Rok na dedine
Kamera:
Tibor BiathHudba:
Tibor AndrašovanHrají:
Karol L. Zachar, Adam Matejka, Emília Vášáryová, Jozef Adamovič, Hana Meličková, Viliam Záborský, Alojz Kramár, Oľga Sýkorová, Oľga Borodáčová, Ivan Rajniak (více)Obsahy(1)
Krasohled slovenské kultury plný zpěvů, tanců a hudby v průřezu čtyř ročních období... Jak již název napovídá, Rok na dedine představuje v rámci čtyř ročních období od jara do zimy slovenské zvyky a tradice v celé jejich kráse. Do ucelené mozaiky spadá např. vynášení Moreny, oslava Svatojánské noci či Slavnost Narození Páně. Neomezuje se však na pouhý popis průběhů těchto zvyků, ale i na to, jak lidé tyto okamžiky prožívali – ať už s radostí či se smutkem. Celý snímek je poté rámován láskou mezi mladou dvojicí Hankou (E. Vášáryová) a Martinem (J. Adamovič), kteří prochází všemi těmito svátky, stejně jako postava Tutury (K. L. Zachar), co vystupuje jako vypravěč. Film má za sebou bohatou historii a před jeho vznikem stála stejnojmenná divadelní hra pod vedením Ivana Terena a Karola L. Zachara, uváděná v letech 1947–1953 ve Slovenském národním divadle. Předcházelo mu také vydání alba v roce 1964. Na samotném snímku se o tři roky později podílel režisérsky spolu s Karolem L. Zacharem – výtvarníkem, divadelníkem a režisérem, i Martin Ťapák, jehož tvorba se v období 60. let skládala výhradně z filmů s tematikou slovenského folkloru. (Česká televize)
(více)Recenze (26)
Nadčasové hodnoty občas potkáme tam, kde bychom to nejméně čekali. Slovenská folklorní vonička, svěží, čerstvá, plná elánu a dychtivého mládí i moudrého stáří v sougeneračním souznění občas překvapí náznaky k ruskému či východoevropskému folklóru. Zajímavý je i výčet tváří: Rajniak, Kňažko, Adamovič, Horváth mladší, Cigánová mimo sester Vášáryových jen z těch, které jsem byl s to zaznamenat. Pocit odlišností i blízkosti srozumění, silný a intenzívní, je výslednicí té krásné a pestré podívané z šedesátých bratislavských let. ()
Emília Vášáryová a ďalší slovenskí herci v najlepšej forme v najlepších rokoch. Scény sú pekné okrem tých akože exteriérov točených v interiéri, za ktoré musím dať jednu hviezdu dole. Stav techniky vtedy určite nebol ideálny na točenie vonku, ale sú tam aj exteriéry v pohode natočené, skákanie cez oheň a podobne. Ženské skákanie cez oheň sa vidí naozaj málokedy. ()
V 60. rokoch 20. storocia vznikali najlepsie diela ceskoslovenskej kinematografie, a tak pan reziser Martin Tapak sa rozhodol natocit film bez poriadnej dejovej linie, ktory dostal nazov Rok na dedine. Ako som uz spominal, chyba vyraznejsia dejova linia, to je prva chyba. Film je len prehliadka ruralnych /vidieckych/ zvykov so vsetkymi tymi tancami, zvykmi, spevmi atd atd. Ludi zijucich na ruralnom vidieckom prostredi to asi oslovi, ja vsak som clovek mestsky, ktory ma rad prechadzky po mestach. 50 % ()
Je tam veľa pekných, mladých a chudých slovenských dievčat v krojoch (čo je super), potom ešte viac slovenských švárnych šuhajov (čo je menej zaujímavé), zopár postarších ožranov (to už nie je vôbec zaujímavé) a štúdiové kulisy (čo je sranda). Ťapák so Zacharom predstavujú divákom slovenský folklór a nie "rok každodenného života na dedine", ten bol určite menej zábavný a dominovala mu práca. Toto bolo a je Ťapákovi často vyčítané, ale zase sú filmy, ukazujúce aj bežný život, takže ja by som to neriešil. Keďže tu po dejovej stránke ide iba o vzťah Adamoviča a Vášáryovej, tak tie takmer dve hodiny sú predsa len trochu moc. Ale rozdelenie do štyroch častí film umne rytmizuje. 70% ()
Mal som veľmi dobrý pocit pri sledovaní tohto filmu napriek tomu, že celý život žijem v meste, folklór nevyhľadávam a zaradenie filmu medzi dokumenty, či muzikály ma prekvapilo. Na prvý pohľad by sa zdalo, že existuje istá príbuznosť s Rodnou zemou. Ani náhodou. Delí ich nielen významne dlhých 14 rokov, ale najmä rozdiel medzi nepredstieranou láskou Karola L. Zachara a Martina Ťapáka k ľudovým zvykom, piesňam a tancom, prihlásením sa väčšiny hercov ku svojim koreňom a medzi ideologickou agitkou zneužívajúcou folklór v Rodnej zemi. ()
Galerie (7)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (5)
- Už v roku 1964 vznikla nahrávka, ktorá tvorí základ televíznej adaptácie. (Raccoon.city)
- V dekoráciách filmu boli použité exponáty zbierok Slovenského národného múzea v Martine. (Raccoon.city)
- Hlavný hrdina sa nazýva Adam Chvojka, čo je meno postavy Kukučínovej poviedky “Prečo Adam Chvojka spáva doma“, ktorú neskôr Martin Ťapák taktiež sfilmoval. (Marina111)
Reklama