Aky

Slušně napsaný scénář, výteční herci, ale tak moc se tu tlačí na emoce, až se pila vysmeká a přestává řezat tam, kam by zřejmě podle záměrů tvůrců měla.

Velice zajímavý politicko-šachistický dokument. Rychlý, sdělný , v mnohém (alespoň pro mne) objevný.

Docela promyšlený scénář, zajímaví stařičký Alda a mladý Eastwood, jinak přeslazená pohádka.

Na drama příliš praštěné a na praštěnou komedii málo vtipné. Nakonec jsem měl dojem, že se to celé hrne k nějakému závěru, který mne už předem nezajímal.

Smutný, lehce rozvláčně vyprávěný příběh osobité filozofky, která, ač neskrývala své židovství, přestoupila ke katolicismu, což ji neuchránilo (a snad nemělo uchránit) před transportem do koncentráku.

I přes smutek a sentiment trochu příliš bláznivá komedie, jak už tak italské komedie oněch let bývají.

Zpočátku oslava advokátského řemesla, postupně snímek absurdní atmosféry studené války padesátých let. Vyprávění si udržuje napětí až do závěrečných titulků. Mimo vždy dokonalého Tma Hankse je skvělý Mark Rylance v roli sovětského špiona.

Na terénu chytře napsaného scénáře Kevin Spacey předvádí základní postupy získávání a udržování moci, které dovádí až do absurdní dokonalosti. Jeho z děje vybočující komentáře jsou mnohdy zajímavější než děj sám, přičemž i ten je podáván zcela mistrně.

Zpočátku zřejmě zajímavý nápad se utopil v chaosu.

Více divadlo než film. Spousta překvapivých, mnohdy hlubokých myšlenek trošku zatěžuje komediální rovinu, nicméně Bergman je mistr v jakékoliv poloze.