Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Horor
  • Krátkometrážní

Recenze (1 071)

plakát

Tekken (2010) 

Nic moc, ale to se dalo čekat. Tekken jako hru znám, jednou jsem ji i u známého hrál, ale to je vše. Ani nevím, že by měla mít nějaký příběh. Každopádně nic složitého to nebude, stejně jako tady se to veze na vlně klišé s neustále obtěžujícími flashbacky na matku. Soubojů mohlo být víc a i lépe sestříhané, což je největší chyba u bojových filmů. A ten useknutý konec s nadějí na přímé pokračování je trochu troufalost. Alespoň Kelly Overton a Candicé Hillebrand jsou v těch svých oblečcích überhot.

plakát

Pád do tmy 2 (2009) 

Víceméně úplná kopie jedničky se slabým scénářem (otravný šerif a dementní konec) navazující na happy-endovou US verzi prvního dílu. Lekaček je zde dost a gore snad ještě větší. Není to úplné sklamání a vlastně je to i celkem povedené, ale přišlo to až po skvělém prvním dílu a nic nového to nenabízí, proto 6/10. P.S. Na to, že neměli v těch chodbách nic vidět, tam všude vždy bylo pozoruhodně dost světla.

plakát

Spartakus (2010) (seriál) 

Spartacus: Blood and Sand with Tits and Dicks. Zajímavé, jak se dokázal tento zpočátku vypadající klon 300 zvednout z rubanice do komplexního děje, kde skoro každá postava není černobílá, ale její charakter je rozveden, ale stále i zůstat velmi krvavým (byť stále s klasickým neduhem digitální krve, kdy ji vystříkne obrovské množství, ale nejsou znát její dopady na okolí, čili celkem čistá zem nebo oblečení) a hodně sexuální, kdy v každém díle nechybí soulož i se záběry na beavers či dicks (což mne dost překvapilo). Jinak finále, kdy všechny intriky vyplují na povrch je jedním z nejuspokojivějších klimaxů, co jsem viděl. Vše v heslu: Kill 'em all !!!!!!, byť někdo musel přežít, abychom se dočkali další sezóny. Spartacus: Vengeance Druhá série přinesla celkem změny. Hlavní je asi výměna Spartaca. Bohužel díky nepřizni osudu pro Andyho pochopitelná. Liam je obstojný nástupce, chvíli sice trvá, než se na něj zvykne, ale charisma má, i když ho mají větší staří známí jako Crixus a Oenomaus a vpůlce sézóny se vrátivší Gannicus (asi největší sympaťák celého seriálu). Předně už zmizel koncept, kdy se přesouváme z ludusu do arény. Místo toho se bitky přesunuly hlavně do lesa, který vypadá stále stejně, ale zatím to neva. Pro mne to byla vítaná změna. V pátem díle se jednou vracíme do arény, abychom byli svědky asi nejlepšíhoa nejmonumentálnějšího dílu série, které bohužel ani finále nedokáže překonat. Přesto plné hodnocení nechávám, baví mne to stále. Glaber byl skvělý záporák a je to více epičtější. Jsem zvědav na třetí sérii, jelikož v posledním dílu nás opustí hned několik hlavních postav (příjemné, že se tvůrci celkem pevně drží historických pramenů). Ta opět bude trochu jiná. Nastoupí nový záporák Crassus a mihne se i Caesar a Spartacova družina se rozroste na armádu. Tak ani ne za rok. Spartacus: War Of The Damned Hluboká poklona, že tvůrci už nechtěli dál osudy Spartaca protahovat a rozhodli se udělat finální sezónu, která příběh uzavře. Ono by se to už stejně ani moc natahovat nedalo, jelikož tvůrci se historie drží celkem velmi přesně, buť její neúplnost alespoň dává trochu manipulačního prostoru. Je úžasné sledovat, jakým vývojem seriál prošel. Od vizuálu po celkové pojetí od arénovek po hromadné bitvy. Marcus Crassus je výrazná postava zasluhující respekt. Na Caesara jsem si musel chvíli zvykat, ale případný spin-off s ním, Crassem a Pompeiem, který se mihne úplně na konci, a společně tvoří první triumvirát, bych bral. Poslední epizoda je opravdu skvělá a důstojně uzavírá osudu hrdinů, které šly k očekávanému konci, ale přesto jich bylo člověku tak líto. Sice u Crixe a Naevie trochu méně, jelikož v této sérii se chovají občas dost povýšeně až by jim člověk raději jednu vlepil. Nicméně skončil jeden pozoruhodný seriál, jaký dosud neměl na TV obdoby. Rozsahem a brutalitou. A teď dovolte, ale musím si jít pustit Řím od HBO, který mi dosud unikal. A tvůrcům vzkazuji jen jedno: "Gratitude!"

plakát

Visiting Uwe (2008) 

Pokec u Uweho doma v Německu a prohlídka jeho domu. Ten chlap občas děsně kecá, ale musím uznat, že v nadpoloviční většině jeho názorů jsem s ním souhlasil a není tak úplně blbej, jak se vydává. A dokáže si ze sebe udělat i srandu, viz. konec.

plakát

Max Payne (2008) 

Hru jsem hrál jen chvíli, ale i pro nehráče tohle musí být slabota, kdy detektivní linii lze snadno odhadnout a akčních scén je zde poskromnu. Pěkný vizuál ani dvě krásné Ukrajinky to nezahrání.

plakát

Dračí války (2007) 

Za malý rozpočet se podařilo udělat celkem velké divadlo, buť hodně stupidní, kdy se po LA pohybuje obrovský had, ale téměř nikdo mu nevěnuje pozornost. Ale scény s obléháním, jak historická, tak současná v centru města, kdy proti sobě stojí fantasy armáda s magií a nejmordernější technika stojí zato, byť se slabším CGI. BTW: Ten film má nejblíže ke adaptaci slovenské vynikající strategické hry Spellcross, takže poučení pro toho, kdo by se to chystal zfilmovat. Chce to hodně vysoký rozpočet a talent.

plakát

Přicházím s deštěm (2009) 

Nějak netuším, co si o tom všem mám myslet. Je to detektivka, ale pátrání je tu skoro vedlejší. Místo toho je zde plno scén s vynikajícím emotivně melancholickým hudebním doprovodem a obrazy a příběh plný křesťanské symboliky, které, ale nijak to překvapivě nevadí. Je to přesně na pomezí 3 a 4*, ale nakonec dám spíše ty 3* jelikož jsem se pár krát přistihl, že jsem měl chuť něco přejet rychloposuvem.

plakát

Po životě (2009) 

Fajn duchařský thriller, celkem pomalu uplývající, neakční a hodně dialogový, ale na tomhle dokáže zakládat a nelze mu upřít takovou podivnou atmosféru. Navíc není úplně vysvětleno to celkové nadpřirozeno a to, proč se i mrtvé Ricci zamlží při dechu zrcátko, s tím, že ji Neeson, který zde do své role dobře padne, podvedl. Navíc pro fanoušky Christiny Ricci je tohle povinost. Většinu času stráví v přiléhavém negližé a pak nějakou dobu i úplně nahá, i když krapet mrtvolně bledá. 6/10

plakát

Oči války (2009) 

Skromnější a zapadlý film, přesto velmi působivý s velmi emotivním vyvrcholením.