Jansen

Po zhlédnutí tohoto filmu jsem měl tak vymytý mozek, že jsem si večer pustil Ordinaci v růžové zahradě. Bezhnutě jsem seděl a vychutnával si ty doktorské příhody.

Temná a "nepochopitelná“ vize Davida Lynche. Děj, pokud je tak obsahu filmu možno říkat, působí jako ta nejhorší noční můra. Deprese, bezútěšnost, beznaděj a strach jsou ještě ty lepší pocity, které budete během sledování filmu cítit. I přes toto všechno je zážitek z tohoto filmu silný, nenahraditelný a jaksi nepopsatelně uchvacující. Přesně popsat děj by bylo nemožné, snažit se vylíčit scény samoúčelné. David ve svém díle vykreslil svět, tvořený rozpadlými továrnami, temnými činžáky a všudypřítomným šerem, ve kterém by asi nikdo z nás nechtěl žít. Tento svět totiž nemá své základy na povrchu. Dnes už kultovní klasika a bible undergroundu, o které rozhodně nemluvte před půlnocí.

03:14. Osobní poznámka: Viděl jsem film, který mi ještě dlouho zůstane zaklíněn v hlavě. Netypický, nekonvenční, bravurní, bizardní. Režisérský debut natočený na prošlý černobílý materiál jednoho z nejtalentovanějších režisérů současnosti. Černá, bílá, ostré světlo a bolest hlavy, kterou hlavnímu hrdinovi opravdu věříme. K tomu všemu skvělá hudba a nervy drásajícími zvuky doprovázející hrdinovy bolesti. Přijetí silně intelektuálského námětu záleží tak trochu na úhlu pohledu, ale co naplat Pi je přece jenom především undergroundová delikatesa. Dokonce jsem se i poučil. Už se nikdy nebudu dívat do slunce a s matematikou to nebudu přehánět.