Den Šakala

Z hlediska časového odstupu považuji za velmi zábavné, že když chce najatý Šakal picnout prezidenta de Gaullea mezi oči, tak se mu v tom bezpečnostní složky snaží zabránit celosvětovým zběsilým listováním v kartotékách. Svět špionáže i kontrašpionáže totiž teprve močí do analogových plenek, informace se raději předávají z úst do uší v parcích či zběsilými jízdami kurýrů na motorkách, ale to nic nemění na tom, že tento snímek atmosféru rozhodně má. (13.06.2012)

Knižní předlohu neznám, ale film jsem si užil maximálně. Předem jsem se informoval, že to získalo řadu ocenění za střih, proto jsem se snažil sledovat z této stránky a říkám - ano, bylo to dobrý (i když ve filmovém střihu jsem zcela laik). Užíval jsem si Delphine Seyrig (se zvukomalebným dabingem Libuše Švormové), která si zjevně potřebovala zasouložit a až pak uznala za vhodné tomu pánovi říct, že ho hledá policie několika států. Což ji logicky stálo kejhák:-) Bavila mě i scéna, kdy řadový policista do shromáždění špičkových politiků prohlásí zcela lakonicky: "Odposlouchávali jsme vás všechny, pane ministře." Šokantní i zajímavý způsob, jak se může mezinárodně hledaný zločinec ubytovat v Paříži, aniž by překročil práh kteréhokoliv hotelu, taky stojí za pozornost. Rád bych dal 5. Ale musím 4. Snad proto, že za tu snahu a úsilí ho to mohli nechat dokončit:-) (02.09.2009)

„Ale ak toto nebol Šakal, potom kto ním bol?“ Šakal je legendárny (anti)hrdina, na ktorého si svet filmu občas spomenie (značne nešťastná verzia s Bruceom Willisom alebo lacnejšia, ale paradoxne zaujímavejšia Honba na šakala s Aidanom Quinnom, oba filmy vznikli v jednom roku a to v roku 1997). Na samom začiatku tejto voľnej série stál o 24 rokov starší Deň Šakala - strhujúci, takmer akoby dokumentárnou formou nakrútený (desiatky rokov pred bourneovskou trilógiou, ktorá tento štýl preslávila) špionážny triler Freda Zinnemanna podľa románu Fredericka Forsythea s Edwardom Foxxom v titulnej (zápornej) úlohe. Foxx je chladnokrvný a pohotový profesionál. Sledovanie toho, ako sa blíži k svojej obeti (francúzskemu prezidentovi Charlesovi de Gaulleovi), je miestami až fascinujúce. A tak trocha desivé, ale to myslím ako plus. O kladné postavy tu príliš nejde, takže rozprávanie nie je rušené zbytočnými postavami, aké v roku 1997 hrali Richard Gere a Sydney Poitier. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://recenzie.org/spionaz/497-den-sakala-8o- (21.06.2008)

Asi nejlepší politický thriller, jaký byl kdy natočen. V 70. letech vůbec vznikaly parádní kriminálky s nezapomenutelnou atmosférou, která mi u dnešních zástupců poněkud schází. Den Šakala se sice obejde bez velkých hereckých hvězd, ale řemeslně je tak dobře zvládnutý, originální a přes svou délku i poměrně svižný, že nemohu v podstatě nic vytknout. V porovnání s pozdějším Willisovým Šakalem tenhle Zinnemannův jednoznačně vítězí.. (30.11.2012)

Knihy Fredericka Forsytha sú veľmi dobre čitateľné, ich faktografiu má autor dobre naštudovanú a pôsobia neuveriteľne autenticky. Šakala (Deň pre Šakala) považujem za jednu z jeho najlepších. Sfilmovaná verzia z roku 1973 sa naozaj podarila. Verne sa drží knihy a je zrozumiteľná aj pre divákov, ktorí ju nečítali (čitatelia sú samozrejme na tom oveľa lepšie). Tá ďalšia, a pre mladšie ročníky iste známejšia verzia s Willisom a Gerem, má už s knižnou predlohou spoločný iba názov. Takže suma sumárum veľká spokojnosť a miesto v Top 100, ako knižnej, tak aj filmovej. (04.05.2013)