Recenze (609)
Rocky Horror Picture Show (1975)
Hodnocení platí jen při sledování spojeným s užíváním Deutschbanan (c).
Nájemník (1976)
Jen se nastěhujete do nového bytu a už na sobě pozorujete to, čemu Vincent Vega říká "drobné rozdíly". K snídani pijete čokoládu místo kávy, kouříte červená marlbora místo modrých galuzek a od desíti večer chodíte po bytě jen v papučích (a občas také punčoškách).
Hnus (1965)
♫ Jsem holka magor a vostrá jako břitva… ♫ Film na mě bohužel neměl zamýšlený účinek.No spíš na mě neměl téměř žádný. A to i přesto, že jsem si atmosféricky změnil barvu titulků na zelenou. Scéna s dělníkem mi připomněla film od Brazzers s Tory Lane: "Get in there you blue collar mother fuckers, you minimum wage bitches, pay your fucking taxes."
Svatá hora (1973)
Rub your clitoris against the mountain.
Pohrdání (1963)
Obžerství smyslů a hyperutrpení duše. Občas i kdybyste se snažili k posrání moc, je to akorát k tomu hovnu.
Frajer Luke (1967)
Už dlouho mě nic tak nerozsekalo jako právě Luke. Mustr připomíná Přelet - jedinec se bouří v uzavřeném prostoru proti normám (subsystému), strhává s sebou další členy skupiny a tím se stává nebezpečným. Za což dostává pochopitelně před držku. On se ale zvedá a nepovoluje - rvačka, ač beze smyslu nám naznačuje s kým máme tu čest, to když Luke, jakkoliv bojující proti o hodně silnějšímu soupeři říká: Budeš mě muset zabít, Dragu... Rozdíl oproti Přeletu vidím v tom, že zde systém nemá konkrétní reprezantaci démonického zla, kterou je ve Formanově pecce vrchní sestra. Nevrlý dědeček jako kapitán, ani střelec, jehož brýle odráží realitu, aniž by ji chtěly měnit. Jsou jen apatickým, anonymním činitelem, soukolí stroje, který nelze zastavit, protože je jen otázkou času kdy vás semele. Úsměv na rtech frajerům zůstává.
Oprávněné vraždy (2008)
Důchodci za životní jistoty.
Krtek (1970)
Pochopil jsem 23% (to je prvočíslo, což by samo o sobě mělo vnímavějšímu čtenáři mého komentáři něco naznačit...) - prakticky vše až do tý scény s čištěním velbloudích zubů. Na tomhle filmu oceňuji hlavně důmyslnou práci s kabalistickými metaforami a rerbergorvsky zahleděnou kameru, bravurně si pohrávající s hloubkou neostrosti.
Catwoman (2004)
Zamýšlel jsem pustit se do hlubšího rozboru se zázemím ve feministické teorii a psychoanalytické filosofii ale tento film vzdoruje jakýmkoliv interpretacím. Je to totiž sračka.
Kostičky (1994) (pořad)
Moje kamarádka napsala na tenhle pořad bakalářku, takže bych netvrdil, že jeho vysílání je zcela prosto smyslu...