sedm.1

Velmi složitý snímek jak na hodnocení, tak na okomentování, každopádně asi to nejzásadnější je v souvislosti s Nehty zmínit nejspíš fakt, že se rozhodně nejedná o mainstreamovou podívanou, a to i navzdory tomu, že se v podstatě jedná v první řadě o žánr romantického dramatu, což by mohlo naznačovat i zájem širšího publika, nicméně tohle je prostě ale opravdu hodně jiný film, který sedne z mnoha důvodů skutečně jen málokomu. Nevím tedy, jak moc se na výsledném dojmu podepsal přítomný, poměrně výrazný sci-fi prvek, co se na něm ovšem podepsalo určitě, tak to byla vážně velká originalita celého příběhu, který je pak díky tomu na jednu stranu sice zajímavý, neobvykle zvláštní a zvlášť ke konci docela emočně podmanivý a silný, na druhou stranu jeho zpracování nelze ale označit jinak než jako doslova hlemýždí, postavený na dlouhých pohledech a velice rozvážných dialozích ústředních postav, a na celkové nejednoznačnosti s melancholickým nádechem, což ani jedno z toho není nic pro netrpělivé a přímočaré obecenstvo. Krom originality tu lze jinak ale ještě vyzdvihnout i výkony přítomných herců, kdy především ústřední trio odvádí rozhodně velmi přesvědčivou práci, díky které tu pak efektním způsobem funguje chemie mezi jednotlivými postavami a tím pádem i emoce. Já zkrátka i přes tento můj letmý rozbor a výčet souvisejících pozitiv a negativ i tak stále ale nevím, jak mám s touto podívanou vlastně naložit, mé dojmy z Nehtů jsou totiž dost rozporuplné, jelikož z velké části mě ten film sice dvakrát nebavil, nicméně zároveň nemohu ale ani tvrdit, že mě svým ojedinělým způsobem zároveň nezaujal a nepodmanil si mě, takže těžký, moc těžký filmový zážitek, se kterým si vážně není lehké poradit.

Na jednu stranu sice nevím, zdali byl zrovna nejlepší nápad si dát v půlce června ryze vánoční film, na stranu druhou jsem ale v podstatě rád, že jsem to udělal, jelikož jsem si alespoň díky této šílenosti nezkazil vánoční čas, protože já Candy Cane Lane bez zaváhání hodnotím jako NEJHORŠÍ vánoční film co kdy vůbec vznikl a kterému nedám Odpad jen díky snaživému Murphymu, který zde sem tam hodil nějaký ten povedenější fórek a zábavnější ksichtík, vše ostatní ale považuji skutečně za neuvěřitelné dno, při kterém mi bylo po kompletně celou dobu doslova a do písmene trapně. To co zde totiž tvůrci roztočili za zápletku, tak to snad přitom museli něco šňupat, jelikož to je naprosto nestravitelná obludnost, kde evidentně došlo k záměně působivého vánočního kýče, příjemné pohody a snesitelné naivity za tupost, trapnost a totální, opakuji totální nesoudnost. Je tedy sice hezké, že samotná zápletka má poměrně originální myšlenku, co je to ale platné, když se tu především veškeré postavy chovají jako naprostí imbecilové, hloupé, nevěrohodné a přeplácané figurky, co jsou krom Eddieho navíc obsazeny ukrutně nesympatickými ksichty, na čele s jeho manželkou a tou zlou elfkou, to byli výkony zralé na doživotní herecký distanc. Strašně jinak ale působili i efekty co se týče těch oživlých figurek, to bylo otřesně nekvalitní, no a ty dialogy, tak to byla taky síla, to musel sesmolit nějaký pořádný banán, co fakt nemá zábrany kohokoliv a kdykoliv znechutit. Zkrátka za mě se skutečně jedná jen o jednu OBROVSKOU vánoční nesoudnost, co se vyžívá v hromadě nesnesitelných postav, scén a dialogů, o infantilním závěru pak ani nemluvě, to bylo už za hranicí tolerantnosti úplně. Tudíž ještě jednou, Candy Cane Lane je nejhorší vánoční snímek, co jsem kdy viděl a od čistého Odpadu to zachraňuje skutečně jen Eddie Murphy.

Už ani nepamatuji, kdy jsem byl při závěrečných titulkách tak vzteklý, jako po shlédnutí God is a Bullet. Tak promrskanej potenciál je totiž s prominutím fakt k posrání a prostě nechápu, když má někdo k dispozici takové trumfy, a stejně mu ta šance na natočení absolutní pecky doslova proteče mezi prsty, že pane Cassavetes? Jako takhle, Maika Monroe, Coster-Waldau, Glusman, a v podstatě i všichni ostatní tu podávají naprosto parádní, silné a přesvědčivé výkony. Veškeré postavy nelze označit jinak než jako fakt zatraceně výrazné a zajímavé. Nekompromisní násilí, brutální efekty, ustřelené hlavy, končetiny, krve jak na jatkách, k tomu nemám co dodat, dokonalý luxus. Fantasticky syrová a nepřívětivá atmosféra, smekám před ní. No a to vše zabalené do satanských kultů, únosů dětí, drog, lze si přát něco lepšího? Těžko. A kurva, i přes všechny tyhle DOKONALÉ prvky z toho nakonec stejně vznikne něco takového??? Jak tohle mohl pan Cassavetes tak posrat??? Za A) celé to mělo být minimálně tak řekněme o pětačtyřicet, ne-li víc minut kratší, jelikož tolik ABSOLUTNĚ zbytečných scén v jednom filmu, to jsem ještě nezažil. Za B) když už natočím něco tak zbytečně dlouhého, tak jak tam snad polovina scén nemůže dávat smysl? Jednotlivé scény na sebe navazují úplně debilním způsobem, kdy to působí jakoby snad každá druhá z nich byla jakoby uspěchaně ,,ustřihlá” a najednou to prostě jen tak skočí zas úplně jinam, byl snad střihač při svém výkonu pod vlivem omamných látek? A za C) tolik chyb a nelogičností v jednom filmu, za to by si tvůrci snad zasloužili i nějaké ocenění, třeba Idioti roku! God is a Bullet zkrátka v rovnocenném poměru nabízí ty nejdokonalejší scény, ovšem pravidelně se střídající s těmi nejhloupějšími, z čehož ve výsledku vychází zážitek, kdy jsi v jedné minutě vystřelen do filmových nebes, abys byl ovšem hned v zápětí poslán drsným direktem rovnou na Dno, a takové výkyvy tu probíhají po celých těch šíleně přepálených a nesmyslných 150 minut, a jak pak něco takového mám hodnotit? Z 50% 5*, z 50% odpad, takže za mě uděluji nasraný průměr a vzkaz pro pana režiséra, vraťte se zpět k malým dramatům a romantickým šaškárnám, a přenechte podobné scénáře povolanějším tvůrcům. Děkuji