Milodar

Zcela zásadní zamyšlení nad vztahovými a sexuálními otázkami.

Doufal jsem až příliš v absolutní okopírování knižní předlohy, která je stručným a perfektním scénářem. Na začátku mi nesedl vypravěčský styl, který nám vysvětluje vše, co bychom pochopili i bez vysvětlování (např. zmínky o kanibalismu snad hned v první větě). Škoda, ubralo to atmosféře, napětí a pár momentům překvapení. Totéž bych řekl o líbezné klavírní hudbě. Ta mohla zůstat jen ve flashbackových scénách, jinak bychom snad těch 107 minut v mrtvém světě mohli "trpět" i bez smyčcových nástrojů symfonického orchestru. Pochybuji, že muž a chlapec na své cestě šedivým tichem poslouchali hudbu. Vizuálně dokonalé. To snad natáčeli v Bronxu. Všechny podstatné události se vydařily, vyzněly věrohodně podle předlohy, myšlenky zůstaly. Oceňuji vynikající nápad s kancelářskou sešívačkou, Rambo, styď se! Herecké výkony taktéž skvělé. Můj dojem z knihy zůstává temnější, beznadějnější, ale film rozhodně knize ostudu nedělá.

Hezký holky, sympatický lůzr, který navíc (světe div se) není žádný Dr. Génius, kolem ještě větší lůzři, ale nepůsobí to sterilně, ani vykonstruovaně. Navíc je to pro lidi, určitě víc, než seriály z prostředí snobské smetánky.

U nesoudného Jeana Giraulta se již naplno projevila senilita, a to je teprve začátek (však nám ještě ukáže ve svých dalších filmech, co všechno umí považovat za srandu). Již v tomto díle však dává naplno znát, že podivnost a ulítlost je pro něj synonymem humoru. Bohužel, ruku v ruce s nebetyčnou trapností. Jdu zmlátit sousedku. Ehm, hahaha.

Mám takový pocit, že vtipnost je válcována přihlouplostí, patrná je snaha navázat na "to osvědčené" z předchozího dílu. Řekněme, že je to snahou zavděčit se divákům. Dobrá nálada se nevytratila, ale upřímně, nic extra zábavného to již není.

Nadaný cirkusový artista a mistr světa v parkůru, princ Kaštan, obskočí všechny zídky v Persii. I tam, kde už jsem napětím nedýchal a neměl čas se ptát "je tohle vůbec fyzikálně možné?", přišly nakonec okamžiky, kdy o dalším pokračování (nebo konci) filmu, rozhodovaly milimetry a štěstí prince Kaštana. Dech se tají a já nevnímám čas, jakoby mě sevřely pysky času. A ta princezna je krásná jako princezna, až se mi zase tají dech. Brečím štěstím. Další super dobrodružství, kde osud lidstva visí na nevinné bytosti visící za ruku nad bezednou propastí, která musí zachránit celý svět. Snaha je korumpována štastným koncem za dramatické hulby symfonického orchestru, a já se vracím do reality. Bylo to VELKOLEPÉ. Celý zpocený z toho kýče si jdu ve sprše vymýt kaštany.

Na francouzské poměry pouze "mírně" potrhlá, zato však docela vtipná taškařice, která si s nadhledem utahuje z policajtů, šéfíků i podřízených, mládeže a jejich partiček, duchovních, snobů a zbohatlíků, mafiánů, rodičů a jejich potomků. Kromě absurdních, vtipných i značně trapných scének, jsou zde ty nejkrásnější ženy štíhlé jako proutek (Geneviève Grad), oděné do elegantní módy, tančící a zpívající, a všudepřítomná (s vyjímkou četnické stanice) radostná prázdninová nálada. Je zkrátka vidět, že francouzi umí žít a dobře se bavit. I když neuznávám dabování jako zásah do uměleckého díla, v tomto případě je dabing skvělý. (Pět hvězd potrhlé komedii, kde jde jen o legraci??? Je mi jasný, že "dělání si srandy" nikdy nebude rovnocenně stát vedle ušlechtilých témat, jako např. hledání Boha, bádání nad smyslem lidské existence, nebo usilování o mír. Já pro to ale důvod nevidím).

Po prvním dílu, který se nedopatřením Bollovi povedl, je pokračování již standardní. Nezkousnutelný experiment s nasazením džudistického veterána S.A.S. do nudného a nelogického fantasy světa. A Dolph Lundgren se navíc "vůbec nesnaží hrát" :-)

Je mi jasné, že kladné hodnocení filmu od obecně uznalého pitomce Uwe Bolla, je společenské faux pas. Schwerter des Königs mě ale ničím výrazně nepobouřilo (narozdíl od příšerného druhého dílu), naopak jsem byl potěšen klasickým fantasy pojetím, sympatickými záporáky, absencí zbytečných superkrvavých detailů, dramatickým prokládáním časové osy. Nevadil mi ani bumerang, ani kung-fu, nebo ignorování středověkých reálií, smířil jsem se i z příšernými herci, jako je John Rhys-Davies. Asi žiju v jiném světě, ale většina děl v žánru fantasy jsou kýče, které mě zklamaly. Hráli jste nějaké RPG hry, třeba namátkou zrovna Dungeon Siege? Fantasy knihy, kvalita co? (vyjímkou budiž celoživotní vědecké legendárium J.R.R. Tolkiena). A vynikající fantasy filmy, kolik jste jich viděli? (napište mi jejich seznam do pošty)

Na této "veselohře" je hezké, že je tak stará. Kromě toho je užvaněná, protivná, trapná a nevtipná. K. Hepburnová je krajně nesympatická svým projevem rozmazlené paničky, kdy neustále skáče ostatním do řeči, což je patrně patent na "vtipnost". Někdy žvaní i 3 osoby najednou. Jediný zde vtipný Charles Ruggles (Horace Applegate) to se svým malým prostorem na plátně nezachrání. Hovad Hawks patrně strčil nos do "sněhu" pořádně hluboko.