frenn

Devadesátky vsází na stejné zpracování jako jejich bratříček Případy 1. oddělení. A to je moc dobře. Klidně bych uvítala, kdyby byla ještě větší pozornost na dějovou linku Sokol - Slezáček, ale nemůžu mít všechno. Přece jenom, podle nosa poznáš tukana.. Nebo Bebjaka..?

Není potřeba, aby byl kriminální seriál přeplněn akčními scénami nebo přestřelkami. Stačí perfektně sepsaný scénář, který dobře buduje atmosféru a skvělé obsazení. A Víťa Sršeň je jisto jistě nová Clarice Starlingová!

Vím, že tento film patří skutečně k těm nejlepším na této planetě vůbec. Co ale nevím je, jak by to vypadalo, kdyby se opravdu natočil druhý díl..

Kdyby se dalo do příběhu tolik energie, kolik se dalo do CGI bordelu, mohli jsme tu mít nadprůměrnější horor za poslední tři roky. Nějaké tlačení na city v podobě matka a dcera a partnerské vztahy fungovalo asi tak, jak když začnete dělat seminárku hodinu před termínem odevzdání. Navíc když vám už tak docela chabou atmosféru zkazí nějaká patnáctka, která celý film čumí do mobilu a směje se nahlas přes celý kinosál.. Musím alespoň ocenit scénu ve výtahu, která pro mě byla extrémně nepříjemná. Oficiálně končím s návštěvou cirkusů.

Než zelená přeblikne na modrou je konec filmu, já pomalu nestíhám napětím dýchat a hledím, že už běží titulky. Neskutečně nadupaný snímek, jehož krása tkví v jednoduchosti. Ovšem myslím, že to mohlo být o ten kousíček delší. Teď pláču já, protože ten tajuplný vzlyk bych chtěla prozkoumat víc.

Krásný film s ještě krasnějšími hereckými výkony, kterým kraluje Robin Williams. Omlouvám se, ale v každém filmu si mě získá a veškerá má pozornost je prostě na něm. S Damonem perfektní chemie a jejich rozhovory o těch maličkostech a o tom, že je sice pěkné něco vědět, ale důležité je si to i prožít, ve mně něco zanechaly. A podívat se na to dílo ještě několikrát a objevovat jeho další krásy je jednou věcí z nich.

Chi mai! Ale kdokoliv by se rozhodně téhle té role nezhostil lépe než sám Bébel, překonávající samotnou 007. Le vent doprovázel ve vlasech Jeana a le cri zase doprovázel mě v závěru filmu. Dokonalost v každé vteřině.

Prvně jsme dostali Strach, poté Chaos a nakonec přišla Bolest. Zatímco Strach to moc pěkně rozjížděl a připravoval půdu pro Chaos, který vyletěl do nebeských výšin, nemůžu se ubránit pocitu, že Bolest se sešoupla někde do ozonosféry. Neupírám dílu dokonalé akční scény a skvostné herecké výkony, ale bohužel ten konec mi připadal lehce uspěchaný. A svou doslovností to ve finále sesune o ten kousíček níž. Ovšem komplexně se celá trilogie může bez výčitek držet na výsluní kinematografie.

Když u desátého zhlédnutí filmu prožíváte ty samé emoce a čumíte na obrazovku s otevřenou hubou, jako když jste na to dívali poprvé, je to známka té nejvyšší kvality. Hrozně dlouho jsem měla problém napsat recenzi, protože jednoduše nevím, co vyzdvihnout dřív. Jedinečnou hudbu pana Zimmera, výtečnou režii pana Nolana, geniální scénář nebo skvělé herecké výkony každého herce tady. A nebo pouze genialitu scény, kdy nejsou potřeba slova a stačí pouze perfektní záběr a ztlumit hudbu? Myslím ale, že asi vím, co si budu vždy pamatovat nejvíc. A to Heatha Ledgera. To jak ztvárnil Jokera je prostě něco neskutečného. Takhle perfektně zahrát roli, která se i díky němu stala mou nejoblíbenější filmovou postavou vůbec, musí být ohromným zážitkem nejen pro filmového fanouška. Miluji ten film a především miluji každou scénku s Jokerem. Jak řekl Malíček památnou větu ve Hře o trůny. "Chaos isn't a pit. Chaos is a ladder."

Batman začíná, Nolanova práce rovněž a vzniká nám tu nejlepší adaptace komiksárny, která bude dalšími díly pouze gradovat.