gjjm

Pustil jsem si to jako oddechový film po Jdi a dívej se. Tato možná nejklasičtější špageťárna byla výbornou volbou. Hodný, který není ani trochu hodný, a ošklivý, nejsympatičtější postava z filmu, hledají uprostřed americké občanské války poklad v hrobě. Každý má svou půlku tajemství a proto musí cestovat spolu, navzájem si nedůvěřovat a zažívat různé peripetie. Trošku jim to kazí zlý, který je pro změnu jediný, kdo jedná nějak zásadově. Úžasné scenérie (natáčelo se v Andalusii) a nesmírně originální nápady filmařské Sergia Leoneho spolu s italskou precizností, skvělou hudbou Ennia Moriconeho, plno skvělých hlášek (hlavně od Wallacha). Výborné herecké výkony (hlavně Eli Wallach), Colliho bezchybná kamera (závěrečná hřbitovní sekvence je prostě jedinečná). Nemyslím si, že by ta epizoda s bojem o most byla zbytečná - zdůrazňuje dobu, v níž se hrdinové pohybují a je pro ně jakousi morální zkouškou a nutným zlem předtím, než mohou najít symbolický poklad (vím, že to zní blbě, ale já prostě miluju pseudointelektuální výklady westernů =). Il buono, il brutto, il cattivo je vynikající film. Já vlastně nevím, proč se tomuto žánru vyhýbám... - Bůh je při nás, protože stejně jako my nenávidí Yankeeye. - Bůh není při nás, protože nenávidí idioty.

Nízké hodnocení nechápu, Sametoví vrazi jsou na české poměry výborný film, a i na poměry světové rozhodně nadprůměrný, má nádherně temnou atmosféru a opravdu vynikající technickou stránku. Proto trošku přidávám na hodnocení, modré číslo si vážně nezaslouží.

Jdi a dívej se. Úděsný, nesmírně depresivní, drásavý válečný film. Nenajdete tu jedinou kapku krve, jen nesmyslnou a děsivou krutost. Symbolické rekviem za běloruského mladíka a partyzána Fljoru, otřesný bojů proti Němcům, vypálených vesnic. Zestárnutí hlavního hrdiny, duševní i tělesné, je neuvěřitelné a strašné, symbolická filmová řeč, zvukové a kamerové experimenty dechberoucí (závěrečná koláž s Hitlerem je ... neuvěřitelná) - je jedině škoda, že na ně nikdo nenavázal a staly se (zatím) slepou větví na spáleném a rozstříleném stromu kinematografie. Scéna náletu na les je jednoduše špička žánru, úvodní scéna s vyhrabáváním pušky vrchol filmového zvuku. Pojďte a podívejte se - je málo hrůznějších pohledů. IMHO by tento film rozhodně patřil do TOP 20. Promiň, Apokalypso, Jdi a dívej se je nejlepším válečným filmem všech dob, jeden z vrcholů ruského filmu i kinematografie jako celku.

Geniální! Takhle má vypadat gore komedie! Skoro jako Braindead =)

Nejapný pokus o film z prostředí kasína, o kterém se asi tvůrci mylně domnívali, že ho přítomnost pár známých tváří posune z hluboké žumpy do áčkových výšin. Majitel kasína Bank cosi udělá jakémusi chlápkovi jménem Reuben a jeho kamarádi (to jsou jako ti Dannyho parťáci) se rozhodnou ho pomstít tím, že celé kasíno pomocí počítače vykradou. Pak se asi hodinu nic neděje a vyvrcholí to čímsi, co mi stud, vrozené a nepřiměřené šlušňáctví a pravidla tohoto serveru nedovolují označit za megazkurvenou sračku, jakou by nevyblila ani nafukovací panna plněná hovny. Nejapný scénář s nesmyslně jednajícími postavami, ubohé, nesmyslné dialogy o ničem, vizuální styl trošku okatě napodobující Tarantina i další režiséry. Mimochodem, KAŽDÝ použitý termín z počítačové oblasti je použit špatně. Proč scénář o tom, jak se počítačem prolomit do kasína, nechají psát někoho, kdo nezná ani správný význam slova algoritmus? Originální nebo nové na tom není vůbec nic, film je naprosto zbytečný a postrádá jakýkoliv inovativní nápad. Technické kvality nebudu hodnotit, u tak dějově a nápadově nesmyslných filmů to ani není třeba. A ještě mimochodem, poprvé v životě jsem ocenil způsob promítání ve Student Agency, kdy pouští české znění a pod ním anglické titulky. Předtím mi to přišlo podivné, ale teď jen díky tomu mohu a musím prohlásit, že český dabing je, mírně řečeno, mimořádně zkurvený po stránce překladové, technické i dabérské. Dno nápadů hollywoodské produkce a zbytečný film. P. S. Po přečtení zdejších komentářů připojuji otázku - co na tom prosím bylo vtipného? P. P. S. Omlouvám se, v důsledku mého omylu byl tento komentář nejprve u prvního dílu této série.

Film se jmenuje Tma a jeho ústředním motivem je žárovka (má stejnou úlohu, jako pomeranče v Kmotrovi - signalizuje vraždu). Bizarní kombinace, že? Tenebre je horrorový příběh o spisovateli a vraždách podle knihy, navíc od Daria Argenta, což téměř automaticky znamená vynikající. Film se evidentně snaží vyhnout se jak to jen jde horrorovým klišé, ovšem činí tak pouze po stránce formy a ne po stránce obsahu, což je trošku zvláštní. Gore efekty jsou úžasně bizarní, ovšem kamera a obrazový styl vůbec jsou na Argenta trošku moc jednoduché, přímočaré, Argento v Tenebre postrádá svou úžasnou vizuální stylizaci (uplatňuje své vizuální umění v podstatě jen při vraždících scénách, a ty jsou založeny na jednoduchém kontrastu černá - bílá - červená, a jako bonus jsou z velké části first person). Má to něco do sebe, břitva je taky hezká věc, ale oproti manýristické barvové a obrazové nabitosti většiny Argentových filmů je to docela strohé, bílé, nevýrazné, vizuálně prázdné. Chápu, že se to spoustě lidem líbí víc, ale já mám radši ten výrazný, přepjatý a přestylizovaný obrazový styl á la Inferno nebo Suspiria. Je fakt, že několik scén je těžce ulítlých (kouzelně fetišistické šlapání na obličej na pláži mi silně připomínalo závěr Mechanického pomeranče, kamera letící po stínové omítce před druhou vraždou se může směle řadit k největší klasice žánru "magoři sobě", břitva vs. žárovka je pak zcela argentovský nápad, nesrovnatelný vůbec s ničím), ale ne takovou měrou, aby se surrealisticky ulítlým stal celek. Ani hudba tentokrát nijak nevyčnívá z Mistrova standardu (s výjimkou jednoho geniálního motivu, který hraje ke druhé vraždě, která patří k tomu nejlepšímu, co Argento kdy natočil). Tenebre, jinak průměrná argentovka, má ale několik nesporných a obrovských výhod - především je to kvalitní scénář s dobrým, byť mírně otřepaným příběhem, skvělými dialogy a značným množstvím odhalených bradavek (což není ani výhoda, ani nevýhoda, prostě fakt - Tenebre je asi nejerotičtější Argentův film), a nadto skvělé herecké výkony (což je většinou tradiční slabina Argentových filmů), vůbec spolu s vysokou technickou kvalitou filmu. Kdybych měl argentovky rozdělit do skupin slabší - lepší - nejlepší, Tenebre by bylo těsně na hraně mezi posledními dvěma skupinami.

Při sledování se mi v hlavě mísilo několik pocitů. Daly by se zformulovat asi takhle: cožetobylo? / taková šmíra snad ani není možná / jestli před tím bylo TOHLE, tak česká kinematografie a kultura vůbec zažívá právě nyní zlatý věk / néééééééééé!. Tato "Moravanka The Movie" je v podstatě o tom, že se fiktivní dechovka, ke které se upíšou mj. Sobota, Lábus a Poloczek (minimálně poslední dva jmenovaní jsou jinak dobří herci), snaží v popularitě překonat populární Moravanku (!), přičemž zažívají nejrůznější trampoty a nedorozumnění, mj. se Moravanku pokusí unést, ovšem díky důvtipu jejích hráčů se jim to samozřejmě nezdaří. Její hráči jsou naprosto nechutně příšerní, nadto tam pan Muchna vecpal pár pseudomoravských hlášek (a mimo ně nechá herce bez problému mluvit po pražsky), záběry na idylické moravské vesnice, pár frází socialistických kulturních pracovníků, Sobotovy megatrapné hlášky (- Neni von nějaké potróblé? ...je) - pokud vám jeho předchozí filmy připadaly trapné, tak Únos Moravanky je na tom podstatně hůř -, nejhrůznější a nejkýčovitější dechovkové písničky a pro puberťáky na socialistický film nevídané množství nahoty (btw zajímavý paradox, natočí téměř puberťáckou erotickou komedii o kapele pro důchodce). Scénky s líbajícími se mrtvými jsou ale úžasnou parodií na český humor jako takový a nechtěnou, ovšem o to neméně trefnou satirou na jeho (většinovou) trapnost. Vzdáleně humor připomínají snad jenom tři scénky se Zindulkou, ale jinak je scénář nechutný, hlavně po stránce nelogických, nelogických, nelogických dialogů (scéna na policejní stanici). Neuvěřitelně toporní herci: skuteční členové Moravanky (kteráž je jedním z mála důvodů, proč nebýt moravským patriotem) si film evidentně užívají, ale neumí hrát, je to klasická ukázka toho, že zalidňovat filmy neherci není dobrý nápad, všichni ostatní herci to mírně sabotují - výsledkem je, že jsou všichni příšerní. Film užívejte jen v kombinaci s měkkými drogami - jeden z (mnoha) vrcholů šmíry v českém filmu. No vidíš, člověče, mrtví nám ujeli autem.

Fellini chtěl divákovi ukázat, jak pohodová a idylická byla jeho puberta v Rimini. Z jedhoho roku proto vykoncentroval film, pojmenoval to "Vzpomínám", a pak popřel, že to jsou opravdu jeho vzpomínky. To je Itálie. Vím, že Rimini je hezké město, že se tam v létě opravdu jezdí smažit spousta Němců, že to místní dost štve... nevěděl jsem sice, že je natolik přeplněné magory, jakož i jinak divnými lidmi a asi do poloviny filmu jsem si nebyl jist, jestli mi po tom něco bylo, příběh (resp. nesouvislý sled episod) mne vtáhl velmi pomalu, ale vtáhl. Většina scének je zvládnutá s mistrovskou filmovou řečí (někteří to docela právem pokládají za vzor evropského filmu, ovšem to, že je to vzor, neznamená, že to je dobrý film - šablony samy nevypadají nijak hezky, hezké jsou až jejich otisky - viz Občan Kane) a scénáristická fantasie se Fellinimu nedá upřít, smysl pro humor, byť někdy mírně fekální, a především schopnost vykouzlit ho celkem z mála taky ne (qui - ta, qui - ta, qui - ta!). Mluvení do kamery mně strašně štvalo (kromě průvodcovského výkladu :)) ) a jsem si jist, že obraz riminského života je notně zidealizovaný, což taky nemám rád, nemluvě o již zmíněném pomalém vtahování do podivného děje. Na druhou stranu, některé scény, např. ve škole opravdu nemají chybu (jedno z mála aspoň trochu realistických a zároveň vtipných zobrazení školy ve filmu, navíc některé figurky jsou vážně kouzelné), herecké výkony jsou přes trošku příliš zjevnou nízkorozpočtovost a mírnou přehnanost výborné (a to rozhodně není v evropském filmu samozřejmost) a vystižení vztahu Italů vůči fašismu je taky docela přesné (mimochodem, ta zkazka o tom, že fašouni nutí lidi pít ricinový olej, na níž je založena jedna situace filmu, je pro Italy něco jako pro nás pověsti o Pérákovi - nejspíš nikdy se to nestalo a všichni se toho báli). ||| To všechno je hezké, ale. Amarcord je jeden z typických příkladů šablonového filmu. Tím myslím nikoli film, který je vytvořen podle šablony, ale film, který je onou šablonou.Je to jen vzor, ukázka a šablona filmové řeči pro určitý typ filmu, zde to je jakákoliv evropská komedie s myšlenkou. Pro evropskou filmovou kulturu znamená Amarcord zrhruba totéž, co Občan Kane pro americkou, proto dávám stejné hodnocení. Čtyři hvězdičky. Film nepochybně významný pro kinematografii, se kterým by se měl každý zájemce o kinematografii seznámit, navíc v mnoha směrech výborný (což je u šablonových filmů celkem výjimka - viz příšerně ukecané Psycho nebo rozteklou Vesmírnou odysseu), ale vyšší hodnocení filmových kvalit a celkové interessantnosti filmu si při vší oprávněné úctě a navíc při tom, že to je filmová klasika, objektivně nezaslouží.

Jo jo, je to klasika, ale Ustinov (nebo spíš kdokoli jiný než Suchet) je v roli Poirota úděsný. Ustinov je možná dobrý herec, ale Suchet je pravým vtělením Hercula Poirota.

Memento mori, mohl by se jmenovat tenhle podivný dokument. V kutnohorské kostnici jsem byl. Výzdoba kostela celá z kostí vypadá vážně úžasně. Je zvláštní, že v dřívější době, která smrt ještě chápala relativně inteligentně, byly podobné věci běžné a chápaly se zcela správně jako cesta k duchovnímu poučení a smíření s neodvratným osudem, a když v dnešní paranoidně thanatofobní době chce někdo vystavovat mrtvá těla (Bodies), ozývají se ze všech stran protesty, jak je to nemorální a bla bla bla bla bla. Lidi, jste magoři a nic jinýho než smrt si nezasloužíte. Švankmajer je taky magor, ale v lepším slova smyslu - má prostě takový ten druh obrovské a fascinující fantazie, s jakým člověk prostě nemůže zůstat normální. Vynikající dokument - záběry na lebky a šneky, doprovázený úžasně suchým přednesem jakéhosi úryvku, tipuju z Ottova slovníku naučného, a navíc zhudebněním jedné básničky Jacquese Préverta (pochopte, ulítlý ženský hlas zpívající: "něco hezkého, něco prostého, něco krásného" + záběry na kosti = skvost černého humoru). Přes vysloveně hráblou kameru a vůbec experimentální formu to zachycuje atmosféru zajímavě zvláštního místa, jímž kutnohorská vesnice je, a to je u dokumentu hlavní. Prosím, ať jsou všechny dokumenty takové. Prosím, ať se všechny filmy vyznačují stejně zdravou a správnou morbiditou podobně, jako Kostnice. P. S. V souvislosti s Kostnicí jsem si vzpomněl na tenhle úžasný obraz: http://tinyurl.com/ljbmxc . P. P. S. A film sám najdete tady http://www.youtube.com/watch?v=-c4kmWJ0dd8