Omámení a zmatení

Pohled na americkou mládež sedmdesátých let. Co se děje po posledním zvonění na konci školního roku? Maturanti šikanujou budoucí prváky, všude travka, alkohol, pohodička, žádný starosti. Opravdu to v americe takhle vypadalo? Já věřím že ano. Přičtěte povedený soundtrack a nechte se 100 minut unášet na vlnách pohody a zavzpomínejte na svoje školní léta :) (25.04.2007)

Rozdíl mezi tímhle a dnešními komediemi zaměřenými na náctileté je v tom, že dneska tam hraje dobrá hudba, sexuální narážky jsou trapnější a určitě tam neni tolik šikany; jinak je to obojí stejná pakárna. Prakticky většina rádobyvtipů stojí na šikaně, nedoporučuju. # To byl můj názor po čtvrthodině. Pak jsem skákal v ději a našel aspoň jedno pozitivum (a nejsinější stránku filmu), a to když konečně začala hrát hudba - Sweet, Kiss, ... (14.05.2010)

Uplně jak kdybych poslouchal Radio Beat a do toho sledoval snad největší americký fagany sedmdesátejch let. Tady se šikany nebojí. Všechno jede na plný pecky. I přesto se ale z těch parchantů vylouplo pár zajímavých hereckých jmen. Matthew McConaughey, Milla Jovovich a Ben Affleck jsou určitě jména, kterých jsem si hendka všiml. Některým bych ale nafackoval, Matt je třeba vzorovej frajer libovej. (04.04.2014)

70%.. Richard Linklater v tomto filmu vzpomíná na svoje školská léta a je to vzpomínání zábavné a nanejvýš pohodové. K té pohodě hodně přispívá velmi vkusný písničkový doprovod (Aerosmith, Deep Purple, Alice Cooper, Nazareth, Black Sabbath, Sweet, ZZ Top, Peter Frampton, Kiss, Lynyrd Skynyrd a další) a v neposlední řadě potěší herecké obsazení, tehdy začínajících a dnes mnohdy hodně známých herců..)) (15.02.2008)

Asi nelze pochybovat o tom, že Dazed and Confused je Linklaterova verze American Graffiti. Zatímco Lucas vzpomínal v letech 70tých na nedávno skončené 60ky, Linklater už v podstatě točil dobovku. Tak či tak, konstrukce filmu je identická, nicméně z mého pohledu o něco méně zábavná, než jeho slavný předchůdce. Drahnou chvíli mi navíc trvalo vytvořit si alespoň nějaký vztah k postavám. Na druhou stranu, Linklater zbytečně v jednotlivých scénách nesetrvává a bez otálení se hned posouvá dál. Tenhle observační postup mu navíc dává šanci pokusit se o generační výpověď, nicméně nemám pocit, že by k něčemu takovému úspěšně celý film dovedl a zůstává tak podle mě spíše jen u bezkonfliktní dobové vzpomínky. 6/10 (31.05.2017)