Lima

Plakátové.info: ZŘETE KRÁLE KRUTOVLÁDNÝCH JEŠTERů VE SMRTONOSNÉM SOUBOJI!!!___ Notně ultra low-budgetová variace na filmy tehdy oblíbeného žánru ´Lost World´ (skupinka lidí, nejčastěji vědců, v izolovaném neprozkoumaném území plném prehistorické fauny), zajímavá snad jenom tím, že byla natočená v Technicoloru a ještěři – tedy herci navlečení v mizerných převlecích – se zde při chůzi komíhají na místě ze strany na stranu jako ožralí po flámu. První půlhodina v hospodě a na palubě lodi celkem nezajímavá, samotný ostrov vznikal celý ve studiu, kde krajinu suplují 3 záběry – tábořiště (kde se stráví cca 2 třetiny času), místo „kdesi v džungli“, které herci projdou za film asi pětkrát a umělá pláž. Pobaví odfláklé triky, protože tak špatné zadní projekce jsem neviděl ani ve filmech Berta I. Gordona a ani jednou nepřijdou herci do přímé interakce s ještěry, či snad do společného záběru (jedinou výjimkou je první „napadení“, kdy námořník leží před zadní projekcí , na které do sebe ve stoje narážejí 2 ještěři, což má vypadat, jako že na námořníka útočí).

„Kdybych tenhle projekt opustil, opustil bych svůj sen, to by nebylo k žití. Já - já pro tenhle film žiju, jestli to skončí předčasně, skončím taky.“___Strhující náhled na natáčení jednoho z realizačně nejnáročnějších filmů filmové historie – Fitzcarraldo – pod taktovkou jednoho z nejumanutějších filmařů, který nikdy nedělal umělecké ani tvůrčí kompromisy – Wernera Herzoga. Nápad přenést šedesátitunový dopravní parník přes horský hřeben se sklonem 40%, uprostřed peruánské džungle 2000 mil od nejbližší civilizace, byl opravdovou výzvou, se kterou se 4 roky Herzog neústupně rval, i přes riziko lidských ztrát („Máme tu 60 lidí, kolik by jich mohlo zahynout?“). Mohlo by se zdát, že Herzog je neústupný fanatik, ale jeho duchaplné filozofické monology ke konci filmu dávají jasně na srozuměnou, že tenhle výrazný filmař to měl a má v hlavě srovnané, ať už si o něm a o jeho tvorbě myslíte cokoliv.

Plakátové.info: KAŽDÝ MUŽ BYL JEHO VĚZNĚM! KAŽDÁ ŽENA JEHO OTROKYNÍ!!!___Mám li věřit slovům samotného Rogera Cormana, zamýšlel tento film jako skyté varování před totalitarismem. Jenže stěžejní dramatickou linku, která po celý film sklouzává do sebeparodie, hrubě režijně nezvládl a samotné ústřední monstrum také nahlodává to zamýšlené vážné vyznění. Ono monstrum, které „dobylo svět“, vypadá jako přerostlá mrkev ze špičatými zuby a krabími chapadly, která se nemotorně pohybují směrem nahoru a dolů, jak u plyšového medvídka. Nemá nohy, takže pohyb vypadá, jako by jezdilo po skrytých kolečkách, bydlí v jeskyni a plive ze sebe malé netopýry, kteří se zakousávají do zátylku obětí, čímž je dostávají pod mentální kontrolu monstra. To zní sice zábavně, ale dotyčné krátké ataky jsou za celý film tři a monstrum samotné se na pár desítek sekund zjeví až v posledních deseti minutách. Do té doby musí divák přetrpět tupé dialogy, bezvýznamnou romantickou zápletku a „dramatické“ herectví všech zúčastněných, kdy zejména hvězda Lee Van Cleef si svojí hereckou přítomnost asi za rámeček nedal. Ale uznávám, že zúčtování s monstrem by bylo hitem na youtube :o)

Plakátové.info: BUDETE ZDĚŠENÍM KŘIČET O ŽIVOT!! ZŘETE OHAVNÉ UPÍRY V PLANOUCÍ BARVĚ!!!___Tak bohužel. Plakát a reklamní výkřiky sice slibovaly mnohé, ale přílišná zábava se nekonala. Přitom scénář není úplně marný (samozřejmě na béčkové poměry tehdejší doby). Jde zde v podstatě o to, že vrchní maskér a stvořitel masek monster Pete Drummond (vlkodlaci jsou jeho hlavní specialita) dostane padáka od nových pohlavárů filmového studia American International, s odůvodněním, že jeho práce již netřeba, protože lid si žádá komedie a humor a tak se studio zaměří pouze na muzikály. Drummond se s tím nehodlá smířit a pomocí speciální masti si dočasně podmaní (spíš by se dalo říct „zhypnotizuje“) dva mladé začínající herce, kteří v maskách vlkodlaka (mimochodem moc pěkná maska) a Frankensteina plní jeho vůli a vraždí studiové pohlaváry. Premisa slušná, ale ani tři mordy nezaženou statickou nudu, která zcela postrádá i guilty-pleasure prvek. Za zmínku snad pouze stojí fakt, že zde nechybí v tomto žánru zcela regulérní muzikálové pěvecké číslo a také, že posledních 10 minut bylo natočeno v barvě. Ale důvod proč plýtvali Technicolorem mi trochu uniká (když pominu rudé plameny závěrečného požáru).

Plakátové.info: JAKÉ PRIMITIVNÍ VÁŠNĚ, JAKÉ ŠÍLENÉ TOUHY S NÍM ZMÍTAJÍ? NIC HO NEMOHLO ZADRŽET, ABY SI NEPŘIVLASTNIL TUTO ŽENU A DRŽEL JÍ V SEVŘENÍ SMRTÍCÍHO TERORU!!!___Taková notně béčková variace na Dr.Jekylla a Mr.Hydea. Tím „doktorem“ je zde profesor Groves, který se vědecké obci, za všeobecného posměšku, snaží dokázat, že staří neandrtálci měli vyvinutější mozek, než současný homo sapiens sapiens, panem Hydeem je pak jeho alter ego – primitivní neandrtálec v kalhotách, bílé košili a se srandovní maskou – do kterého se proměnil po žilním aplikování speciálního séra. Ta pravá zábava začíná až po polovině filmu, kdy chlupatý Groves běhá po horách, sejme tři chlapy a psa, unese vřeštící ženskou a nakonec se porve se šavlozubým tygrem (jeho bývalá kočka, kterou také injekcí proměnil). Exteriérové záběry pohoří Sierra tvoří tak 5 procent filmu, zbytek se potácí po levných kulisách s umělými stromky a domu pana profesora. Grovesova pravěká maska se moc nepovedla, iluze šavlozubého tygra je pak utvářena záběry na obyčejného tygra, asi vypůjčeného z cirkusu, kombinovanými s asi pěti detailními záběry masky hlavy s umělými řezáky, přičemž oba pohledy k sobě vůbec neštimují.

Plakátové.info: TEROR NA AKADEMICKÉ PŮDĚ!!! KRÁSKA UVĚZNĚNA ZRŮDOU!!! STUDENTI OBĚTÍ TERORU MONSTRA!!!___Ani ne tak blbé, aby to bylo zábavné, ani tak nadprůměrné, abych si to znova kdy pustil. Každopádně nehodné jména Jacka Arnolda, asi nejlepšího tvůrce ´Zlatého věku sci-fi´. Tohle totiž mohl natočit průměrný řemeslník své doby a výsledek by byl stejný. Celé gró se točí kolem poslední přeživší pravěké ryby, kterou si prof.Blake nechal přivézt do své laboratoře. Třikrát se od ní nakazil (říznutí o chrup, nechtěné šlukování rybí krve z fajfky, do níž se dostala od nakažené vážky a do třetice experiment s vpichem přímo do žíly) a pokaždé se na chvilku proměnil v - heh – NEANDRTÁLCE!! Při první transformaci zabije svoji kamarádku, v druhém případě detektiva, který po něm jde a v posledním případě běhá co by člověk doby kamenné po krajině, s roztrženou kostkovanou košilí a sekerou v ruce a vydává hrozivě mručivé zvuky :o), což je dost v protikladu se zbytkem filmu, kdy filozoficky přemítá nad úzkou hranicí mezi tím „být člověk“ a „být zvíře“. Za pochvalu stojí maska – zdařilá prostetika s chlupama, škoda že cca 4 minuty čistého času, kdy masku divák vidí, není tolik, aby si jí plně vychutnal.

Dost to připomíná THE INCREDIBLE SHRINKING MAN. V důsledku pomsty šíleného vědce Dr.Thorkela (který vypadá jako plešatý Himmler) je partička jiných vědců, kteří jsou u něj na návštěvě, speciálním přístrojem zminiaturizováni do velikosti loutky a v nehostinném prostředí domu a posléze i džungle bojují o přežití. Tak nějak už jsou mi Schoedsackovy filmy synonymem pro trikové orgie a i tady Mistr nezklamal, je zase na co se dívat. Spousta funkčních zadních/předních projekcí, optických kouzel a zejména studiové navození dojmu malinkosti hlavních postav - těch nadživotních modelů předmětů každodenní potřeby by jste se nedopočítali – obří nůžky, kalamář, stůl, knížky, židle, kufřík, puška a spousta, spousta jiných. V džungli to jsou zase obří kořeny, skalka, samo sebou rostliny a mega člun u břehu. A nechybí ani útočící kočka, krokodýl a pes, který s nechápajícím výrazem kouká na svého miniaturního páníčka :o) Snad jenom zneškodnění hlavního záporáka bych si dokázal představit efektněji, jak slibovaly hrátky s obří puškou, ale jinak nemám sebevětších výhrad. Moc příjemné scifíčko.

90 minut nevěrohodných emocí. Už samotný námět je dost uhozený a tuctové zpracování výslednému dojmu nenapomáhá, i když herci se očividně snaží (jediná zajímavá postava je Forest Whitaker). Ale snaží se ve špatném filmu.

Dlouho jsem neměl takové potěšení z hereckého výkonu, jak zde v případě Michelle Williams. Ta sice postrádá tu sexy jiskru, jako měla skutečná Marilyn Monroe, ale zato dokonale odkoukala její gestikulaci, pózy a herecké manýry a ta řada filmových ocenění, kterou si Michelle za to odnesla, je zcela zasloužená.

Velmi výrazný režijní otisk v nejdepresivnější podívané za poslední roky. Možná, že až příliš moc tlačí na pilu. Každopádně, Tilda Swinton je na Oscara.