Kód za miliardu dolarů

Po bezostyšně zkorumpované FIFA a nabubřelé PEPSI jsem si do třetice naservíroval majstrštyk největšího kalibru, samotný velký GOOGLE, dnes schovaný za značkou Alphabet. Co k tomu říct, v jádru věci je to vše o tom samém - boji proti kolosu, který požírá vše, co mu stojí v cestě. Na tomto hraném "dokumentu" se mi hodně líbilo dobře provedené prolínání doby vzniku Terra Vision s obdobím soudního sporu ale především první zmiňované, z kterého je (a pro mě jako fanouška devadesátkového IT světa o to více) cítit to tvůrčí nadšené, duch doby a vše kolem, co k tomu patřilo. Každý ze čtyř dílů je důležitou částí celé skládačky a v podstatě mu nemám co vytknout. Tvůrci si s tím opravdu vyhráli a já si moc rád zavzpomínal a hodně si to užil. 8bit ForEver! (21.02.2023)

Každá korporátní firma je odsouzená k růstu, protože její jedinou směrodatnou hodnotou je vytváření kapitálu, všechno ostatní je pro ně ve skutečnosti bezpředmětné. Všechny slogany typu "Not to be evil" nebo "Be in harmony with nature" jsou jenom marketingem, a s hlubšíma hodnotama nemůžou z podstaty věci mít nic společného. Pokud mi Apple zdelí, že od teď budou všechny macbooky ze 100% recyklovaného hliníku, můžu si být jistej, že je to proto, že se mu to náramně vyplatí, a ne proto, že je to "možná" ten správný ekologický postup. Vždy vnímám za potřebné pomáhat menším firmám nebo institucím (pokud možno lokálním), aby byly konkurence schopní, a zdravím způsobem divesifikovali trh naproti jeho monopolizaci. Občas jsou ale tyto pokusy o podporu menších výrobců nebo služeb téměř nemožné, nakolik nemají tak široký nebo kvalitní portfolio, jako světové jedničky, které narůstaj do enormních velikostí. --- Všechno, co bych napsal o The Billion Dollar Code by bylo spoileroidné, a tak napíšu jenom tolik, že všechno, co jsem si o Alphabetu myslel, se jenom potvrdilo. Již delší dobu hledám alternativy k jejím službám, a i když je Google pořád o fous méně toxický, než některý giganti ve východní Asii, Protonmail nebo Waze se najednou zdají být jako alespoň menší zlo - CHYTÁK - Waze byla sice Israelská firma, ale již v roce 2013 ji koupil kdo jinej - než GOOGLE !!! Zamezila tak vzniku jakékoliv možnosti konkurence a posílila tak své monopolní postavení na trhu... Nic není černobílé, vím. Ale algoritmický koncept Google Earthu využívá i Google Maps, takže se shodnem na tom, že Juri v Berlíně v 90. letech vymyslel něco tak geniálního, co využívá na dnes nespočet produktů, firem a lidí, a jsem rád, že díky tomuto seriálu víme, kdo byl za skutečným vznikem těchto technologií. (10.01.2022)

Nalézt další dobrý projekt je docela těžká věc. I tak se dostáváme do něčeho co je těžce vypracované, ale nakonec dynamické a funkční jak to asi jen může být. Dost tomu napomáhají herecké výkony i určitá atmosféra díla. Asi se to dost ztratí v dějinách, ale evidentně lidé, co si to najdou to vyšlou mezi plebiscit. (09.11.2021)

"Don't be Evil", ako firemný slogan pre spoločnosť Google vám spôsobí zimomriavky. Príbeh sa začína v 90-tych rokoch, v čase, keď ešte väčšina ľudí nemala osobný počítač a skupina nemeckých nadšencov pre programovanie a kreativitu vytvorí Terra Vision. Už to, že sa im nakoniec podarilo aplikáciu vytvoriť, bol napínavý príbeh. A potom, aj vďaka vlastnej naivite, sa ich skvelý nápad stal súčasťou balíka Google, ktorý poznáme ako Google Earth. Nepreskúmala som, či ponúknutý príbeh je stopercentne pravdivý, ale bol podaný tak vierohodne, že to ani neskôr nebudem robiť. Dvaja hlavní predstavitelia ma bavili, boli výborne obsadení aj vo svojej mladej, aj súčasnej verzii. Pozitívne hodnotím, že časť príbehu, v ktorej zohrávali úlohu právnici, bola zaujímavá aj v období pred súdom, aj počas neho. Vynikajúci nevypovedaný príbeh, odvážne natočený, ukazuje, ako ľahko vás môže niekto pripraviť o sny. (02.11.2021)

Dobre to bolo. Obcas nechutne, az sa mi to nechcelo kukat.. Ale je fajn vidiet, ake to tam bolo.. A ako SW vyvojar a ex-hacker som s tym chudakom Jurim tie tazoby hodne prezival - neprespate noci, neexistencia referencnych rieseni, uspechy bez zaruky; ako ide klient a on este debugguje, mi aj po dlhych rokoch nahanaju hrozu, ked daky poondiaty manager komunikuje changes az neskoro vecer a ja som potom ako technical project leader mohol pred mitingom v kravate este zhavit debugger, ked som uz mal vlastne len pit kavu - a uz to nemal kto otestovat, proste z developer teamu nik vor Ort, len TPL, na ten handover; bol som rad, ze sa to vobec dalo skompilovat a nie ze semanticky ladit; este som mal viacero kompilacnych chyb po prvom znasilnovani kodu a klienta som videl cez okno, ako opusta Audinu, tiez telekom, a tiez nie prave maly, a to nebol zial projekt len za jeden mega DM. Kto programoval pre korporaty, vie moc dobre, ako sa citi taky chudak maly, ako taka exoticka mys, co zrazu nie je vo svojej diere ale na svetle; tie sceny som fakt docenil, az mi zle bolo. Jedine, co mna osobne rusilo a co nemam kam zaradit, su tie ujete party CCC: tomu som nikdy neporozumel, luskal som neluskatelne sam a tieto nablble zdielacie slopanice a diskoteky a teple ucesy, to ma fakt komplet minulo; a pritom sa pisal presne ten samy rok, lenze my sme mali cerstvo pad komunizmu a kazdy, kto plynule kodil v assembleri, bol vlk samotar, aspon ja som o ziadnych takychto debilnych spolkoch nevedel. No ale to uz som sa nechal uniest, kam ma uniesol hned prvy diel; 4* (22.02.2022)