Lady_Lea

Myslím, že tvůrci dosáhli přesného opaku toho, o co se pokoušeli. O problematice autismu (přesněji řečeno Aspergerova syndromu) se divák nedozví prakticky nic a nejspíš jediné, co si z toho odnese, je přesvědčení, že autisti jsou vyšinutí podivíni na okraji společnosti, v čemž se neurotypická společnost opravdu utvrzovat nepotřebuje. Námět měl potenciál, spíše než ho využít se ale podařilo posílit mýty a stereotypy, navíc působí neuvěřitelně depresivně. Velká škoda.

Na jedné straně zvláštní, netypické, plné zajímavých dialogů a kulturních odkazů... Na druhé mám pocit, že je to neuvěřitelně intelektuálně pozérský film a je to z něj bohužel velmi cítit. Například Deštivý den v New Yorku mám radši právě proto, že ač je to film zaměřený též na dialogy a vztahy (a lásku k NY), Allen v něm nemá potřebu tak tlačit na pilu a intelektuálně exhibovat. Ale mezi těmi filmy jsou úplně jiné okolnosti vzniku a především rozdíl mnoha let, takže tomu pojetí i vnitřnímu vývoji rozumím.

Hodnotím bezprostředně po zhlédnutí, okouzlená atmosférou New Yorku, deštěm,  klavírním doprovodem, umělecko-intelektuálně-snobským duchem a zcela odlišným filmovým stylem, než jsem doposud znala. Ashleigh byla mírně nesympatická, Gatsby naopak nesmírně okouzlující, film v mnoha ohledech inspirativní a s happy endem jako třešničkou na závěr. Zatím jsem neviděla nic dalšího z Allenovy tvorby, ale myslím, že tento film si dobré hodnocení zaslouží bez ohledu na to.

Ach, tohle byla úžasná jízda. Dramatická, divoká a nespoutaná. Zápletka byla vlastně celkem banální, ale provedení skvělé. Užívala jsem si ten poetický nádech, dlouhé záběry bez řečí, Dustina, kameru, scenérie i hudební doprovod. Snad bych našla i pár nedostatků, ale přijdou mi čím dál nepodstatnější.

Mám pocit, že se můj život začal dělit na dobu před North by Northwest a po něm. Předtím jsem hvězdičky rozdávala ochotněji. Vertigo má celkem zajímavou zápletku, příběh i pár nečekaných zvratů, je v něm hezky vykreslená posedlost i komplikovanost vztahů... Ale něco mu přesto chybí. První půlka se dost táhla, druhá dojem zase vylepšila a celkově to rozhodně není špatný film, přesto mám pocit frustrace a zklamání. A vlastně mě to i mrzí. Nevybavuju si film, u kterého by se mi hodnotilo tak těžko. Objektivně 4*, subjektivně 3*.

Z celého filmu jsem měla pocit, jako bych byla na návštěvě v cukrárně. Já bohužel sladké poměrně nerada. První půlka byla téměř nesnesitelná, především pak příšerný herecký výkon uječené Audrey. Obecně na můj vkus herci hodně přehrávali. Hudba mě zoufale nebavila a myslím, že to je u muzikálů zásadní problém, protože na ní obvykle celý snímek stojí (snad s jedinou výjimkou jsem neviděla žádný, kde by plynulost děje a atmosféra příběhu hudebními vložkami značně neutrpěly). V průběhu druhé části jsem se už jen modlila, ať se dožiju konce. Drobnou zajímavostí je v tomto filmu hezky zobrazený kontrast mezi tím, jaká byla Audrey jako módní ikona, ale že k filmu se opravdu plést neměla, protože jako herečka byla mimořádně slabá.

Vždycky samozřejmě existuje možnost, že se mi film zrovna netrefil do vkusu nebo nálady. Tohle ale bude trochu jiný případ. Tenhle film jsem totiž už viděla, jen si z něj moc nepamatuju. Šlo o vizuálně podmanivou podívanou, se kterou dobře ladila i hudba... A zřejmě to mnohým stačí. Jenže ono to působilo jako obraz namalovaný jen proto, aby se líbil - prostě prázdně a komerčně. Zápletka byla celkem zajímavá, bohužel se ale v jednotlivých částech střídala větší či menší míra nevěrohodnosti a absurdity, což vygradovalo v závěru. A celkově se na můj vkus film příliš táhl.

Wow. Mám ráda hry, mám ráda cyberpunk, baví mě podobný druh sci-fi... Ale tohle vůbec nefungovalo. Celé to na mě působilo tak strašně ploše, staticky, absolutně to ve mně nevyvolalo žádné emoce (ani v závěru). Kvalita obrazu, vizuální a technická stránka ok, ale chyběla tomu duše. Nemůžu říct, že bych se nudila... Ale asi jen proto, že jsem byla pohlcená snahou zjistit, co mi na tom nesedí. Na začátku to byla jednoznačně nepřirozená a hodně rušivá kamera a neuvěřitelné repliky a chování Greye a Ahsy. A někdy v druhé půlce mi došlo, že koukám na zfilmovanou počítačovou hru (ve všech směrech - od kamery přes komentář a plnění misí až po Greyovy pohyby). Nejsem si jistá, jestli to byl záměr, ale vzhledem ke všemu výše uvedenému by to na celkovém dojmu a hodnocení asi stejně nic nezměnilo. Na tu část filmu po Greyově upgradu se sice koukalo lépe než na předchozí (po více stránkách k sobě moc neseděly), ale za mě to bylo opravdu slabé.

Jestli se dá o něčem říct, že to nemá chybu, pak je to Twin Peaks. Ať už jde o režii, scénář, hudební doprovod, příběh a postavy nebo vizuální stránku, nikdy jsem nenašla sebemenší nedostatek. Ale popsat, co pro mě znamená, je prakticky nemožné, protože neexistují slova, kterými bych to dostatečně vystihla. Twin Peaks znamená podzim, vůni spadaného listí, teplý vítr, třešňovou Colu, černou kávu a jablečný koláč. Nezaměnitelnou atmosféru, sílu přátelství, kouzlo a klid noci. Twin Peaks je radost, naděje, domov, smutek, štěstí, bolest a láska. Twin Peaks nestojí jen na vrcholu žebříčku mých oblíbených seriálů, ale i vysoko nad většinou filmů... A vlastně si nejsem jistá, jestli ne nade všemi. Ve všech ohledech tak dokonalý, jak jen kinematografický počin může být.

* SPOILER ALERT * Už jsem se bála, že po North by Northwest nikdy neuvidím pořádný film. A pak přišlo 8 MM. Vizuálně velmi podmanivý film, atmosférický, možná až démonický... Bylo tu krásně zobrazeno temno a podsvětí. Úžasná exotická hudební linka posouvala film do ještě vyšších sfér. Dobré bylo nakonec i to, že se nekonalo překvapivé odhalení spletitých a smysluplných motivů a vražda neměla žádný zvláštní důvod. Jistě, z logického hlediska by se dalo najít pár nepřesností, ale tenhle film dokonalost nepotřebuje.