MrHlad

Za mě dobrý. Dost. Je to vlastně přesně to, co jsme chtěli vidět a co nám tvůrci slíbili. Párkrát jsem si sice řekl, že by to mohla být ještě větší divočina, ale celkem chápu, že napoprvé se magor jako Deadpool ještě musí krotit. Rozpočet nebyl nejvyšší, tvůrcům se to naštěstí daří většinu času dobře maskovat. Úvodní bitka v autech má koule a na konci sice už párkrát mizerné triky vykouknou, ovšem tou dobou už budete mít hlavního hrdinu tak rádi, že vám to bude jedno. Celé to je totiž hlavně o Deadpoolovi. Ten je přesně tím sympatickým hovadem, které ze sebe umí sypat šílené hlášky, užívat si zvráceně vtipné situace a krájet protivníky na kusy. Reynoldse i všechny za kamerou to evidentně baví a pochopili, že když nemají prostředky na comicsový blockbuster z první ligy, tak si ten svůj menší film musí alespoň užít a doufat, že se tohle nadšení přenese i na diváky. Povedlo se. Deadpoolovi by se dalo vytknout hodně, ale svou odzbrojující upřímností a radostí z toho, že vznikl a je přesně takový, jaký si ho Reynolds s Millerem vysnili, si vás nakonec bez problémů získá. Pokud vám tedy nevadí vtipy o masturbaci a nadprůměrný počet usekaných končetin.

Čekal jsem peklo, dostal jsem snesitelný průměr. A především potvrzení, že Alex Proyas zvládne solidně jakoukoliv látku. 140 mega je na filmu vidět, výprava je skutečně opulentní a celé to vypadá mnohem zajímavěji a působí atmosféričtěji než v trailerech, bohužel mizerná kvalita triků zůstává. Potěší i fakt, že Bohové Egypta jsou nakonec spíš pohádka než drsná a seriózně se tvářící fantasy, takže se jim dá odpustit jistá naivita a občasná nelogičnost. Příběh odsýpá překvapivě rychle nejen díky tomu, že se každou chvíli s mění prostředí nebo se objeví nějaká nová a obvykle vydařená potvora, ale i díky sympatickým hrdinům a v rámci možností dobrým hercům. Butlerův záporák je fajn, Waldau je jako hodný bůh, který musí trošku dospět, ještě lepší, a navíc se tu motá pár moc pěkných hereček. Takže nestydím se říct, že jsem se celkem bavil. Nebudu tvrdit, že to je dobrý film, ale jako velkolepý výplach v kině poslouží bez problémů.

Je to dobrý film, nebudu ale předstírat, že jsem nečekal víc. V těch nejvypjatějších momentech nedovede debutant Trachtenberg být tak drsný a intenzivní, jak by měl a v prostřední části se mu nedaří šponovat atmosféru tak, jak to uměl třeba Carpenter ve Věci. Občas se zkrátka objeví hluché momenty a když už se popáté řeší, co je tam venku, nebo kdo z hrdinů je magor, začne se to okoukávat. Nikdy naštěstí tak, aby se objevila nuda a díky přesnému Goodmanovi a Mary Elizabeth Winstead, která umí sebevědomé holky v nesnázích jako málokdo, je to pořád zábava, kde si ty zvraty a překvapení budete užívat. Jen si prostě myslím, že to měl točit někdo, kdo už za sebou nějaký ten film má a ví, že udržet napínavou atmosféru, když jsou na plátně tři lidi a čtyři místnosti, nejde úplně samo a musí se tomu trošku pomoct.

Favreau mě nikdy jako režisér extra nebral. Iron Man je zpětně slabší marvelovka, která stojí a padá hlavně na Downeym (o dvojce nebudu ani začínat), Kovbojové a vetřelci jsou mizérie a Zathura celkem fajn. Nic víc. Když si tedy vyšlápl na Knihu džunglí, kterou zná snad každý, nějak extra mě to nezajímalo. O to příjemnější je výsledek. Ne že by šlo o dokonalou podívanou, občas to příběhově dost drhne (opičáci mohli být kratší), ale jako film s ambicemi pobavit malé i velké diváky zkrátka tahle výprava mezi digitální zvířátka funguje. Favreau zvládá akční scény, napínavé momenty i humor a navíc si pohlídal i vizuál. Kniha džunglí je nádherná a filmová divočina snese srovnání i s avatarovskou Pandorou. Pořád je na co koukat a dovedu si představit, že prckové budou na plátno čumět s naprostým nadšením, ať už tam bude hláškovat Balú, děsit Šér Chán nebo syčet Scarlett Johansson. Nejde o filmovou revoluci nebo film, který se zapíše do dějin, ale o tu nejpoctivější žánrovku, kde téměř všechno funguje tak, jak by mělo. Dobře odvedená práce. A nebude mi vadit vidět ji podruhé.

Dostal jsem to, co jsem čekal. A i když jsem nečekal moc, vlastně je to fajn. Lovec: Zimní válka ničím nepřekvapí, rozhodně ne tedy příběhem a zvraty, ale jako pohádková fantasy jednohubka je to celkem fajn. Hlavně tedy kvůli herecké čtveřici. Hemsworthovi bouchač se sekyrami sedne a role ho do žádného velkého herectví netlačí, Theron si záporačku užívá, Emily Blunt zvládá vzbuzovat strach i lítost (v rámci možností a žánrových mantinelů pochopitelně) a Jessica Chastain je sexy, i když seká lidem ruce. Triky se celkem podařily a během těch necelých dvou hodin se na plátně pořád něco děje, takže nuda se nedostaví a ten hlásek, který vám šeptá, že vlastně koukáte na úplně zbytečný film, není nikdy tak hlasitý, abyste ho museli brát vážně .Celkově z toho vylezou dvě hodiny nadprůměrné pohodová zábavy se solidním množství zručně natočené akce a fajn dobrodružnou atmosférou. Jen ten trpasličí humor se malinko míjí účinkem. Celkově žádný zázrak, ale celkem fajn podívaná, které vedle jedničky obstojí víceméně bez problémů.

Rovnou řeknu, že se mi dvojka Kapitána Ameriky líbila víc, ale Russovci si z ní do Občanské války naštěstí přenesli spoustu věcí. Akce je pořád stejně drsná a plná chytrých momentů a dost prostoru pro své schopnosti tu dostávají i další hrdinové, ať už nováčci, nebo ti z jiných filmů. Když se to řeže, přijdou si na své fandové Capa, Iron Mana, Ant-Mana, Hawkeye i nováčků, Spidey s Black Patherem jsou výteční. Problém ale nastává, když se to řezat přestane. Russovci pořád umí s postavami skvěle zacházet a jednou větou definovat jejich pohled na celou situaci, díky čemuž pochopíte, proč Black Widow nejde s Kapitánem a proč je na jeho straně Scarlet Witch. Ale je toho moc. Hrdinů je zkrátka příliš, takže i když tu zkratka funguje, málokdo dostane prostor zaujmout nějak víc. Nakonec je to film, ve kterém v centru dění stojí ústřední hrdina, Tony Stark a Bucky a ostatní jsou více či méně navíc. Každý má sice šanci nějak zaujmout, ale kdyby se půlka z vedlejších postav jednoduše vystřihla, vůbec by to nevadilo. Neškodí tady, nešlapou jedna přes druhou, ale prostě tu není čas na to, aby se konflikty těch druhořadých hrdinů řešily tak, aby to člověka nějak extra zajímalo. Na druhou stranu i dvě věty prohozené Visionem v dementním svetru jsou pořád zajímavější než blábolení Batmana se Supermanem, kteří zjistili, že se jejich maminky jmenují stejně. Třetí Kapitán je dobrý, ale trochu se projevilo to, čeho jsme se báli. Marvelovské universum nabobtnalo tak moc, že sebelepší filmaři zkrátka nezvládnou z té hromady postav, charakterů a motivů udělat film, ve kterém by všichni dostali adekvátní prostor. A je to trochu škoda. Sólovky téhle sérii sluší víc než týmovky. Na druhou stranu pokud ty týmovky budou vypadat jako Občanská válka, vždycky u toho rád budu.

Pro X-Meny mám slabost, konec konců ukázali, jak sebevědomě dělat comicsové adaptace a zvládli z nich vytvořit inteligentní a ambiciózní podívanou a zbavit je nálepky zábavy pro děti. Vždycky byli chytřejší, měli lépe propracované postavy a kašlali na černobílost. Tedy donedávna, protože X-Men: Apokalypsa je ve všem, co jsem vypsal výše, krok zpátky. A sakra velký. Šestá regulérní x-menovka působí jako něco, co vzniklo na konci devadesátých let, tedy v době, kdy nebylo normou mít postavy řešící krizi víry (Nightcrawler v X2), vycházet z politické situace sedmdesátých let (Budoucí minulost) nebo uvažovat nad tím, jestli je mutace nemoc, či evoluce (víceméně celá původní trilogie). Teď tu máme modrého idiota, který chce zničit svět kvůli svému egu, a to je všechno. Singer a jeho tým jakoby se vykašlali na to, v čem byla vždycky jejich síla a natočili obyčejný blockbuster za hodně peněz. Bohužel výpravné akční scény režisérovi nikdy nešly tak dobře jako práce s hrdiny, digitální triky taky úplně nezvládá, a navíc tu má hromadu postav, které jsou buď nevyužité, nebo zcela zbytečné. Ve výsledku z toho vylezl průměrný velkofilm za čtvrt miliardy. Osobně jsem u téhle série zvyklý na víc. O dost víc.

Co jsem chtěl, to jsem dostal. Je ale dobré uvědomit si, že Shane Black, který napsal Posledního Skauta, byl o pětadvacet let mladší, takže Správní chlapi mají blíž k jeho režijnímu debutu Kiss Kiss Bang Bang než k řádění Joe Hallenbecka a Jimmyho Dixe. Russell Crowe a Ryan Gosling jsou jako detektivové většinu času trochu mimo a obvykle moc neví, kdo na ně zrovna střílí a proč, Black má však pochopitelně celý scénář dokonale pod kontrolou a v pravý čas vyloží karty na stůl. Celé je to ale sympaticky „mimózní“, takže nejen že hrdinové občas netuší, co se kolem nich děje, ale Black si může dovolit i hodně trhlé (a zároveň skvělé) akční scény plné nápadů, bizarních vtipů a point, které byste nečekali. Správní chlapi jsou chytrá krimi, která ale chce dělat věci malinko jiným způsobem a nebojí se vedle poctivých bitek a přestřelek sázet i na většinou dost drsný a cynický humor a hraní si s diváckým očekáváním, díky čemuž baví až do poslední chvíle. Nikdy nebudete totiž tušit, co na vás Black vytáhne v další scéně. Jen budete vědět, že to bude super.

Co jsem čekal, to jsem dostal. Lehce nadprůměrnou fantasy, která se snaží být velkolepá a docela jí to jde, ale bohužel padá na hubu kvůli občas vyloženě odpudivé stylizaci (chápu, je to hodně subjektivní), ale hlavně kvůli nevydařenému obsazení dobré poloviny hlavních hrdinů a snaze všechno rychle odvyprávět a posunout dopředu. Díky tomu to občas nedává vůbec smysl, vztahy mezi postavami nefungují tak, jak asi měly a snaha ukázat co nejvíc potvor, míst, měst, kouzel a věcí ničí potenciálně zajímavý příběh, který je nakonec mnohem banálnější, než by mohl být. Fandové budou asi nadšení, ale já jsem dostal jen obyčejnou i když celkem epickou fantasy podívanou, která mě střídavě docela bavila a občas vyloženě lezla na nervy. Na druhou stranu beru, že je to první film a tvůrcům se povedlo rozdat karty tak, že sequel by mohl být celkem zajímavý a klidně si na něj za pár let zajdu. Potřebu vidět znovu První střet ale rozhodně nemám.

Tak já z toho Nema nebyl nikdy úplně na větvi. Beru ho jako dokonalou rodinnou pixarovku, která skvěle vypadá a učebnicově cpe publiku ty správné hodnoty kombinované s humorem a napětím. Dobré řemeslo. Ale mám prostě raději ty odvážnější, drzejší a vychytralejší filmy s krysami, co vaří v restauraci, nebo důchodci, kteří si na barák přidělají milion balónků a odletí do Argentiny s tlustým asijským skautem. Dory pro mě tedy nebyl extra očekávaný film, takže nemůžu mluvit o zklamání, faktem ale je, že jde o další naprosto zbytečný animák od studia, které bylo ještě před pár lety považované za absolutní špičku ve svém oboru. Nejsou to slabá Auta 2, ale je to až příliš podobné jedničce, jen s méně zajímavými vedlejšími postavičkami a v hlavní roli s ukecanou hrdinkou, která je spíš otravná než zábavná. Vypadá to skvěle, vtipy fungují tak, jak mají, a na těch správných místech to je dojemné. Ale to je všechno. Hledá se Dory jakoby jela na neutrál a spoléhala na to, že lidi stejně přijdou, protože mají rádi Nema a chtějí nejspíš vidět to samé, jen s modrou rybkou místo oranžové. Já bych ale chtěl víc. Od téhle bandy jsem zvyklý na trošku vyšší úroveň a ambice.