junxi91

Pokud jste žili ve východní Evropě v 1. polovině 20. století, tak jste měli dost reálnou šanci, že se té druhé poloviny nedožijete. A pokud jste polobarbaři se zvyky jako usekávání copů sekerou nebo tradicí boje s cepy na blízko, pak se můžete těšit na znásilňování, vypalování, rozsekávání a ubodávání, a to vše zaživa! Nejprve přijde zákon v podobě sadistických vrahů z NKVD, kteří přece jen šíří revoluci. Poté přijdou smrtilebci, sloužící fanatickému Führerovi, kteří zase vyčistí oblast od všech podlidí (tedy skoro všech zde žijících). A na závěr to nejlepší - ukrajinští nacionalisté, kteří vám znásilní matku, rozsekají dítě a vás osobně oblaží pořádným strečinkem s pomocí páru koní. Pro slabé žaludky tento film určitě není, ale jako ukázka toho, že jako lidé se oproti zvířatům vymykáme nejen inteligencí (i když ne všichni), tak také krutostí a neuvěřitelnou schopností týrat a mučit příslušníky svého druhu, své sousedy a soukmenovce. A kdo si myslí, že v současnosti není nic takového možné a žijeme v nejlepší době, ten by se měl více začít zajímat o historii a zamyslet se nad tím, že autority je třeba zpochybňovat a inteligence davu klesá s druhou mocninou jeho velikosti.

Huo Zhe neboli Přežít je taková čínská obdoba filmu Evropa, Evropa, i když samozřejmě velice odlišná. Hlavní hrdina se musí vypořádat nejprve s osobními démony - gamblerstvím, poté však také s celým slavným budováním komunistické Číny pod vedením sociopatického nadutého vypasaného kormidelníka Maa. Velký skok vpřed mu vezme jedno dítě, Kulturní revoluce druhé, a to díky progresivním sestřičkám, které se zbavily zpátečnického, zato však 100% inteligentnějšího a schopnějšího doktora, který měl více rozumu, než všichni členové Rudé gardy dohromady. Btw něco podobného se začíná dít i na západě, tentokrát však máme místo projevů předsedy Maa a uvědomělých soudruhů BLM a LGBTQ++. Takže vstříc novým šedivým zítřkům a snad to taky nějak přežijeme!

Tento film si prostě nelze nezamilovat. Být civilistou v Evropě, zmítané nacismem, komunismem a válkou, to nebyla zrovna procházka růžovou zahradou ani ordinací v ní, natožpak být židem. Přesto však, pokud máte štěstí a umíte správně kličkovat, tak to můžete s nějakou újmou v podobě vytrženého zdravého zubu bez anestezie přežít. Film poukazuje na pokřivenost nacismu, který vyžadoval rasově čistý původ, tak také stalinistického komunismu, kde se naopak fanaticky řešil třídní původ. A zašukat si s náruživou starou nacistkou v kupé vlaku s obřízkou na penisu, to musela být panečku jízda, ještě, že to ta stará rajda nepoznala. A film by se měl jmenovat spíše "Evropo, Evropo". Protože to, co se s Evropou dělo v sevření Hitlera a Stalina, to byla tragédie.

Taky mě láká hrát falešného vrchního, ale na druhou stranu nemám rád lidi a celkově nerad chodím do společnosti, takže bych byl pravděpodobně odhalen při prvním pokusu. Jo a taky si představuji, co vše by se dalo dělat s těmi krásnými ženami, které potkávám při nucené vycházce do civilizace, na druhou stranu si však představím, že při podobné představě by každá raději utekla a schovala se pod stůl v nejbližší restauraci, vytáhla by pepřák, popřípadě taser a uzemnila by mě se slovy "hnusné prase, ty můžeš šukat leda králíky nebo ovce někde na rozpadlém statku za městem". No tak se raději zavřu doma a raději sním a onanuji. Počkat, týká se to ještě filmu?

Láska že prý překoná všechna kouzla? Ano, ale pouze ta opětovaná, jinak vás to akorát oslabí a přemůže vás i slabá depka. A toho otravného jednovokého kocoura alias Mistra bych také přetáhnul kusem dřeva!

Poslední skaut je další z edice mých oblíbených akčních filmů s Brucem Willisem. Spousta akce, střílení a hlášek. Obzvláště to, jak se vykroutil z vlastní smrti na špinavém zapadlém dvorku díky skvělým vtipům o vyžraných ženských mě doslova pohladilo na duši. A jak si dělal prdel z toho fotbalového magnáta, i přes obklíčení samými nepřáteli, to jen dokazuje nezničitelnost muže, jenž je právem nazýván Poslední skaut. A hlavní myšlenka tohoto filmu, že život je na hovno, jen potvrzuje mou životní zkušenost.

Přepadnout a ovládnout letadlo, to dokázalo před jedenáctým zářím kdejaké kozomrdké mohamedánské hovado. Ale ovládnout celé letiště, na to je potřeba banda maníků kolem samozvaného generála - diktátora. Naštěstí se na letišti také pohybuje velice ostražitý, všímavý a duchapřítomný John McClane, který přes nepřízeň místního personálu dělá vše proto, aby jeho milovaná žena bezpečně přistála. Dokonce pro ní vyrobí přistávací dráhu!

John McClane je hrdina mého mládí a zůstává také hrdinou mé dospělosti. Kdykoliv vidím nějakou nespravedlnost, nějaké příkoří, čtu zprávy o teroristech, tak si vždy vzpomenu na to, co by asi udělal drsňák John. Určitě by se s těmi sviněmi nepáral a jednoho po druhém by zlikvidoval. Všem kulkám by se vyhnul, před všemi výbuchy by uskočil, a při souboji na blízko stihne dát kravatu dříve, než řeknete Hans Gruber. A taky ví přesně, jak se pohybovat ve výtahové šachtě, ve větracích šachtách, a také jakou váhu unese hasičská hadice. Moc jsem se rozepsal, takže doufám, že pokud někdy budu nedejbože rukojmím nějakých nenažraných násilnických pamrdů, tak mě místo Stockholmského syndromu zachrání John McClane.

Tento film se mi velice líbil. Psychopatický vrah Michael, který nejprve ubodá v koupelně svou krásnou a atraktivní sestru a po patnácti letech uteče z psychiatrické léčebny, aby dále vraždil mladé, atraktivní a sexuálně aktivní jedince, mě velice potěšil. Jako starého a nechtěného panice mě obzvláště potěšila scéna s uškrcením a zapíchnutím toho hipíka a následně i jeho staré, která lascivně ukazovala kozi na ducha, aby byla následně uškrcena telefonní šňůrou, a to vše těsně po jejich vášnivém, avšak posledním šoustáníčku v jejich idylických životech. A nesmrtelnost hlavního hrdiny mě naplnila nadějí, že jednou budou všichni krásní a mladí lidé podobně zprovozeni z tohoto světa a hnusáci jako já se nebudou muset cítit v jejich všudypřítomnosti jako Morice Marina v obležení Rolls Roycy.

Ztratili jsme Stalina je skvělá sonda do absurdity celého stalinského SSSR, demoralizovaného čistkami a neomezenou mocí jednoho vychytralého, vychcaného gruzínského psychopata. A také ukazuje na ty mocenské šachinace a machinace, které nastaly po smrti Velkého hospodáře. O moc tehdy usilovali ministr Molotov, zástupce generálního Chruščov a šéf NKVD Berija. Jak to dopadlo, všichni víme, a kdo ne, ten se může podívat na tento film. Přes spoustu historických nesrovnalostí oceňuji především vykreslení Beriji jako úchylného hajzla, kterým doopravdy byl a smrt si zasloužil, ale tu by si zasloužilo celé jejich slavné zločinecké politbyro. A to, že tento film zakázal sám velký Putin I. je jednak důkazem snahy o rehabilitaci tyrana a také toho, že tento film stojí za zhlédnutí, přesnou historii vám však spíše nabídnou dokumenty na ČT2. A maršál Žukov jako největší drsňák a frajer a strůjce komplotu proti Berijovi je prostě nejlepší!