sedm.1

Pro mě bohužel Arcadian představuje velké zklamání, a to především kvůli Nicolasi Cagovi, kterého mám ve své herecké top trojce a na kterého nedám dopustit, a to i když jeho kariéra již  sklouzla k těm nejlacinějším béčkům, nicméně pořád je to pro mě bourák, co svým výrazným charisma dokáže utáhnout a zásadním způsobem pozitivně ovlivnit cokoliv, jenže tohle byla prostě podívaná, kterou jsem se fakt vyloženě protrápil a ze které opravdu nemohu být nadšený. V první řadě každopádně musím zkritizovat především postavy dvou ústředních bratrů, kteří ne že by byli špatně obsazení, ale jde mi právě jen opravdu o ty jejich postavy, které mě od začátku svým chování a činy nevídaně iritovaly a bohužel jim to vydrželo až do konce. Druhá zásadní výtka pak směřuje k akci, která spočívala vesměs v ,,soubojích” s těma potvorama, a to z důvodu totální nepřesvědčivosti, nepřehlednosti a chaotičnosti, kdy navíc nevím, zdali to bylo způsobeno nedostatkem financí, čine dostatkem tvůrčího umu, ale já z těch veškerých fyzických konfliktů neměl skutečně nic. No a třetí negativum spojím s podstatou celého toho filmu, a to právě s těmi příšerkami, nebo jak to nazývat, kdy se o nich divák nedozví po celou dobu ale opravdu absolutně nic. Kdy, kde, jak, proč, na což pak doplácí především jejich závěrečný útok, který působí prostě jen jako ,,pojďme to nějak hoši ukončit”, to že tu nedává nic smysl nebudeme řešit. Jinak zamrzí i nepříliš velká Cageovo účast, kdy tu sehrává spíš vedlejší a ne úplně zásadní figurku, nicméně jen tak mimochodem musím podotknout, že tu je Cage po dlouhé době vidět ve své civilní podobě, tedy bez nějakých podivných vousů a ještě podivnějších vlasových příčesků a alespoň tohle bylo docela fajn. Co se pak týče zápletky, tam bych nějakou zásadní chybu nehledal, je tedy sice jednoduchá a přímočará, ale s tím tu nemám sebemenší problém, jelikož má spád a je záživná, navíc zde disponuje i slušným počtem napínavých scén a ani atmosféra není úplně k zahození, takže v tomto ohledu je to poměrně ok. Ve výsledku se tak jedná o lacinější postapokalyptickou monster sci-fi, kde toho spíš ale víc nefunguje a nepůsobí, než funguje a působí, takže za mě určité zklamání a smutek, vzhledem ke Cageovo účasti jsem totiž čekal rozhodně daleko větší odvaz.

Unfrosted je velmi stylizovaná podívaná do podoby šedesátých let, a musím říct, že v tomto ohledu je to vážně povedené retro pokoukáníčko, kde se tvůrci na celé té výpravě a vizuálu pěkně vyřádili a divákovi, lačnému podobných kousků, tu budou téct sliny blahem. Zápletku si pak dovolím označit za ryze praštěnou, téměř snad až pohádkově laděnou, respektive v podstatě se též až ztotožňující s filmy pocházejících právě z dané doby, tedy taková pestrobarevná přepálenost, kde se všichni chovají jak sluníčka na rozkvetlé louce, plní entuziasmu a s nadšením i pro sebemenší hovno, s čímž ovšem zároveň nekompromisně naráží na svou přesvědčivost, a to ve všech ohledech, jelikož takhle potrhle působí i záporné figurky, no prostě je to dějově taková absurdní kravinka, ovšem zároveň s tím, a to se musí brát v potaz jako významné plus, že si toho byli vědomi i sami tvůrci, takže je to ve výsledku vlastně až taková fungující sebeparodie na vše možné. Co se pak týče humoru, tak to zas pro změnu hodně závisí na znalosti Jerryho Seinfielda, pro nějž se jedná o typickou záležitost, tedy vtipnost spočívající především ve slovních narážkách v vkusném podání, což mi zde docela sedlo a několik těch slovních přestřelek a gagů bylo fakt výborných, nicméně celé bych to v tomto směru ale označil spíš za úsměvnou komedii, než za komedii, kdy se divák popadá za břicho. Postavy a jejich herečtí představitelé jsou pak asi ok, i když spousta z nich se fakt chovají už jako vážně nesnesitelní a trapní retardi, no a co se týče atmosféry, tak ta se jen svezla na povedené výpravě, takže i ji lze označit určitě za působivou. Unfrosted zkrátka určitě nezaujme davy, mě každopádně ale docela oslovila, a to především díky zmiňovanému trefnému humoru a celkové stylizaci, která je opravdu luxusní, takže za mě taková příjemná pohodička, nicméně s dodatkem, že dokážu pochopit i držkující publikum, jelikož je to celé skutečně ,,hodně osobitá”

Role Play je až nečekaně zábavná odreagovačka, které toho lze sice bez diskuzí vytknout od a-z, ale pokud potenciální divák nebude příliš náročný, tak se nakonec ve výsledku dočká poměrně svižné a příjemně přihlouplé podívané. Žánrově jde každopádně o takový dost odlehčený akční thriller, kde ta odlehčenost ovšem sehrává nejzásadnější roli, ve smyslu, že celý ten film, respektive zápletku, nelze brát vůbec vážně, a to především kvůli ústřední hrdince, v podání totálně nepřesvědčivé Kaley Cuoco, která se do role akční hrdinky, potažmo nájemné vražedkyně, hodí asi jako třeba takový Danny DeVito do role Batmana. Tohle je prostě castingový přešlap jako kráva a o opaku mě skutečně nikdo nepřesvědčí. Na druhou stranu mě mile překvapil v roli jejího nevědomého manžela David Oyelowo, kterému ta komičtější poloha překvapivě sedla a fakt mě v ní bavil. Zápletka má pak především spád, což je hodně důležité, jelikož jak už jsem zmiňoval, její obsah je vážně na pomezí snesitelnosti, nicméně tu naštěstí funguje humor, kupodivu trapně nevypadá ani většina akčních, ke konci i nečekaně krvavých scén, samozřejmě tedy v rámci možností, dialogy jsou jinak docela v pohodě, ale aby to zas nevypadalo, že jen chválím, tak disciplíny, jako atmosféra, napětí, emoce, osobitější tvůrčí přístup, či styl, nic z toho se zde nevyskytuje, takže žádná filmová hitparáda se tu rozhodně nekoná. Celá tato podívaná je tak zkrátka jednorázová šaškárnička, která sice nenudí, nicméně musím zopakovat, určeno je to skutečně především jen pro opravdu nenáročného a tolerantního diváka, co nad podobnými ptákovinami dokáže mávnout rukou a bavit se i nad sebevětší stupidností.

S odřenýma ušiskama tomu ty 4* tedy vlepím, ale spíš než kvůli kvalitě, či zábavnosti je dávám v podstatě jen kvůli vůbec jeho vzniku, jelikož mám tyto nenáročné oldschool rubanice rád a je dobře, když se sem tam objeví, natož pak v právě takovémto provedení, tedy s hvězdným obsazením, pod taktovkou zkušeného režiséra a se slušnou finanční základnou v zádech, nicméně je bohužel ale fakt, že to nakonec zas až taková hitparáda není, a já osobně od toho očekával vážně víc, hlavně tedy co se celkové záživnosti týče. Každopádně první, co musím v souvislosti s Road House zmínit, je samozřejmě casting, na čele s luxusním Jakem Gyllenhaalem,  který je tu snad nařvanější a sympatičtější ještě víc než kdy jindy, ovšem zároveň musím ale i podotknout, že pro mě osobně to zde s tou svou pohodovostí a vysmátostí možná až přeháněl, takže sympatický a charismatický na maximum, přesvědčivý a důstojný ovšem ani náhodou. Daniela Melchior pak není sice úplně můj typ, ale své si tu jako holka hlavního hrdiny odvede, Magnussen se mi sem též díky své ohromné nevýraznosti nehodil a opomenout samozřejmě nemohu účast hostující hvězdy Conora McGregora, což je další dost diskutabilní prvek celého filmu, jelikož to co tu předvádí po rádoby herecké stránce, tak to je mix karikatury s parodií, zároveň ale je i pravda, že má i přesto takový koule a styl vystupování, že bez něj by to na druhou stranu působilo asi jako auto o třech kolech, takže fakt netuším co si o jeho přítomnosti vlastně myslet, natož pak o jeho další herecké budoucnosti, úplně to ale spíš nevidím dobře. Další, co musím po obsazení zmínit jako nejzásadnější bod filmu, tak je očekávaně akce. No a k ní asi takhle, co si budeme namlouvat, není ji sice moc, pokud se ale dostane ke slovu, tak v naprosté většině se jedná o parádní souboje, kdy šla nasnímat asi trochu přehledněji, jelikož je vidět, že borci umí, choreograficky to ale byla špička, navíc byla poměrně i krvavá, takže za mě ve výsledku určitě patřila akce v této podívané k tomu rozhodně lepšímu, ale jak jsem již zmiňoval, mělo jí být vážně víc. Asi nejtěžší je to ale se zápletkou. Jak už jsem také zmiňoval, stejně jakou Gyllenhaala mi přišla totiž také až zbytečně moc odlehčená, lehkovážná, prostě takový free styl, který mi tu ovšem moc neseděl,  a myslím, že mnohem drsnější a syrovější pojetí by tomu slušelo víc, než tahle přepísklá pohodovka. Dějově to jinak funguje jako klasická tuctová podívaná o hrdinovy, co přijde, sjedná pořádek a zas odejde, čehož si ovšem byli vědomi i sami tvůrci, že nemají v rukou žádné oscarové story, takže v samotném filmu na to právě vytvářejí i sami narážky, nicméně na můj vkus se tam právě na úkor akce dost kecá a řeší kraviny, takže to chvílemi postrádá ten správný drive, ale za vyloženou nudu to považovat také nemohu, no prostě takový průměr, který ale jen tak mimochodem označovat za remake Road House se Swayzem není úplně na místě, společného toho totiž mají fakt jen minimum, a to ještě spíš v detailech a náznacích. Můj celkový dojem z tohoto filmu je tak zkrátka takový rozpačitý, největší plusy určitě casting a akce, naopak největší minusy výkyvy zábavnosti a pro mě nepřiměřená odlehčenost, takže za mě nakonec asi přeci jen lehký nadprůměr, ovšem se zdvihnutým ukazováčkem a přesvědčením, že to mohlo být určitě mnohem lepší, jelikož prostředky ve všech ohledech na to tvůrci rozhodně měli.

Jako Čech bych měl být konkrétně k této podívané co nejshovívavější, ale nemohu, co nemohu, nechci, a to z jednoho jediného, ovšem naprosto zásadního důvodu. Celý tento počin mi totiž po celou dobu připomínal tvorbu Terrence Malicka, kterou opravdu z hloubi duše nenávidím. Každopádně, kdybych měl ale co nejvýstižněji popsat konkrétně tuto nesnesitelnou obludnost, tak bych to vystihl asi slovy sto minutové existencionálně-filozofické vztahové blábolení. Knižní předlohu tedy vůbec neznám, nicméně být cynik, tak by se tato podívaná ještě zlehčeně dala označit také jako story o zoufalém kosmonautovi, co mu po půl roce stráveném o samotě ve vesmíru bez ženské, hráblo, ale jelikož nechci být hrubý, tak to prostě jen nekompromisně odsoudím jako nestravitelný filmový žalozpěv, postaveným na ve vesmíru se odehrávajícím dialogu hlavní postavy s jakýmsi přeludem, pokud jsem to tedy správně pochopil, jehož tématem je krachující vztah, no a pointu pak tvoří už cosi, co jsem rozhodně absolutně nepobíral a co mě nasralo tak definitivně, že z dvouhvězdičkového hodnocení jsem byl rozhodnutý pro ryzí Odpad!, který ovšem nakonec nedám, a to jen kvůli přesvědčivému hereckému výkonu Adama Sandlera, a jen tak mimochodem, kdo by se těšil na další strhující výkon úžasného Paula Dana, tak jako třeba naivně já, tak ať si nechá také rovnou zajít chuť, jelikož z něj tu je k dispozici jen jeho hlas. A jelikož mě ani trochu neoslovila ani atmosféra a vizuální podoba filmu, tak za mě se ve výsledku jedná o skutečně především v závěru nesmyslné, a jinak po celou dobu totálně nestravitelné a naprosto nesympatické meditativně-pseudo-ártové trápení, které běžnému (rozuměj normálnímu) publiku nemá absolutně co nabídnout.

Lovci z konce světa mě bavili skutečně hned od začátku, a to z mnoha důvodů. Jednak mě oslovila vizuální a atmosférická stránka filmu, jednak mi vesměs sedly veškeré postavy, a to i díky vážně parádnímu, výraznému a sympatickému castingu, bavily mě veškeré hlášky, kterých tu na daný žánr a zápletku bylo vážně až nečekaně hodně , ale vesměs byly fakt vtipné a samozřejmě nemohu opomenout ani akci, které sice v prvních dvou třetinách filmu nebylo zas až tolik, ale pokud se dostala ke slovu, tak jsem k ní neměl sebemenší výhrady. Nicméně i přes všechny tyhle pozitiva jsem se pořád, co se hodnocení týče, pohyboval někde na hranici nějakých tří, respektive spíš čtyř hvězdiček. Pak ovšem udeřila poslední třetina filmu a já nemohu ve finále Lovce z konce světa hodnotit jinak, než plným počtem, jelikož tak nekompromisní, brutální, ale především zábavné inferno už ani nepamatuji a i když si tedy uvědomuji, že film krapet nadhodnocuji, tak to dělám rád, protože takových rubaček není nikdy dost a hlavně mi pokaždé takovéto jatka udělají nepopsatelnou filmovou radost. Škoda tedy jen lacinějších efektů, což se projevilo především při ustřelování všech těch hlav, na druhou stranu to zas ale bohatě vynahrazují veškeré souboje, které jsou přehledné, choreograficky vychytané a opět fakt luxusně krvavé. Navíc i v této pasáži nezapomněli postavy slušně hláškovat, a to kupodivu pořád fakt vtipně, takže zkrátka ano, tohle je jízda jak hovado, završená vrcholným masakrem, a přestože bych i já v tom filmu našel pár mušek, tak jsem se je rozhodl pro tentokrát neřešit a jen mohu zopakovat, za tu poslední půlhodinku těch 5* musím dát.

Marvel se každým svým aktuálním přírůstkem doslova pohřbívá za živa, a tak tu máme po Marvels další oprávněně neuvěřitelný propadák, na kterém hledat pozitiva je jako hledat pověstnou jehlu v kupce sena a já si tak jen říkám, kdy už těm pohlavárům ve studiu konečně dojde, že ženské režisérky a komiksové hrdinky prostě nefungují, že je diváci nepřijímají a že to jde celé kvůli jejich vlezdoprdelkovskému přístupu do kopru. Každopádně, pojďme se tedy pokusit nějaké ty plusy, co by mohli potencionálního diváka přeci jen přilákat, najít. No, je to těžké, ale asi bych zmínil Dakotu Johnson, která tu jak vzhledově, tak herecky působí důstojným dojmem a ani samotná ústřední zápletka pak v jádru nemusela být pod jiným tvůrčím týmem špatná, jelikož na mě působila poměrně funkčním způsobem, ovšem její výsledné zpracování prostě dopadlo tak jak dopadlo, ale to už volně přecházím k negativům, kterých je mnohem, mnohem víc, a právě ono celkové zpracování Madam Web je tím nejzásadnějším problémem. Celé je to totiž jen jedna obrovská křeč, pocházející od naprosto nekompetentních tvůrců, kteří nenabízejí v rámci komiksových filmů absolutně nic, co by podobné filmy nabízet měli. Veškeré postavy musím tudíž označit za nudné, nezajímavé a nevýrazné, ústředního záporáka pak doslova za trapného a v rámci komiksových filmů možná za toho vůbec nejmarnějšího, tohle prostě není ani co by se za nehet vešlo důstojný protivník, ke kterému je zbytečný cokoliv dodávat. Herecky je to pak to samé, matné ksichty, co nemají jednak co hrát a jednak ani jejich zápal nepůsobí kdovíjak aktivně, či přesvědčivě. Zápletka je pak plná otravných scén a dialogů, bez spádu a zájmu, a naopak s pořádnou dávkou nesmyslů, podivností a úplně bez budoucnosti. Jinak to nemá ani žádnou atmosféru, napětí, a především ani styl, no a vrcholem všeho je přítomná (ne)akce, které je fakt nevídaně málo, ale hlavně její zpracování je doslova katastrofální, a to jak po choreografické, tak nápadité stránce, no prostě nedůstojný humus. Celkově je Madam Web zkrátka jen jedna obrovská nuda, s mizernýma postavama a hroznou akcí, takže ty mé dvě hvězdičky jsou možná až moc, ale prostě jen musím zopakovat, doufám, že tento film je snad už opravdu definitivní tečkou za strmým pádem marvelovských projektů, a už bude snad jen líp, jelikož hůře to jde provést opravdu už jen stěží.

Skutečně působivá pohádková fantasy pro dospělé, plná opravdu povedené a v rámci žánru docela nečekaně drsnější akce, právě která především dělá z Damsel podívanou ne zcela vhodnou pro dětské publikum, jelikož je fakt násilnějšího ražení a i ty mrtvoly tu přibývají poměrně ve slušném tempu a počtu, výrazná je jinak ale i po stránce efektní a vizuální, kdy mě bavilo hlavně zpracování draka a i té jeskyně, ve které žil, oboje je tedy vážně působivé, co se pak týče samotné zápletky, tak ta je sice jednoduchá, nenáročná a přímočará, nic z toho nicméně tady kritizovat nehodlám, jelikož takové prostě pohádky bývají, a je úplně jedno jestli se jedná o pohádku pro děti, či dospělé, hlavní je, zdali je svižná, nenudící a ne úplně hloupá, a jelikož Mladá dáma toto vše splňuje, tak proč ji shazovat? Vážně působivě se tu tvůrcům každopádně povedla navíc navodit i podmanivá potemnělejší atmosféra, kupodivu zde zafungovali několikrát i emoce, no a třešničkou na dortu jsou zajímavé a výrazné postavy, a samozřejmě i jejich herečtí představitelé, na čele s opravdu perfektní Millie Bobby Brown, která zvlášť ke konci je fakt hodně přesvědčivě drsná a vážně mě tu zatraceně hodně bavila. Ať se na mě tedy zkrátka nikdo nezlobí, ale tady jde veškerá kritika filmu úplně mimo, za mě se totiž jedná o vážně povedenou jízdu, která má co nabídnou a která baví skutečně od začátku až do konce.

První díl Rebel Moon jsem byl ještě ochoten chránit před hladovými nálety erudovaných filmových supů, pardon, samozřejmě cinefilů, masturbujících u filmových lahůdek, pocházejících z Rumunska, případně z Estonska, či Moldavska, a vysílaných na ČT2 v pozdních nočních hodinách. U druhého dílu ovšem tuto mou ochotu zazdil již samotný Zack Snyder a minimálně kvůli prvním šedesáti minutám mu i přeju, aby si na něm všichni ti rozumbradové pořádně smlsli, jelikož jsem při nich trpěl i já sám, a to už je jako co říct. Skutečně nevím, proč to Snyder raději neprostříhal na třeba jednodílnou tříhodinovou řežbu, která by měla strhující spád, protože toto výsledné roztažení do dvou dvouhodinových dílů je neúnosné a zbytečné, čehož důkazem je právě ona první hodinka, kde se nejeden divák musí posrat nudou, jen hromada patetických keců, nepřinášející vůbec nic, prostě nechápu. Ještě větší kontrast je to pak navíc oproti druhé polovině Jizvonošky, kde se naopak ke slovu dostane v podstatě až do konce jen nepřetržitá akce, která to nakonec celé dost zásadním způsobem zachraňuje a výsledný dojem z druhé části tak díky ní není zas až tak špatný, ale ta hořká pachuť z úvodu prostě zůstává a věřím, že ne každý se do toho filmu ještě dostane. Každopádně já tu první polovinu tedy hodlám zcela ignorovat a věnovat se obšírněji tak budu jen oné akční druhé půlce, která minimálně co se týče akce je opravdu efektní, plná soubojů, přestřelek a výbuchů, nevadily mi v ní ani ty hojně kritizované zpomalovačky, zkrátka kdyby takto vypadal celý film, tak bych byl nadmíru spokojen. Zápletka pak toho zábavného také bohužel příliš nepřináší, je to taková nepřekvapivá tuctovka, co nemá co nabídnout, to samé platí pro veškeré postavy, které též nelze označit jinak než za nezajímavé a nenápadité, a to i díky zatraceně nesympatickému castingu, snad tedy jen s výjimkou Boutelli a hlavně Skreina, který tu jediný dokázal zanechat vážně výrazný dojem. A jelikož tentokrát Snyder ztroskotal i na svém nejsilnějším poli, a to v osobitém stylovém zpracování, tak musím nakonec i já ohodnotit Part Two maximálně tak akorát jako průměrnou podívanou, která vzhledem k jménu pana režiséra vyloženě zklamala a jsem zvědavý, jestli na tom něco změní slibované prodloužené verze, protože tohle mi radost prostě fakt neudělalo.

Ricky Stanicky sice nedosahuje svou zábavností kvalit legendárních komedií z počátku kariéry bratří Farrellyů, na druhou stranu v porovnání se vší ostatní současnou komediální produkcí je právě tato podívaná skvělým osvěžením, a to především díky jejímu nekorektnímu, přímočarému a peprnému humoru, který prakticky dnes již vymizel, ale mě, který vyrostl právě na komediích tohoto tvůrčího bratrského dua, tak mi moc chyběl a nejspíš proto mě Ricky Stanicky tolik oslovil a především pobavil. Jak jsem tedy zmiňoval, humor je tu sice toho nejjednoduššího ražení,  nejspíš o to víc ale funguje, většina postav pak navíc působí jako správně potrhlý pošuci, které si snad nelze neoblíbit, zápletka, i když jde především o nenáročnou taškařici, tak má zároveň ale i šmrnc, je poměrně nápaditá, svižná, a přestože se v ní divák nevyhne ani v podstatě dnes už asi nařízené přítomnosti gay páru, smíšeného páru, židovství a samozřejmě tuně moralizování, tak i přesto tu dominuje zábava, přinášející především vtipnost a příjemný odpočinek. Navíc je ale důležité i zmínit, že velký kus práce tu odvedli také herci ve svých rolích, kde úřadovalo hlavně herecké poleno John Cena, který tu fakt řádí, a i když po celou dobu svým výkonem balancuje spíš na hranici trapnosti, tak by se dalo říct, že za ní snad ani jednou nesklouzl a v podstatě tak celý ten film táhne, a bavil mě ještě i Andrew Santino, který je též správně střelený, naopak kdo mě ale krapet zklamal, byl můj velký oblíbenec Zac Efron, který tu nepůsobí úplně nejsvěžejším dojmem, přišel mi divný, oteklý, unavený, prostě ne zcela v pohodě, což je dost škoda, protože ho mám jinak fakt jako herce rád. Já tak zkrátka na jednu stranu sice pochopím kritiku, že se jedná o hloupou a infantilní podívanou, to bez diskuzí, mě osobně je to ovšem úplně ukradený, jelikož je to zároveň i vážně správně potrhlá, vulgární, vtipná a zábavná komedie, co se nebojí mít zas po delší době alespoň nějaký, i když mírně přiškrcený, koule, tudíž pro Rickyho Stanickyho dávám jasný palec nahoru.