Jansen

Další pokus o českou road movie. Slibné herecké obsazení zprvu naznačuje, že by se mohlo jednat o celkem dobrou situační komedii. Macháček ale záhy vypadne ze scény a rodinka odjíždí. Pár pokusů o černý humor, trocha sladkobolných keců a potom už jenom deprese. Scénář sice není špatný, ale řešení rodinných problémů mě tentokrát moc nechytlo. A s tím popelem mi to přišlo strašně vykonstruovaný.

Pořád se nemůžu ubránit dojmu, že nejvýraznější herec byl Jack Nicholson a hlavní dvojice, ačkoliv nehrála vůbec špatně, mu pouze sekundovala. Tak přemýšlím, o čem to vůbec bylo. Bezstarostná jízda na motorkách, vítr ve vlasech, drogy a spousta hipiesáků všude kolem silnic. Film nepostrádá silné osobní kouzlo a hlavně je z něj cítit radost se kterou byl za těch pár šupů natočen. Osobitý střih, který mi zejména v první části přišel rušivý najde své dokonalé opodstatnění v závěrečné halucinogenní scéně (pro mě nejzajímavější část filmu). Dobré a svým způsobem i logické vyústění v úplném závěru naráží tak trochu na režijní nedokonalost (nebo možná troška té trávy), která je místy znát v celém filmu. Ale jinak to Dennis Hopper zvládl výborně.

Další drsná jízda v podání Mela Gibsona. Výborné obsazení hlavních rolí herci, kterým jednotlivé charaktery skvěle padly. Val Resnick v podání Gregga Henryho je úplně neskutečnej hajzl a spolu s Gibsonem tvoří tak silnej ústřední pár, že nevím na koho budu déle vzpomínat. Kamera svými netypickými úhly propůjčuje filmu jedinečnou dynamiku a ještě přidává na intenzitě už tak dost zběsilého děje. Mel se jako gangster Porter nekompromisně propracovává přes hromady mrtvých mafiánských bosů až ke svým 70 tisícům a drsňácky nám sděluje své myšlenkové pochody. To všechno natočeno přes chladné světle modré filtry působí tak neskutečně a pohledně, až se mi zdá, jakoby hrdinu Portera vystřihli z nějakého komiksového sešitu. Perfektní akce a superhrdina Gibson.

Tohle vůbec nebylo špatné. Tato komedie totiž dokázala něco, o čemž si řada jí podobných může jenom nechat zdát. A to, i přes zvolené téma, zachovat si určitou úroveň a vtipy celkem obstojně zabalit do smysluplné a ucelené formy. Až na pár slabších míst jsem se celkem dobře bavil. Taková oddechovka jednou za čas nemůže uškodit.

Audiovizuální orgasmus. Něco podobného jsem naposledy cítil při Fontáně Darrena Aronofského. Originální příběh postavený na morbidní kráse se znaky dekadence. Těch 147 minut jakoby trvalo celé věky a přitom bych se na tento film vydržel dívat ještě mnohem déle. Výborně napsané, neskutečně působivě natočené a excelentně zrežírované. Hrdinův parfém snad působil i na mě. V kolonce žánrů mi chybí slovo fantasy, které by asi nejlépe vystihovalo atmosféru tohoto skvostu.

Billy Elliot není zrovna drama, u kterého budete zarývat nehty do sedačky, ani komedie, u které se budete moc smát. Dokonce ani není moc originální. Ale přesto je to krásný a dojemný film. A Jamie Bell tančí opravdu pěkně.

Opravdu hodně nekonvenční a výjimečný film. Přiznávám, že jsem chvílemi neměl tušení na co se to dívám a už vůbec o co tam jde, ale o nějakou dějovou stránku tvůrcům asi stejně nešlo. Film působí jako jedna velká koláž, kterou někdo uplácal z papíru, celofánu a lidských těl. Spíše než snová atmosféra se dá nálada filmu vyjádřit jako umělecká bizardní invence zabalená do snového alibi. Od takto pojatého filmu bych ale očekával větší důraz na emoce. Ani hudba mě moc neoslovila a místy, když plátno zrovna nehýřilo lepenkovými výtvory, jsem se dokonce nudil. Umělecká stránka super, ale jako celek mě film moc neoslovil.

Úplně nejhorší to zase nebylo, ale jako horor Propad do temnot naprosto zklamal. Příběh o zlé zubní víle by na mě možná působil v době, kdy mi padaly poslední mlíčňáky (ty poslední mi vlastně vytrhli u zubaře). Takže ani tehdy asi moc ne. Opravdu jsem se bál až úplně na konci, jak tomu parchantovi Billymu vypadl poslední zub. To jsem se fakt lekl, že to zubní víla všechno přežila a film bude pokračovat:)

S nadhledem natočená road movie, která převážně s humorem sleduje vývoj opravdu netypického vztahu. Spíše než hluboká psychologická sonda do problémů transseksualů je Transamerika film o vyrovnání se s rodičovstvím v tak trochu obtížnější situaci. Transseksual Bree má krátce před operací, která dokončí jeho přeměnu v ženu. Dozvídá se však, že má syna ve vězení a vydávající se za misionářku ho jede vysvobodit. "Otec“ se synem se poté vydávají na cestu. Jenže ze synem hledaného otce se postupně stává žena.

Westerny mě nikdy moc nebavily, a tudíž jsem je jako žánr docela dlouhou dobu zanedbával. Až když se mi naskytla možnost vidět podle hodnocení na csfd ten nejlepší, tak jsem to s westernem ještě zkusil. Nic ohromujícího se ale nekonalo. Skoro tři hodiny přestřelek, kovbojů a divokého západu mě opět nenadchlo. Místy mě zmáhala nuda, místy spánek a měl jsem opravdu co dělat, abych to vydržel až do konce. Uznávám ale, že tento film nepochybně své kvality má. Především je to nezapomenutelná hudba, kamera, jejíž některé záběry jsou až dech beroucí a excelentní herecké výkony. Asi to klasika je, ale nic pro mě.