Malarkey

Nejdřív jsem si říkal, proč Norové jedou natáčet pohádku k nám do Čech a během sledování mi to dalo smysl. To co tam mají oni v přírodě, my nemáme a to co máme my, oni nemají. Kombinace skalnatých údolí a nádherných hor tu prostě sedí. Pohádka jak se patří. Skoro si říkám, jestli jsou Seveřané na takové pohádky zvyklé. Je to od nich trošku nezvyk.

Kdo to vymyslel? Slovenský film, který točí Ukrajinec a v hlavní roli je francouzský herec a režisér Jean-Marc Barr? Zajímavé. Pravda ale, že s tou mládeží jsem měl co dělat, abych jí ustál. Vadila mi ta drnost včetně hiphopové hudby, která jde totálně mimo mě. Na druhou stranu to mělo neotřelou, až mysteriózní atmosféru. Na úkor současné slovenské produkce spíš nadprůměrnou, než průměrnou. Příběh byl ale ničemný a Jean-Marc Barr to svojí divností úplně zachránit nedokázal do vyšších kruhů kvality.

Slováci v případě tohoto filmu předvedli absolutní, moderní evropské drama se vším všudy. S dobrým rodinným námětem, se správně ponurým zasněženým venkovem, s atmosférou, která by se dala krájet a s kamerou, která místy působí i světově. A není to náhoda, Marko Škop předvedl solidní filmové vedení už ve svém debutu Eva Nová. Navíc musím říct, že Milan Ondrík je top slovenský herec současnosti a všichni ostatní mu neméně skvěle sekundují. Budiž světlo pro mě byl zážitkem, kvalitním dramatem, které je možná více chladné, než by bylo třeba. Pořád ale dostačující k tomu, aby se mi vrylo pod kůži.

Když by se film sestříhal na záběry z vesmíru a mimo Zemi, plus se k tomu nechala ta objevitelská hudba, tak by to byl asi nejhezčí dokument o Vesmíru, který kdy vznikl s nějakou tou, neskutečně krásně nasnímanou měsíční akcí, která prostě neměla chybu. Takhle je ale ve filmu ještě příběh a Brad Pitt a ti té kvalitě moc nepřidávají. Film učarovat třeba v iMaxu může svým vizuálem, ale po scénáristické stránce se budete těšit na moment, až skončí.

Nedokážu určit, jestli mi víc vadilo to, že film na svojí dobu působí jako hrozný oldschool nebo samotní nevýrazní herci. Prostě jsem se nějak do tý vyšetřovačky nedokázal vpravit, byť byla brutální, jak se na Skandinávii patří. Výsledek je pak obyčejné tři hvězdy a víc ani ťuk.

Nenapadlo by mě, jak se nasměju u britcomu o dvou gayích, kteří jsou zároveň v reálu Sirové a jedni z nejlepších britských herců vůbec. Ty jejich hlášky, to nemělo chybu. Sranda neskutečná. Narážení na mládí, narážení na stáří. Škoda, že těch dílů je jenom čtvrnáct. V posledním díle bylo navíc zatraceně znát, jak se jim vůbec nechce celý seriál ukončovat. Po dlouhé době zase něco z Británie, co jede přesně v tom duchu, co u Britcomů máte tak rádi.

Už námětem jsem tušil, že tohle bude jeden z těch vrcholových zážitků Hollywoodu. A opravdu to tak je. Tady není nic nazbyt. Christian Bale a Wes Studi tady geniálně hrají nejlepší válečníky daných partají a osud tomu dá, že na sklonku jejich životů se setkají, aby jeden dovezl druhého do jednoho rodného údolí. A to na příkaz tehdejšího amerického prezidenta. Drsné krvavé scény, neskutečně silné emoce, postavy, kterých Vás je líto, běsy v hlavě, které nelze pochopit…a scény, na které nepůjde zapomenout. Jednoznačně obrovský zážitek a poslední scéna filmu je asi ten nejhezčí a nejpoetičtější filmový závěr, co jsem za poslední léta viděl.

Klasická ruská nátura. Hroutí se panelák, ale všem je to u prdele. Nejvíc těm, kteří v něm bydlí. Ale uprostřed Sibiře se jeden z Rusů probere z mrákot. Asi má pocit, že jeho život dosud postrádal pod náporem pravidelného stakana vodky smysl a tak se rozhodl udělat alespoň něco, co bude dávat smysl. Prostě se postavil proti ruskému smýšlení a myslel si, že to bude dobře. Není. Tématem si mě film totálně získal. Zemí už tolik ne. Lhostejnost je přesně ta vlastnost, která je pro Rusa typická. Možná až moc.

Korejci si zase došlápli na světovou kinematografii a udeřili na všechny ty filmy, které zaznamenávají stigmata daného národa a posunuli to opět o stupeň dalším, neprobádaným směrem. Už jenom tématem mi každý musí dát za pravdu. Během sledování mi bylo zatraceně ouha. Navíc jsem měl pocit, že spravedlnost a soudnictví v Jižní Koreji neexistuje. Jinak nedokážu pochopit, co se zde dělo. Lhostejnost, vztek, nenávist. To všechno ve filmu je. Pokud si někdy budete stěžovat na české soudnictví a budete mít pocit, že se na Vás podepsala křivda, tak si pusťte Dogani. Takovou křivdu jste totiž ještě neviděli.

Proč by zrovna Maďaři nesvedli natočit velkorozpočtové historické drama a udělat to absolutní komerční formou? Kincsem je na oko hezký film. Má pěkný příběh o koňovi, který, soudím, zná každý Maďar v každém koutu Maďarska. Celé to působí moderně, hlavní hrdina se tváří, jak kdyby vypadl z nějakého steampunkového komiksu a ta historická atmosféra je k nezaplacení. Scénáristicky to ale přechází z dramatu přes komedii po romantično a tady celá ta kvalita filmu trošku uvadá. Nejvíc hlavně v romantických chvílích, kdy jsem měl pocit, jak kdybych koukal na nějakou maďarskou Angeliku v mužském provedení. Pokud Vám ale podobné filmy nevadí a máte rádi evropskou historii, musíte zde být spokojení.