Mr.Husts

Na pět bych v průběhu nepomyslel, protože mi nějak do tří čtvrtin filmu chyběla hlavní dějová linie, ale po tom konci nemůžu jinak. Jsem moc labilní na neopětihvězdičkování toho dojemného konce vhánějícího mi do oček potůčky slz a do srdíčka hřejivý pocit dojetí. Jet Li je frajer.

Proč se jen vždy těším na film se Scottem Adkinsem v hlavní roli, když mu pak dají do ruky zbraň a když už se dostane k nějaké ruční potyčce, nastříhá jí slepý, bezruký stážista tak, aby nebylo vidět absolutně nic z jeho nádherného nadgravitačního umění boje. Jinak to ale byla docela sušná jednohubka s místy zajímavými vizuálními prvky, příjemným mexickým prostředím, prsatou, na pohled příjemnou Yvette Yates a jednoduchým, stravitelným dějem pro méně náročné diváky.

Dostal jsem od toho filmu něco zcela jiného, než jsem chtěl, takže jsou moje pocity rozporuplné. Chtěl jsem vidět akční béčko s cool bojema Adkinse a Vandamma a dostalo se mi jich zoufale málo a když už nějaké, tak střihané retardovaným slepým kriplem pracujícím jako asistent střihače reklam na vložky. Takhle zazdít především Adkinsonovo umění střihem díky kterému není vidět absolutně nic...hanba. Na druhou stranu mě potěšil příběh, od kterého jsem pro změnu nečekal nic. Příjemná pomsta, spousta emocí a proměn postav, především Vandamma, kterého mi bylo na konci opravdu líto. Kdo do toho jde jako do thrilleru, či bůhví čeho nebude zklamán, mě absence kvalitních akčních scén předvádějící ultra stylové kopy z jiné dimenze těch dvou magorů ale celkem zklamala.

Když se dívám na bojové filmy jsem velmi tolerantní k příběhu a snesu, že je místami totálně dementní a předvídatelný, snesl bych i ten vynucený milostný románek s velmi ale opravdu velmi zrůdnou hlavní ženskou postavou. Hlavní váhu u mě mají samotné boje, které tady mají obrovský potenciál a místami jsou opravdu velice stylově provedné ve stylu na půl anime krváků a třístovky. To, že je většina z nich však ve tmě bych ještě taky zkousl, protože i když vidíme opravdu málo, tak to dodává pořád stylovost a digitální litry krve vznášející se tmou jsou cool. Průšvih je však ve střihu, s kterým opravdu nechápu proč mají filmoví tvůrci a bohužel i velká část právě tvůrců bojových filmů problémy, co je tak těžkého na tom nechat kurva jeden záběr déle než půl sekundy? Proč hlavní představitel týral svoje tělo v posilovně a trénoval tvrdě jak kůň, když je díky absolutně dementním dvaceti střihům za sekundu vidět beztak totální hovno a kdyby používali 10 doublerů tak to nepoznáme, protože se nešetří stříháním na nohy, oči, záda a nevím co všechno, co nás absolutně v bojové scéně nezajímá. Pouze scéna ve skladu, trvající minutu obsahovala náznaky opravdu pěkných dele trvajících záběrů, kde už jsem si říkal, že v druhé třetině konečně přišli ve střižně k rozumu, v závěrečné bitvě se senseiem jsem to vzal zase zpátky. Je to škoda, donutit střihače nakoukat Undisputed 2,3 a myslím, že by si všichni z brutality akčních scén zmáčeli trenky, takhle vidím slušně zabitý potenciál a to mě opravdu mrzí.

Když člověk nakouká ty dvě dobrodružství Juriho Boyky nastokrát, nastane čas vrhnout se na další filmy s jeho představitelem Scottem Adkinsem, pro mě obrovským frajerem a vzorem. Problém byl pro mě asi ten, že jsem žádný z předchozích Univerzálních vojáků neviděl, takže se mi tak nějak nechtělo smířit s tím, že film vůbec není o cápkovi, co se mstí za smrt svojí rodiny, jak je nám od začátku prezentováno. Po počátečních "wtf" pohledech a nasraností v srdci jaká je to překombinovaná sračka jsem se ale zamyslel a nakonec ocenil originalitu filmu. Nasralo mě tak tedy jen na dvě hodiny poměrně málo akčních scén a slušné nevyužití Adkinsnových dovedností, na těch pár strkanic a kopů co Scott v reálu předvádí při rozvičování a protahování mohli hlavní roli dát Jacku Blackovi. Nicméně v posledních 10 minutách se přece jenom Scott rozjel a vypráskání Dolfíka Greena s Vandammem bylo fajn. Pro mě však bylo vrcholnou scénou procházení podzemní jeskynní a rozkopávání vojáků na potkání bez jedinného střihu. No, dalo se z toho vytáhnou mnohem víc ale i tak jsem se bavil dobře a Scott Adkins je prostě bůh.

Pecková psychárna zaměřená na proměnu civilizovaných lidí na prohnilé, zvířecími pudy poháněné bestie a tyhle proměny já prostě kurevsky miluju, užívám si je v každém seriálu/filmu a zde je jím věnována celá dvouhodinová dějová linie, takže jak by mě nemohl naprosto dostat. Milo Ventimiglia je pan herec a spolu s jeho filmovým bratrem tu předvádí neskutečně nádherné prasárny nutící nás polemizovat o tom, jestli je zcela duševně v pořádku i v reálu. Nádherné vymanutí ze škatulky roztomilého, hodného kloučka v Heroes. Nízké hodnocení absolutně nechápu, pokud někomu vadí, že se ve filmu neřeší k jaké katastrofě došlo apod. by se měl zamyslet nad tím, o čem film ve skutečnosti je. Já tohle pojetí velmi přivítal a jsem toho názoru, že divák nemusí vědět úplně vše, jen se nebojme nechat fantazii pracovat. Polopatické vysvětlování každé dějové linky je dost nudným stereotypem za který rozhodně nestojí za to bojovat a snižovat hodnocení filmům, které jsou originální. Divide je prostě pecka plná prohnilosti a hnusu, který v sobě má každý z nás a na plno se projeví až v podmínkách podobným těm ve filmu. Nebojte se pokochat tím, co se z vás a vašich nejbližších může snadno stát.

Casino Royale mě dokázal přesvědčit, že Daniel Craig není až tak nechutný, nesympatický glům za kterého jsem ho od pohledu považoval a můžu říct, že se mi líbilo jak jeho ztvárnění Bonda, tak i film, který měl správné napětí, akci a perfektního nechutného záporáka. Zkrátka všechno co tohle volné pokračování postrádá. Akci prominu totální pohádkovost i dnes už klasický přijebnutý střih, kdy jeden záběr nevydrží v obraze déle jak půl vteřiny a víme totální hovno co se děje, ovšem umělost a totální vynucenost snad každé akční scény mě fakt naštvala, nudný "záporák" s výrazem krtečka na mě opravdu nezapůsobil a pořád jsem doufal, že se někde objeví někdo tak parádně nechutný jako Cifra z předchozího dílu. Nudná, suchá blbost se zbytečně chaotickým dějem nepřinášející absolutně nic hodné zapamatování.

Na to, že to byl jeden z prvních filmů přinášející nám zajímavou metodu záběrů jen z ruční kamery, která se později zvrhla v prasečiny jako Paranormal activity tak jsem to čekal opravdu mnohem nevychytanější. Atmosféra v lese byla bezkonkurenční a při černobílých záběrech ve tmě jsem se necítil bezpečně i když jediné co se zabíralo byly stromy a větvičky. Mělo to opravdu svoje vlastní kouzlo, které se dodnes nikomu nedaří napodobit (možná kdyby na to šli filmaři jinak než "strašit" nás tím, že spadnou hrnce viz již zmiňovaná Paranormální sračka). Fakt, že v podstatě nic nevidíme ale vyvolává to v nás strach tady skutečně funguje, jen jsem čekal na trochu epičtější konec, třeba že se tam ta čarodějnice aspoň na chvilku ukáže, popřípadě cokoliv, co to nějak zabije. Běh se schodů a řvaní histerické čubky se záběry na zdi s otisklými ručičkami s následným pádem mě, můžu říct, zklamal.

Seriál mě sice už od začátku zaujal, ale že se z toho postupně vyvine taková řežba, že když v každém díle ukážou byť jen 5 minut z ostrova tak se budu klepat nadržeností jak malý Jarda zkoumající zákoutí svého těla jsem rozhodně nečekal. Prvních pár dílů se Arrow tvářil jako průměrný superhrdinný akčňák plný klišé, který nám toho moc nenabídne , ale čím víc se příběh ostrova a Olivera Queena poodhaluje, tím víc seriál žeru a žasnu nad promyšleností příběhu. Naprostá pecka a Mannu Bennet, pro mě nezapomenutelný Crixus je tady konečně ve svojí další zběsilé roli prostě geniální.

Příjemná fantasy výprava s klasicky dobrým Nickem, zběsilým Ronem, sympatickým přijeblým tahounem seriálu Misfits Robertem a dost svižným tempem, na můj vkus možná až moc svižným, umím si film představit delší a s větším využitím potenciálu (například tolik obáváný temný les zobrazen v pěti minutové scéně a s jediným nebezpečím v podobě vlčíků). Co se k podle mě nevyužitému potenciálu vztahuje nejvíc je že ve filmu se ve filmu objeví snad jen jediná skutečná čarodějnice a to na začátku v úvodní scéně, což je vzhledem k názvu poněkud smutné. Velké plus přičítám k ne zcela happyendingovému konci, jehož si cením v každém filmu a rychlosti jaké mi film bez chvíle nudy utekl, hodnocení si to až tak nízké nezaslouží, takže možná i přes zaslepenost oblíbeností fantasy žánru hodnotím sexy čtverečkem.