Krotitelé duchů

Geniální horrorová crazy komedie. Něco takového se podaří (řekněme) tak jednou za ... sto let? [Moje oblíbená scéna: Bill Murray přijde do bytu k Sigourney Weaver krotit duchy, všimne si piána a vyloudí na něm pár disharmonických tónů... "Rád je dráždím", pronese sebevědomě směrem k nechápající Sigourney... Tenhle vtípek, stejně jako několik dalších, nebyl původně ve scénáři - šlo o čirou improvizaci.] Ghostbusters patří k peckám, u nichž s hodnocením neváhám ani vteřinu. (16.09.2006)

„Musím(e) už běžět, mám(e) schůzku s duchem“. Geniální Reitman(ův) resp. Aykroyd(ův) nápad, pojmout duchařské téma komediálně, následně mít čich na casting (v čele s rozeným komikem-minimalistou B. Murraym), říct jim: „hrajte to, chlapi, navážno“ a udělat z nich rockové resp. popové stars (počkejte si na závěrečné titulky). Když k tomu přidáte mistrně (napsané) a vypointované dialogy („Máte ňáké koníčky? Já sbírám plísně a houby“...Jak se má Elvis....?) a ústřední hudební motiv, který se vám (lehce) zažere pod kůži jak červotoč do čerstvého (smrkového) dřeva (mít v té době mobil, hádejte (jednou), co bych měl nastaveno jako vyzváněčku) výsledkem je zasloužený 80’s kult, z kterého ta léta (vzniku) „křičí“ na všechny strany a který sice (Superpero) stárne, né že ne, ale stárnout se dá (Oskare) i s „noblesou“. Silné (nikoliv nostalgické), stále resp. nově bavící, nikoliv „hrůzu“ (pohledem dětských očí) nahánějící, s patřičným (věkovým) odstupem resp.nadhledem 4*. P.S. a ano, JÁ jsem „Pán brány“. V případě S. Weaver, kdykoliv a kdekoliv aneb nepodceňovat sílu (červených) růží... 85% (12.03.2013)

Nechápu, jak jsem se k této klasice mohl dostat až ve svých třiadvaceti letech. Zároveň asi bohužel nechápu, co všichni na této klasice vidí. Jo, má to svoje světlé momenty, má to svoje vtipné momenty, má to dobré ústřední herce, ale moc si nedokážu představit konstelaci, kdy bych si to dobrovolně pustil znovu. Check a jdeme dál... 70% (25.02.2023)

Přesně si pamatuju své pocity, když jsem tenhle vtipem nabitý film viděla poprvé. V podstatě jsem se smála nepřetržitě od úvodního "elektrického" testu až po závěrečnou "pěnu". Bill Murray a Dan Aykroyd jsou z těch komiků, kteří nemusí otevřit pusu, stačí se podívat jen na jejich "vážný" výraz a už se smějete. Jo a taky nesmím zapomenout na Danina souseda....... to je taky dílo. (04.12.2004)

Jeden z velkých komerčních hitů 80. let, který se mohl opřít o komediální schopnosti Billa Murraye a Dana Aykroyda. Ženským půvabem přispěla slavná S. Weaver a Ivan Reitman to celé zaštítil řemeslně zručnou režií. Chytlavá filmová písnička a scénář obsahující řadu gagů spolu s tím, že film je natočen jako typická mainstreamová rodinná podívaná přispěly k tomu, že Krotitelé důchů zaznamenali přímo globální ohlas a dají se vnímat jako určité ztělesnění komerčně zaměřené produkce amerických studií v 80. letech.Celkový dojem 75 %. (05.01.2008)