Co jsme komu všichni udělali?

Určitě lepší než druhý díl, avšak o malinko horší než první díl. Třetí díl série je ovšem velmi povedený, líbí se mi příběhy rodiny Verneuilovy. Zde nastane opět řada komických situací, kdy se divák zasměje. Opět se také nejvíce ztotožňuji s Claudem, to je fakt sympaťák v podání Christiana Claviera. Jediné co mi na filmo vadilo bylo to, že se pustili do zápletku s černým Ježíšem, to se mi jako křesťanovi nelíbilo. (09.04.2023)

Někdy je fajn, vstoupit do stejné řeky, třeba i potřetí. Příběhy multipestré rodiny jsou vlastně pořád stejné, extrazážitky jsou víceméně stejné a superhappyendy skoro stejné. Ale proč ne. Ve trojce se scéna pořádně zalidní, narážky a urážky místy vyžadují trochu toho všeobecného přehledu, ale humor zůstává i přes třeskuté vztahy laskavý. A mě pořád ze všeho nejvíc baví "fantastická čtyřka" švagrů a samozřejmě ultraortodoxní Afričan Andé. A obsesivně korektním, tolerantním a všeobjímající láskou sršícím jedincům, co mají s touhle ukrutně rasistickou, netolerantní, nekorektní a xenofobní rodinkou problém, vzkazuji: „Švihejte do svý jurty!“ :-D (22.02.2024)

Možno najslabšia z troch častí, ale nápady nedošli. Film chvála pánu ostáva pri svojom politicky nekorektnom humore a Clavierov humor nie je jediným vrcholom, scenár je písaný, aby čiel gag za gagom a ono to funguje aj u slniečkára aj u konzervatívca, keď každý trocha prižmúri ideologické oko. (03.12.2022)

"Negr, arab, židák, zeťák šikmooký... Otvírá si zobák, lajdák nevysoký." Když se ve francouzské kuchyni používá imigrantské koření šafránsismus střídmě, pokrmy jsou pak chutnější a mají multikulti šmrnc. Chutnalo mi už v jedničce (dvojku jsem zhrzeně vynechal, protože nej není Francie, ale odjakživa Morava, to ví každej), ale trojka byla taky výživná. Naštěstí žádný třeskutý humor, jen takové mile rodinné, rasisticky láskyplné pošťuchování. "Budeme to muset vyhodit." "Ne, dáme to Kofimu." "A mazej si do jurty, černej!" Ostatně, zlatá jurta, v jedničce si řekl o chatrč. Kdo nejvíc zabodoval? Kromě paličatého a vztahovačného lva Kofiho, samozřejmě. Poněkud zabržděná hospodyně, chyba při výchově dcery malířky (pozdě plakat nad rozlitým střevem) a její moderní umění, na které chčije pes, zde doslova. Číňanka, chlastající jako Dán a černoch v roli Ježíše (známá věc, říkal to už apoštol Rufus). Ale nejvíc zabodovala rocková kapela Elektrické hyeny s drsným frontmanem, železným dědkem Petrem Jandou :-). (21.05.2022)

Zatímco jednička byla extrémě vtipná a velmi originálně využívala etnických rozdílů a mnohovrstevnosti zvyků jednotlivých národností, díky čemuž vznikla nápaditá a zábavná komedie v duchu francouzské recese, tak dvojka byla spíše romantickou taškařicí, dělající si legraci z vlastních zvyků a francouzského přístupu k životu. V trojce se pokoušeli tvůrci tohle včechno spojit, bohužel se to tak úplně nepovedlo. Respektive, nic co by bylo vyloženě špatně se nekonalo, ale rozmíšky, které zde hlavní účastníci řešili, nepramenili z národnostních rozdílů, či problému s migrací, nebo sexuální orientací, ale šlo spíš o běžné domácí půtky, které jsou zjevně blízké všem manželským párům na světě. Vsuvka s německým odivovatelem "umění" byla zcela zbytečná a jediná vtipná záležitost, rozmíška mezi švagry, byla utnuta hned v zárodku. Díky tomu divák dostal běžnou, ba přímo se nebojím použít výraz tuctovou romantickou komedii, která sice neurazí, ale ani nenadchne. Přitom potenciál byl veliký a přítomnost tolika rodin, skýtala milion možností, co se mohlo stát. Ani pan farář bohužel nedostal tolik prostoru, kolik by zasloužil. Za mne spíše zklamání a 50%. (13.12.2022)