Vitex

Strašně se mi líbilo, že je to vlastně film o tom, jak je úplně v pořádku lézt do zadku bohatým a lhát jim, jak jsou skvělí, jen abyste se mohli přiživovat na jejich majetku... Ale mohlo to být mnohem kousavější. Mnohem. Vlastně je to spíš rozkročeno mezi touto polohou a takovou mírně dojenou milou komedií. Nic proti, ale radši bych šel na zem oběma nohama.

(spoilery) Asi bych do filmu, na který můžou rodiče přivést i dost malé děti, nedával motiv, že se obr přivolává tak, že skočíte z vysokého patra a on vás chytí, protože vám vždy naslouchá a je poblíž. Ale jinak je to moc pěkná pohádka, která se zastává outsiderů. Scéna, kde malá holčička běhá po lese a honí sny, mě nečekaně naprosto dostala.

Jak po filmu řekl jeden můj kolega: "Další dokument, z kterého se nic nedozvíš. Ani slovo o ostatních kapelách té doby. Přitom dělat dokument o Beatles bez zmínky o Rolling Stones nemá smysl." Takže takhle. Ale samotného by mě to nenapadlo. Takže 4.

Mám tady trochu rozporuplnou zkušenost. Pustil jsem si Učitelku ve Varech ve videotéce, ale po dvaceti minutách jsem dal přednost osamělému pivu na břehu říčky před Thermalem. Ne že by to bylo tak špatný, ale pivo v tu chvíli prostě vyhrálo. Dnes jsem šel do kina (pracuju tam, za lístek jsem tedy nezaplatil) s tím, že mě film nebude bavit, ale odsedím si to, nebo kdyžtak půjdu převěšovat nástěnky. A vydržel jsem celou dobu. Možná jsem byl ale příliš připravený, příliš jsem filmu odpouštěl, nic nečekal. Když nad tím ale teď tak přemýšlím, bylo skoro všechno špatně. Z herců hráli dobře jen Češi a Bebjak. No dobrá, Mauréry taky nějak fungovala. Scénář tezovitý. Zbytečně citově vydírající. Doba podaná černobíle. A hudba vyloženě pitomá. Přitom se na to dívat dalo a dokonce i přemýšlet... No, rozporuplná zkušenost.

Hodně, možná až příliš osobní záležitost. Tzn. vůbec si nedokážu představit, jak může tento film působit na lidi, kteří Němce osobně neznali. Jakási nostalgie tady je generována mimo jiné i tím, jak film víří režijními, "střihačskými" a "zvukařskými" nápady. Takovéto nakládání s filmem se dnes už jen tak nevidí...

(Miláček národa)

Snad nejzapomenutější porevoluční film. Doporučuju. Určitě jeden z deseti nejlepších českých filmů 90. let.

Pecka. Krásný. V jistém smyslu dokonalý. Sežral jsem to, kompletně.

Nakonec trochu zklamání. Hádci hrajou dost zajímavě na to, aby drželi pozornost diváka i přes jisté nevěrohodnosti ve scénáři. Navíc je skoro každá dílčí scéna mizanscénicky nebo dialogem nějak pěkně vypointována a střih svižný, takže se na to fakt dobře dívá. Konec ale překvapí. Člověk by čekal ještě pár minut děje mezi předposlední a poslední scénou. Nevyzní to. Žádná jakože morální rezonance. Možná taky kvůli tomu, že už předtím, vlastně celou dobu, se tomu filmu nějak nechce do hloubky. Fórky sice dobrý, ale narušujou ten "vážný" modus vnímání, který by měl být pro poslední scénu nastaven. A především, Užovka se vždycky ze všeho tak nějak strašně jednoduše vykecá, ze všeho ho scénárista strašně bez námahy vytáhne, ve výsledku jsou na něj vlastně všichni strašně hodní. Ke konci jsem už ani nevěřil, že by se v tomhle světě mohlo komukoli něco zlýho stát, nebo že by se mohl aspoň s někým opravdu pohádat a rozkmotřit se. Co je to opravdové zlo v tomhle filmu? Dyť je vlastně všecko docela v klidu. Problémem jsou jen drogy (nikoli lidi, kteří je berou nebo prodávají) a autonehody. A ještě blbý líný ženský vlastně. Nebo to mělo snad být o tom, že za všechno v základu může ten dederón (zběhlý otec)? Já ti nevim...

Macák je velký kameraman. A Vláčil odcházel se ctí. A ne že ne. (Mág předpokládá docela dobrou znalost historie kolem Máje a Máchy už před shlédnutím.)