PanLord

Druhá část pouštní jízdy se po audio-vizuální stránce povedla na jedničku. Cením neskutečný výkon Hanse Zimmera, že neustále dokáže držet krok a jeho hudební podtext se svým způsobem stále vyvíjí. Nicméně pro znalce knih zde budou velmi nelogická a slepá místa, která nekorespondují s celým gró knihy. Sice postavení celého příbehu na dokonalé časové chronologii. Film v tomto kontextu jede pecky celé dvě a půl hodiny a nezastaví se. Tím vznikla ona slepá místa a nedokážete správně odhadnout časový horizont událostí. Onen čas, co do počtu let, se tváří jako by utekl během měsíců.

Tento film ve mne zanechává velmi negativní pocity. Nedokáži určit, pro koho snímek vlastně je. Pro dospělé, či pro děti? Osobně na mě nepůsobí jako pohádka a ani nějaká dospělácká záležitost. Jediná vtipná scéna je až na konci s titulkami. Vše působí velmi strojeně a navoněně. Žádná originalita, přepálené inscenace a trapná konzistentnost všech postav. Jen čokoláda, čokoláda, čokoláda. Pohádky mívají velmi silné poselství. Zde je to asi jen to, že si máte vždy nastudovat dodatky smlouvy, jež chcete podepsat. Ani ta síla přátelství zde není dobře podána, všichni klaďasové jsou jen náhodní kolemjdoucí, které spojuje pouze a jen lenost k nějakému úkonu, za kterou následně pikají. Ani ty děti se se mnou v kině nebavily. Největším vrcholem je pak topící se Afroameričanka v čokoládě. Více rasistickou narážku nikdo vymyslet nemohl.

Za mě osobně velmi příjemný film, který obohacuje žánr a udává trend novodobých postapokalyptických děl. Kamera je famózní, nezvyklá, velmi dobře podtrhává nepříjemnou atmosféru v doprovodu nervy narušujících zvuků. Obsazení je velmi dobré. Snímek však trpí místy nelogickým scénářem a dialogy, jež jsou zjevně nezáživné. Kromě jednoho citátu, že "svět se ovládá sám", úplně nenarazíte na filozofické aspekty žánru. Samotné postavy jsou napsané dobře, byť tam chybí nádech dnešních sociálních sítí a celkové digitální závislosti. To zapříčinilo, že protagonistům zkrátka neuvěříte v tom, jací jsou. Za mě tedy velmi ploché v tomto směru. Sumá sumárum nadprůměrný film.

Příběh Andy Absolonové má obrovský potenciál co do zajímavosti a přitažlivosti z pohledu diváka. Byť vizuál, scény a kostýmy byly moc pěkně vybarvené a provedené, samotný příběh má obrovské mezery. Nekonzistentnost celého vyprávění bohužel potopila celý snímek a nejsem si jistý, zda se na základě svědectví pouze sestry dá natočit věrohodný film o něčím životě. Chápu, že se nejedná o dokument a na začátku nám scénář sdělí, že jde jen o volnou inspiraci, ale přeci Andrea musela mít velmi intenzivní život. Režisérka nám bohužel naservírovala zcela studený chod.

Z čistě kinematografické stránky nemám dokumentu co vytknout. Opravdu se jedná o skvěle zpracované dílo plné famózních scenérií, prostřihů a zejména posloupnosti. Bohužel se však jedná o ekobiologickou propagandu typu Greenpeace, která v nás má probudit jisté pohnutky k tomu, abychom utvářeli biodiverzitní svět. Samozřejmě jsem této myšlenky fanoušek, ovšem jakým způsobem bylo poselství vypravěčsky podáno, to mi rozum stál. Mezi nejzásadnější paradox "návodu na rozum" zařazuji to, kdy sir David mluví o tání ledovců a rozšiřování plochy oceánu, která do sebe vlivem své temnoty absorbuje veškeré sluneční teplo, čímž se planeta otepluje. Následně mluví o tom, jak je solární elektrárna v Maroku nejfantastičtější věc na světě a že by se asi Afrika měla využít pro tento typ alternativního zdroje energie. Aha, takže uděláme další obrovská černá místa, aby se země schladila. Veškeré ty plky o pálení fosilních paliv nakonec vyústí v závěr, ve kterém David řekne, že "příroda si vždy poradí" v souvislosti s Pripjatí. Na jednu stranu nám promlouvá do duše, ale na druhou nám doslova řekne, že si s tím nemáme dělat hlavu, protože příroda si vždy poradila.

Česká justice, měj se na pozoru, takhle vypadá pravá emerická právničina plná žraloků ničících životy obyčejných podnikatelů, jejichž firmy jsou postupně okusováný lidmi bez legálního a patřičného vzdělání. Zažijeme pořádnou orgasmickou rychlovku u kopírky a hlavně s pěknými lidmi. Avšak znenadání zjistíte, že úspěšný seriál musí platit úspěšné herce a lidé zodpovídající za chod natáčení si řeknou, že scénář nechají napsat malé dítě, aby se chechtáky co nejdříve hrnuly. Vypadá to, že za každým úspěchem amerického seriálu stojí následný pád.

S velkým odhodláním a statečností jsme se jednoho dne vrhli do maratonu Prolhaných krásek, jež časem upadají do nelogických scénaristických frašek a říkáte si, jaká svoloč mohla takovou zhovadilost napsat. Zprvu originální seriál naplněný tekutinou podezřívavosti a tajemna se proměnil v dojnou krávu pro produkční společnost. Zkrátka jeden z těch dobrých začátků a špatných, překombinovaných konců.

Bohužel jsem z tohoto filmu velmi zklamaný. Námi milovaný Marlon se z kontroverzního, nekorektního a absurdně vtipného šaškoherce stal přizdikakánkem hledající lásku a uznání svého tchána. Absolutně nezajímavý film, jenž nejde prakticky dokoukat bez umírání nudou s rukou v kalhotách. Opravdu si ušetřete onen drahocený čas a jděte se projít, uděláte mnohem lépe.

Musím říci, že jsem neskutečně překvapen kvalitou této komedie, když celý žánr už minimálně dvě dekády upadá do přizdisráčských korektních končin. Autoři vzali jeden z nejzákladnějších konceptů psího příběhu plného smutku a vylepšili jej o vulgární pytel psích exkrementů. Film je opravdu vhodný pro zvrhlé jedince, neberte na to děti. Bez nich si to maximálně užijete a dočkáte se zcela jedinečného filmového zážitku.

Tehdá jsme na Otta šli do kina naslepo. Mezi těma všema akčňákama jsme si řekli, proč ne. Určitě jsme nelitovali, byť originalitou film nečiší, hraje především na city a recykluje staré známé fráze a charakteristiku postav. Film rozhodně neurazí ani nenadchne.