bubun

Tento film je naprosto kouzelný tím, jak je atmosferický, neokázalý a všechno, včetně intimních scén, v něm vypadá a je tak přirozené...

Pokud to budu jako současnou pohádku brát, pak musím ty čtyři hvězdičky dát.

Poměrně otrávený dojem z jinak pod/průměrného filmu ještě sráží ta příšerná hudba.

Poznámka: poněkud mě rušila hudba, a to hlavně při finálním souboji.

No, nakonec to nebylo tak hrozný, jak to zpočátku vypadalo....

Hodně co vytknout: především mi nebyla ani jedna z "hrdinek" sympatická, dialogy byly často úplně strašné, někdy jen neuvěřitelné, a mnohdy nebylo oněm "hrdinkám" ani rozumět... Pokud to měl být film o hledání sama sebe, zmatenosti apod., mohlo to být realističtější, přirozenější a uvěřitelnější. Například scéna, kdy se Nesvačilová totálně ožere, nemůže ani rovně jít (ale zahrála to dobře), pak se vymočí v kuchyni, ale poté samozřejmě sprintuje s "kámoškama" - to je přeci dost nepradvěpodobná blbost. Další věcí jsou nepřesvědčivé momenty (např.Doležalová vyskočí z korby vozu a pak následuje něco strašnýho "já jsem to fakt udělala, haha", a "proč ses otočila?!" (musela jsem si tu větu přehrát dvakrát, protože jí nebylo opět rozumět), pak ta šílená Nováková ke své lesbické kamarádce "drž mě" - takhle přece nikdo nemluví, ten "zoufalec"... Je to změť všeho možnýho, a jen málo z toho je k něčemu.

Nedoceněný seriál. Výborně napsané, výborně zahrané, výborně obsazené (je to důkaz, že i náctiletí herci mohou hrát náctileté - a dobře - například Sethu Rogenovi bylo sedmnáct, když to točili, ale všichni jsou dokonale přesvědčiví, včetně představitelů rodičů hlavních "hrdinů"). Někdo tady napsal, že "oni to snad ani nehrají, oni to žijí", a to je přesný. Dost dobře si pamatuju svoje pocity z puberty, ze střední školy apod., ale lépe než tenhle seriál tu osamělost, izolaci, zmatenost, rozháranost, bezmoc, spontánnost, chuť věci měnit a řešit, lépe bych to vyjádřit nemohla. Navíc v seriálu není žádná vlezlá podbízivá sentimentální hudba, občasný brnknutí na kytáru je v mezích, a jinak je i soundtrack špičkovej. Dialogy se taky pohybujou ještě dost od hranic patetickýho fňukání. Je to prostě uvěřitelný, a o to mi jde. Kim Kelly: "I killed Millie's dog." ken Miller: "Like with your bare hands?"

Jestli někdy v dohledné době zase uslyším slovo "haleluja", tak za sebe vážně neručim.

To zakončení bylo pouhé citové vydírání. Postavy se občas chovaly úplně iracionálně (a to i s ohledem na jejich historii a okolnosti), příliš dramaticky/nereálně, a to já nemám ráda. Příliš zdlouhavé (hodina padesát minut je na tento film vážně moc). Sentimentální a "rozervaná" hudba tomu moc nepomohla. Oba dva hlavní "hrdinové" mi byli nesympatičtí. Občas to zachraňoval Brosnan, ale asi nebylo v úmyslu, aby (mimo jiné se svým Bond postojem v 1:45 ) působil komicky, takže to vlastně zachraňoval jen pro mě. Jo a těch eroticko-zamilovaných scéneček mě taky mohli ušetřit, nuda.

No je to samozřejmě ptákovina, ale ne víc než ostatní horory současnosti tohoto typu, které jsou na čsfd červené. A třeba nejsou ani zdaleka tak pěkně obsazené. (Mimochodem, ty vousy Rothovi moc slušely.)