem tam něco stane a vy nevíte proč, jak, kdy, kde, kdo) je opravdovým utrpením a film jsem dodíval do konce jen a pouze ze zásady (nudit mě začal po cca půl hodině…takže šlo o velké přemáhání). A k lepšímu diváckému zážitku nepomáhá ani rušivý způsob natáčení (sledování dění okolo sebe za pomocí objektivu kamery je z počátku možná zajímavé, ale neustále trhaný obraz vás po chvíli přestane bavit…nebo alespoň mně začal vadit opravdu brzy). A výňatek z oficiálního textu distributora: „…byl tento monument považován za průkopníka na poli sci-fi, který by v původní podobě mohl trumfnout samotné Hvězdné války George Lucase…“ považuju skoro za urážku Star Wars. Tu 1* dávám za výborné masky, kostýmy a použití zajímavých filtrů.

„Podívejte se například můj muž. Já vím, že když mu čistím boty, tak vlastně pomáhám vyhrát válku, že? Proto mu čistím boty sama. Ano, sama! A dělám to nesmírně ráda a s vlasteneckým nadšením!“ Z řekněme satirického pohledu je film svými narážkami na nacistický (či obecně totalitní) systém vlády docela trefný, ovšem humoru jako takového tu je překvapivě málo (i když to možná souvisí s mým nenaplněným očekáváním). Avšak i ta kritika se pak „poněkud“ zvrtne pasáží po Konec..? Tou totiž tvůrci dementně zazdí vše, co se po celý film snažili vybudovat (což trochu nechápu, přece jenom jde už o rok 1962, žádná 50. léta). Proto pouze lepší průměr. „Politicky byla nespolehlivá.“ – „Stará Krumová?“ – „Ta ženská mluvila francouzsky, anglicky a rusky!“ – „Jesus Maria!“ – „A takovou učitelku ty přijímáš!“

„Doktor Soukup by rád zjistil, na co se to ropák vlastně dívá. Vypadá totiž, jako by jen tak lelkoval. Zvířata však činnost tohoto druhu neznají. Je k tomu totiž zapotřebí vysoce vyvinutý nerovový systém jaký máme například my lidé.“ Velmi nápaditá mystifikace. Nejvíc se mi líbila vyprávění pana Nedbala, ta byla opravdu kouzelná. Ale fajn byl i ten kousavě kritický a ekologický podtext, který se celým snímkem linul. Překvapila mě propracovanost filmu, na to, že šlo o studentský počin (s faktem, že uvidím ropáka na vlastní oči či dokonce jeho mládě, jsem před zhlédnutím vůbec nepočítal). A když už je řeč o vlastním objektu pozorování, tak je potřeba pochválit loutkářskou sekci, která výše zmiňovaným tvorům dokázala vdechnout život. Silné 4*. „Po šichtě sem si dal holínky k boudě, ráno vám přijdu do práce a voni jsou ty holínky vokousaný. Jo…no tak sem si myslel, že jo, kdo by to moh bejt? Voni to byli ty ropáci! Joo, ale voni mně vám z toho udělali galoše na místo holínky! Já povídám no bodejť! Tak to bylo, a tak sem to viděl.“

Už úvodní scéna ve vaně ve mně vyvolala dojem, že půjde o…ehm, nevšední podívanou. Což se mi brzo potvrdilo následným představením jedné divnější postavičky než druhé a též jejich nanejvýš bizarních osudů. Jistým způsobem je Shortbus originální film překračující určité meze, řada pasáží je maximálně absurdních (u některých jsem se uchechtl, nad jinými jen nevěřícně kroutil hlavou)…ale krom několika význačnějších momentů/nápadů mi film nic víc nenabídl (tedy krom nudy či poněkud samoúčelně kontroverzních záběrů). Dost možná na film kvůli některým scénám jen tak nezapomenu, nicméně za mě osobně jsou to pouhé 2* a tak trochu nostalgické vzpomínání na režisérův celovečerní debut. „Včera mi Cheryl povídala, že předstírala orgasmus. Bojí se to říct Bradovi, protože má strach, že se s ní rozejde. Tak jsem jí řekla, co si myslím, že by měla udělat.“ – „Co by měla udělat?“ – „Měla by předstírat dál.“

Vizuální a technická stránka filmu se mi hodně líbila. Ale Fish Tank pro mě byl především o hlavní hrdince (výborně zahrané…ani se mi nechce věřit, že je její představitelka neherečka, jak moc byla autentická…nebo možná právě proto). Problémová Mia má nelehkou životní cestu a stejný osud potká i diváka, který se jí pokusí porozumět. Já na to však moc rád přistoupil, protože mi po ukázkovém „čelu“ okamžitě padla do oka. Už podstatně méně nadšený jsem byl z hereckého výkonu Fassbendera (to, co si z jeho role odnesla jistě nejedna divačka, mě jaksi minulo). Příběh nicméně chytil a symbolický konec zas potěšil. Celkově to vidím na silné 4*.

Opravdu bláznivá komedie. Stojí na úderných dialozích, herectví živelné, odzbrojující K. Hepburn (její mužský protějšek se spíše jen veze) a absurdních situacích, které se kupí jedna na druhou. Občas mi sice trochu vadilo přehrávání (hlavně ze strany Granta) a sem tam se naskytla i poněkud jednodušší (ve smyslu hloupější) scéna, ale po většinu času jsem se dobře bavil, takže za mě to budou slabší 4*.

Hořké, ale i úsměvné, sem tam opravdu pobaví. Film nabízí hlavně kouzelnou atmosféru času dospívání (a s ním spjatých radostí a strastí) a samozřejmě také ústřední dvojici chlapců, kteří ani nemůžou být víc rozdílní a přesto mezi nimi postupně vznikne tak silné přátelství. A líbil se mi i ten sice naivní, ale pěkně barevný konec jakožto výstup z šedé reality a sen v jednom. Vizuál a hudba byly také prima. Za mě to budou slušné 4*, spokojenost.