ladynka

Red Rose, White Rose je filmovou adaptací, ale působí na mě problematickým dojmem i vzhledem k tomu, že část jinak nesdělitelných myšlenek přebírá voiceover a dokonce mezititulky. Mohu např. jen spekulovat, zda podání z mužského pohledu je na místě. Žánrově spadá film mezi melodramata, ovšem nekoná se žádná přidaná hodnota v podobě nečekaných dějových zvratů bořících žánrové stereotypy (Rouge) nebo nestandardní struktura vyprávění (Center Stage). Přesto však na minimálním prostoru vyzařuje působivou dobovou atmosféru (20. léta 20. století) a jedinečně ztvárňuje nevyřčené...

People's Hero. Na první pohled hongkongská variace na Psí odpoledne (1975), která ovšem skrývá několik jiných zajímavých zvratů a nejednoznačné charaktery. Také je patrný velký důraz na autenticitu, nehraje se tu příliš na filtry, zpomalovačky a efektni záběry. Zamrzí jen vyloženě televizní vzhled a některé přehnané patetické scény.

Další Pangův film potvrzuje vzácnou filmařskou vyrovnanost se zajímavým námětem, kde se věnuje běžným postavám zaplétajícím se do neobvyklých situací a postupnému vývoji jejich vztahů (tím nejvíc připomíná Beyond Our Ken). Změna v černohumornou podívanou i vysvětlení první scény mi nepřijde nijak náhlé i vzhledem k tomu, že předchozí Pangovy snímky několik takových zvratů obsahují (žánrové i dějové).

Hongkongská kriminálka, kterou bych zařadila jako takový slušný nadprůměr. Obsahuje pár napínavých situací, ale celkově na mě působí chladně (hlavně postavy) a bezvýrazně. Chybí mi tu něco vlastního, originálního, odlišujícího od ostatních (díky čemu lze např. identifikovat snímky režisérů jako je Soi Cheang, Johnnie To nebo Derek Yee).

Obsah a trailer mě možná zbytečně vyděsil, že mě čeká další Fulltime Killer (neboli nesouvislá splácanina všech možných žánrů). Ale kupodivu tady právě tahle směs překvapivě drží pohromadě. Nejde tu totiž o náhlé skoky, ale spíš začlenění prvků jiných žánrů mezi ostatní (v rámci honičky komediální situace, během akce se objevují záhadné schopnosti atp.)

Mám slabost pro filmové zloděje, kteří místo zbraně používají svůj šarm a vtipné nápady - viz podvodníci: "Nebuď vulgární." "Omlouvám se. Hodně se stýkám s právníky, asi jsem zhrubl." a tady se jich dočkámě hned několikrát. Vůbec celý film je jedna kouzelná dobrodružná komedie s příjemným romantickým nádechem a hemží se vtipnými narážkymi a skrytými dvojsmysly: "Američané by se neměli míchat do evropských zaležitostí."

Antonioni a Nebezpečný vývoj udalostí (*) s příšernými dialogy a plnočelnou nahotou postrádá nejen myšlenku ale i erotické napětí. Steven Soderbergh a Rozhovorem (***) má nápad, vtip i pointu, ale ta erotika tam není. Wong Kar Wai a Ruka (****) má konečně přiměřený příběh a dýchají z ní pocity a erotické dusno.

Je zajímavé sledovat, jakou představu o ztvárnění zdánlivě podobného filmu mají Patrick Tam a Wong Kar Wai (As Tears Go By). WKW je totiž autorem scénáře tohoto snímku ale tam, kde ve svých filmech volí hrátky s časem, symboliku neživých věcí a do extremu vyhrocené zpomalovačky k vyjádření pocitů postav, Tam dělá detaily, náhlé střihy, překvapivé žánrové skoky (gangsterka, romance, akční film). Je to překvapivé, ale i napínavé, zábavné a je strašná škoda, že zrovna Tamovy starší filmy jsou tak špatně k sehnání :-(

Jednoznačné plus snímku je zajímavý nápad, ale zvláštní motivace postav a jednání bez nějaké vnitřní logiky (jak může B. udělat něco, co provedla A., když byl kvůli tomu B. nešťastný? Nechápu…) se u mě naprosto minulo účinkem. Nebo prostě nemám žaludek na takové manipulativní hry, které tu hrdinové předvádějí. Jestli tohle má být analýza partnerských vztahů (případně sonda do ženské duše - jakože hledání vlastního ideálního já, které jí zároveň odcizí sobě i ostatním?), tak se k ní nechci znát.

Působivý snímek protkaný řadou symbolů o zvláštním vztahu dvou lidí, z nichž jeden, doktor a alkoholik, se jen zdánlivě jeví jako slaboch. Druhý je gangster, naopak navenek vystupující jako sebevědomý člověk, ale svým chováním jen dokumentuje, že je slabý a zlomený. Svérázný lékař Sanada ("Nechvástej se tady. Já zabil víc lidí než ty." Je to takový předchůdce dr. House, i když ten pacienty nemlátí - zatím :-), vyžaduje od pacientů disciplínu a odvahu ("Zbabělce léčit nebudu." ) a připomíná pozdějšího legendárního Rudovouse.