Updated_Cake

Celá trilogie speciálů byla vážně zábavná ale tenhle poslední díl tomu dal korunu. Russell si dal očividně dost práce. Úplně bezvadný záporák ze starých sérií obsazený skvělým hercem, NPH si to očividně hodně užíval. Doctor konečně dostal část života, kterou asi skrytě vždy chtěl... Je to hodně velký fan servis, co si budeme, ale je úplně skvěle zvládnutý. A jakožto dlouhodobý fanoušek tak nějak chytám druhý dech a po posledních diskutabilních sériích se těším, jak Ncuti osvěží sérii. Přišel na scénu s velkým openingem a velkým wow efektem, tak doufám, že to bude stát za to. Taky se mi líbí ta decentní poznámka v podtextu, která počítala tak trochu s reakcí některých lidí na 1. speciál a rýpla si do nich. Když byl Tennant smutný, to byl Tennant, to nebyla role. Loučit se s tímhle projektem znovu muselo být těžké, ale bylo na něm vidět, že do těch 3 epizod dal vše. A podle mě to každý věrný Whovian ocení, protože se neděje často, že by oblíbená série vracela oblíbené herce. Vidět Tennanta na jeho vrcholu v 3 speciálech za to stálo a doufám, že na to Ncuti dobře naváže a nedostane nějaký poloupečený scénář.

Mám pocit, že tahle epizoda speciálu plní pár přání tuny fanoušků z dob Tennantovy éry. Tennant s Rusellem si konečně můžou užít kvalitní CGI, které netáhne rozpočet do dna oceánu. Scénárista toho využil po svém a Tennant také a oba těží z možností, co mají. Nehledě na úplně parádní nostalgický výkon Catherine Tate. Russell vsadil na své klasické pojetí epizody jako uzavřené scény s divadlem, kde víc přitahuje pozornost na větší pointu za scénou a na výkony herců a funguje to perfektně. A vidět Tennanta, jak si to užívá do poslední sekundy a do posledního dechu, to tak nějak samo o sobě hřeje na duši.

1. speciál nebyl vůbec špatný, jistá vlna nostalgie hrála svoji roli. Tennantovu tvorbu sleduji dlouhodobě i mimo Doctora Who a musím říct, že ten herec je momentálně asi na vrcholu výkonu. I když pominu nostalgické pocity, mám pocit, že do své postavy vnáší ještě víc energie než při své hlavní sérii a na to se nedá říct nic negativního. Je prostě radost se na něj dívat. Catherine Tate neměla moc prostoru se projevit v 1. díle jako v původní sérii, ale to asi ještě přijde. Klasická zápletka Russell T. Daviese, nějaká ta invaze, nová TARDIS, která je mimochodem gigantická i z hlediska reálných rozměrů ve studiu, nějaké to deus ex-machina ke konci. V tomto směru si nemám rovněž na co stěžovat. Jedinou a velikou výtku mám vůči "woke" kultuře? Vím, že dost lidí kolem toho brečí, že to v Doctor Who seriálu nikdy nebylo... Ano, bylo, v docela dost velké míře, dost toho bylo dokonce v původních sériích R.T. Daviese a Tennanta. S tím jsem nikdy neměl problém, protože to bylo v běžné míře, nikdo mi to necpal a vlastně jsem si to moc ani neuvědomoval, protože herci do toho pasovali, seriál byl zábavný a mě ani nenapadlo tohle brát jako negativum. Ovšem v tomto speciálu toho bylo... příliš. Scénka s "binárním/nebinárním" rozlišením a vzpomínkami Pána času byla i na mě dost velké sousto. Postava na vozíku v příběhu taky prakticky vypadá, že tam je jenom proto, aby tam "byl někdo na vozíku", což prostě v původních Tennantových sériích takhle nefungovalo. Nebyly tam postavy jen pro vyplnění nějakých kvót. Obecně si ale myslím, že speciál schytává až moc velký hate jednak od lidí, co tento seriál ani nesledují (bůh ví proč, asi protože to je najednou na Disney+) a také od lidí, kteří si pamatují jen to co chtějí. Doctor Who byl z hlediska předvídatelnosti vždy jednodušší a i složité zápletky nebyly zas tak složité, spíš se tam snažilo hrát na nějaký neznámý element, kterého se divák stejně nemohl dopátrat, protože tam vždy přišel nějaký náhodný zvrat. Deus ex-machina mechanismus fungovala za R.T.D. prakticky po většinu času a nikdo z fanoušků si na to nikdy nestěžoval, opět, někteří s tím mají najednou problém, což je zarážející. Ten seriál běží 60 let, jestli od toho někdo čeká, že se dramaticky změní, ke všemu za pár epizod, asi sleduje špatný seriál. Rozhodně dobrý speciál, dobrým směrem se vydali, jen by mohli ubrat na té korektnosti a rovnosti, bije to do očí a nedává to smysl. Rozhodně ale čekám na opětovné zjevení Bernarda Cribbinse jako Wilfa, i když herec bohužel loni zemřel, prý stihli s ním nějaké scénky natočit a má to být jeho poslední role.

1. série: Seriál je takový rozporuplný. Na jednu stranu se snaží držet na vlně The Boys, ačkoliv asi každý mohl čekat, že to nebude mít takovou kvalitu, stejně to je po pár stránkách zklamání. Na druhou stranu se tu zkoumají hranice toho, co divák z hlediska CGI a různých efektů zkousne. Když vezmu některé efekty na hraně, příběh dává smysl a zabaví. Nemá to úplně ten wow efekt jako The Boys, kde se postupně buduje Homelanderova osobnost, tady žádný extrémní zvrat nepřichází, což není nutně na škodu, že je tento typ seriálu předvídatelný. Nejsou to The Boys a jde tomu dost odpustit. Čeho jsem měl ale dost byly prakticky sexuální/intimní scénky a podobný typ narážek. Nejen že to je přehnané i mimo realitu ale je to přehnané i z hlediska toho seriálu. Vážně bylo nutné tam toho cpát tolik nebo to je jen cukrátko pro lidi, kteří bez toho nemohou žít 10 minut v seriálu? Nevím, jestli jsem s tím kdy kde měl problém, tohle je možná 1. seriál vůbec... V tomhle se seriál dost liší i od The Boys. Když to vezmu celkově, má to svoje mouchy a některé se moc odpustit nedají, některé části příběhu a CGI ale zase dají prostor pro odpuštění sem tam nesouvislých logik. Ve finále 1. série dopadla dobře, i když bych si upřímně představoval o trochu lepší výkony herců a obecně víc atmosféru z hlavního seriálu, protože tohle momentálně tahá za kratší konec.

V těchto filmech jsem nikdy nebyl moc kovaný a chtěl jsem vidět předchozí výkony Russella Crowa a Joaquina Phonexie. Velmi opěvovaný film velkým množstvím lidí a přitom na začátku jsem si myslel, že mě to moc nezaujme. Ridley Scott mě ale zase dokázal uvrhnout do jeho režie a já si po delší době mohl připomenout, jak film dokáže člověka pohltit a totálně zapomene na čas, když se skloubí dobrý scénář, režie, hudba a kvalitní herci s kvalitním námětem. Crowe i Phoenix předvádí neskutečné výkony pro své postavy, dodávají jim i detaily, které podstatně vystihují dané postavy. 3 hodiny uplynuly jako voda a přitom se Scottovi zase nějak podařilo zasadit do filmu gigantické množství detailů, vše brát pomalu, zpříma a stejně dojít k fenomenálnímu konci a celku. Neřekl bych, že jsem cílovka tohoto filmu po všech stránkách, ale neskutečně mě to bavilo.

Sledoval jsem v CZ dabingu a mám z toho takové rozporuplné pocity. První 3 série to je úžasné drama, které jsem nečekal, že mě bude bavit, ale nakonec se tak stalo. Kostýmy, prostředí, scény, herci, vše tam je perfektní tak, jak bych si to asi od takového typu seriálu v takové době představoval. Hlavní postavy jsou sympatické, příběh se netáhne ale naopak to není ani uspěchané. 4. série se pořád nese na podobné vlně a i když mění trochu styl vyprávění a hlavní objekty zájmu, vlastně to nevadí, je to pořád dobré. Pak seriál ale sklouzává do strašně nudné noty a z něčeho, co mě bavilo, se postupně stává jen to samé kolečko událostí na podobných místech se stejnými nebo podobnými postavami. Není to tak otravné jako spíš nudné, nezáživné a děravý scénář postupně mete všechno s sebou, takže výkony herců jsou nepřesvědčivé, postavy charakterově místy přestávají dávat smysl a příběh sám občas zapomíná, co vlastně řeší. Škoda, protože ten začátek byl vážně dobrý ale ten konec byl vážně špatný.

Ant-Man a Wasp: Quantumania je jen další v řadě neúspěšných pokusů Marvelu oživit MCU za každou cenu. Jako první bych rád vyzdvihl to nadměrné množství CGI. Tohle je sice u Marvelu běžné ale v tomhle filmu je toho tolik, že člověk reálně může přehlédnout, jak je Jonathan Majors spíše průměrný až podprůměrný herec. Marvel začal mít problémy ve scénářích a režii, pak s pochybným CGI a teď se k tomu přidala ještě ne moc dobrá úroveň herectví. Paul Rudd se svým klasickým charisma tohle nemůže zachránit. Ba co víc, když si člověk uvědomí, že Kang má být hlavní tváří MCU další roky, spíše začíná uvažovat, jestli se mu tyhle komiksovky vyplatí sledovat. Když pominu několik uměle vytvořených wow efektů, které moc nefungovaly a nutkání kostymérů navlíknout každou 2. postavu do něčeho, co má na sobě fialovou, což bylo cool možná tak v retro období a v komiksech, ne hraných filmech, tak dalším problémem zůstává právě CGI. Ve filmu ho je až nadměrné množství a ze všech těch světýlek a efektů po chvíli bolí oči. Dialogy jsou mdlé, vtipy nejsou vtipné a film se snaží mít několik zvratů, kde ani jeden pořádně nefunguje. Upřímně není to taková katastrofa, aby to byl odpad, ale nechápu, jak se tohle z papíru, tužky a komiksu dostalo do produkce v tomto stavu a ve finále do kin a na VODs. Marvel polovinu filmu prakticky jen popírá to, co sám budoval a snaží se chytit každého stébla jen když z toho cinkne dolar. Ve filmu prostě nejsou žádné originální nápady, zvraty a až na 1 hlavní postavu nejsou postavy se záporákem nijak hlouběji propojené, takže se dá říci, že s Kangem tam mohl skončit kdokoliv a mělo by to asi stejný výsledek. To mě pak přivádí k otázce, proč ten film tedy vůbec existuje... Tuhle část komiksů jsem nikdy neviděl, ale přeci i u předchozích komiksovek bylo potřeba dost věcí poupravit, aby dávaly ve filmu smysl. Takže předloha s tím nemá co dělat, tohle jde za režií a scénářem... Paradoxně jednou z těch lepších postav je MODOK, když odmyslím to pochybné CGI. Ta vypadá trochu vtipně a občas pronese něco nad čím se člověk alespoň pousměje když už nic. Vážně mě děsí, kam se to MCU řítí, protože tímhle tempem do konce Avengers: Secret Wars bude po dobrých komiksovkách, jak jsme je znali.

Když seriál vyšel, viděl jsem na internetu hromadu hejtu míseného s názory, že jde přitom o dobrý seriál. Hodil jsem to klasicky na rok pod kámen, abych si udělal vlastní názor bez předsudků a bez toho, co bych si podle "majority" (hlučné minority) měl myslet. Seriál se odehrává 10 let po prequelu a přináší své kouzlo i některé chyby. Především 1. nesmysl, který se někteří snaží vyzvednout, je porovnání s Mandalorianem. I když ve stejném universu, Mandalorian je příběhově, charakterně a kvalitativně někde jinde. To je na tomto seriálu znát a proto určitě nemá smysl je porovnávat mezi sebou. Navíc Obi-Wan Kenobi tu slouží víceméně jako fillerový děj po kterém mnozí fanoušci roky volali. Perfektní seriál z toho nemohl být snad nikdy, už jen z podstaty věci, že prequely a sequely mají určitou tvůrčí svobodu a možnosti, kdežto když se vyplňuje příběh mezi nějakými celky, jde to podstatně hůře. Tohle platí stonásobně u jedné z hlavních postav celého universa. To pochopitelně neomlouvá místy slabší scénář, který se snaží hodit vše na Ewana, který, ať je sebelepší herec, to nemohl utáhnout sám. Ale paradoxně seriál je tak trochu fan service a někteří na to nadávají, ačkoliv mnoho z nich přesně po tomhle roky volalo. Takže mi přijde, že hate na cokoliv nového kolem Star Wars je prakticky jen momentálně v kurzu a módní. Přitom ne vše je špatné. Pokud máte rádi Star Wars universum a nezajímáte se vyloženě o hledání chyby v každém snímku videa ale chcete si jen užít další příběh ze Star Wars, tak ten seriál za to stojí. Pokud jste typ člověka, co hejtí Star Wars jen protože to je "cool", tak tohle nemá šanci takového člověka přesvědčit o opaku, nakonec, není to původní trilogie...

Velmi poklidný, strategický a přitom akční film s Fassbenderem v hlavní roli. Pecka. Vlastní monology hlavní postavy a jeho úvaha nad světem kolem něj a nad vlastními činy je fenomenální. Po technické a vizuální stránce není co vytknout a moc se toho nedá najít ani po té příběhové a akční části. Přesně tak, jak udělá film dojem v prvních minutách, pokračuje celou dobu a není to zklamání. Fassbender perfektně padne do této role svým chladným a racionálním pohledem a dodává hlavní postavě své charisma. Film je velice příjemně členěn na kapitoly, které jsou téměř vždy jako uzavřená scéna na 1-2 lokacích a připomíná to v tomto ohledu spíše velice propracovaný divadelní výstup. Film si nechává i svůj přístup tajemna a některé věci jen nakousne a nedovysvětlí a místo frustrace to je spíše příjemný bonus do příběhu. Předlohu neznám, film byl super.

Recenze se spoilery... Když teď celý kolos skončil, bylo by vhodné celou cestu nějak zhodnotit. Attack on Titan je na začátku zcela něco jiného než v co se to ve výsledku vyvine. Suspense část zde hraje velkou roli, prakticky tu největší a Isayama dokázal vybudovat z obyčejného příběhu o titánech vs lidech gigantickou mašinérii v jednom obřím bootstrap paradoxu, který funguje tam i zpět téměř bez chyb. Tohle je něco, co se moc tvůrcům nepodařilo. Někteří dnešní scénáristé a autoři knih mají štěstí, když udrží podobně náročný příběh 40 minut ve filmu nebo v 1 vydání knihy. Isayama to zvládal po celé tyto dlouhé roky. Počátek cesty v podobně 1. větší série je pro některé větší sousto, problém je v tom, že je potřeba se skrz to prokousat i když tam mají některé díly nudnější pasáže. Celý ten položený základ se totiž odehrává v 1. sérii odkud se pak odvíjí logika do konce anime. Jakmile Eren začne více používat svého Attack titana, příběh se začne hýbat dost svižně kupředu a kdo se nechytil na začátku, tak už nemá šanci se chytit dále, proto je 1. série důležitá, zde to ale hodně lidí dropne a už se k tomu nevrátí. Skrz 2. sérii se dostáváme k adaptaci části mangy, kde Isayama začíná házet nápovědy a nenápadně pošťuchovat diváka k onomu suspense rozuzlení příběhu a pointy zdí, titánů a Erena. Jakmile je píseček připravený, ve 3. sérii to vše bouchne a celá pointa příběhu a osudu Erena se dere neskutečně rychle dopředu, kde každý díl prakticky dává divákovi cokoliv co chce: další příběh, akci, strategii... Za mě určitě nejlepší část celého anime, kdy Paradise island objeví vnější svět, pravdu o titánech a Eren zjistí pravdu o sobě. 4. série se pak už nese víceméně na vlně dohry důsledků z chování národů mimo Paradise island. Eren je příběhově s Mikasou hozen do takových situací, že člověk má opět zábavu z několika pohledů a může si vytvářet vlastní názor a domněnky, které anime ve finále stejně jako vždy předčí. Válka ostrova s vnějším světem a vyvolání rumblingu je docela šílená jízda, kde Isayama si dal vážně hodně práce s character developmentem jednotlivých postav a dotáhl každou z nich do dokonalosti. Ať už Erwina posmrtně, epický odchod Hange nebo i změnu pohledu Leviho. Závěrečná epizoda bohužel trochu nalomila kontinuitu logiky a příběhu a celého bootstrap paradoxu, který Isayama vytvářel, ale anime dostalo decentní a úctyhodný konec, který končí v lidském cyklu lásky a nenávisti a s Mikasou u Erenova hrobu, kdy Eren přesně věděl, jak to dopadne, ale snažil se udělat to nejlepší pro své přátele. Ve výsledku se jedná asi o nejlepší suspense anime, co člověk může najít a určitě bych to doporučil i jako návrh pro lidi, kteří anime neholdují. Anime odměnilo dlouhodobé diváky, kteří neztratí pozornost po 1 dílu a naservírovalo vážně dost komplexní a velký příběh, který stojí za všechen ten čas. Samostatnou pozornost a uznání si myslím zaslouží i hudba a animace, které jsou jednoduše perfektní po celou dobu tohoto anime.