Kotva u přívozu

Gender Studies jsou na pochodu, zatímco Marie Poledňáková píše a režíruje pro Janu Šulcovou roli ženy s velkým Ž. Její Magda pracuje jako hlasatelka ČST, vychovala syna, staví dům, má vážnou známost (s kamarádským a sexy Haničincem) a zároveň koketuje téměř na pracovišti s dalším idolem (Jan Kačer). Dokáže Magda najít rovnováhu, všem vyhovět a přijmout synovu první velkou lásku (debutující Vida Skalská)? Poledňáková měla za sebou Stoličku a Polepšovnu a před sebou S tebou mě baví svět a přesně takovou je Kotva u přívozu. Z předešlých filmů dál rozpracovává téma matky - syna (tentokráte v odrostlejším věku) a nově se "připravuje" v televizní střižně na nahrávací studio pro rajské uličky. Vytváří svět, kde hlavní hrdinka má za každých okolností hlavní slovo a všem jejím blízkým jde pouze o to ji potěšit. Sci-fi? Atmosféra emancipace na začátku 80. let je nicméně neopakovatelná, Jana Šulcová má několik velice silných scén a prostředí tehdejších Kavčích hor je dobré si zapamatovat. (27.12.2011)

O tvorbě Marie Poledňákové si jinak myslím, že kazí nejen vkus, ale hlavně charakter národa. Tento film je však něčím zvláštní, nepoledňákovský. Svým objektivním a vyváženým pohledem na problematiku emancipované ženy. Fakt. Nechtělo se mi tomu věřit, tím spíše, že jsem k němu usedal značně zaujatý. Mé zaujetí se vystupňovalo hned po úvodním sledu scén, kdy neurotická hlavní hrdinka nabourá auto, u nehody se zabývá hlavně tím, jaký byl ten poškozený hezký chlap, aby vzápětí udělala hysterický výstup manželovi, že nezajistil dostatečně pružně opravu auta (to je myslím prototyp poledňákovské typologie: manžel je tu podveden hned dvakrát, ale přesto jakoby morální právo zůstavalo na straně té chudinky... no hnus!). Rozehrávka přímo do středu tohoto marasmu je však jen obratný úvod (nevím proč ve všech ostatních filmech této autorky se na tom i končí...) a asi tak od půlky filmu dojde k nebývalému zklidnění a sebereflexi, když už ne hlavní hrdinky, od které jsem to ani nečekal, tak alespoň jakoby autorky samotné. Tento film jsem sledoval se zaujetím, a přiznám se, že místy i u vytržení. (11.12.2011)

Docela zajímavá bizarnost. Buď je Marie Poledňáková skutečně vnímavá a má hluboký vhled do ženské duše, nebo patří na psychiatrii. Film má dvě polohy. Jedna se týká groteskního, uspěchaného života ženy se stereotypním pohledem na svět, ve kterém je ona sama středobodem vesmíru a ve kterém se opájí myšlenkou, jak je tím pomyslným krkem, který točí banální hlavou. Druhý je o nezdravě fixující, vyloženě nebezpečné ženě, která káže vodu, ale pije víno. O ženě, která je emočně zcela nestabilní a která jedovatým způsobem podkopává milostný vztah synovi. O ženě, která se natolik bojí samoty, že se stále někam přesouvá ... z bytu do domu, od manžela k milenci ... a zpět. Rád bych věřil tomu, že paní Poledňáková přišla s tak těžkým scénářem o narušené ženě, který ji dovolili zfilmovat jen pod podmínkou, že ho trochu odlehčí. Pak bych se tomuhle "Frankensteinovi" nedivil. A v tomto případě smekám za geniální sondu "pod povrch". Pokud to ale měla být veselohra, je mi upřímně líto Magdy a vlastně i té Marie. (12.06.2019)

Komedie rozverná jako Husákova tvář při projevu. 1) Typickou socialistickou rodinu, jak se můžeme poučit, tvoří "šéf" (matka), "Bobeš" (její partner), "Bobšík" (její syn) a nezapomenutelný "Arnošt" (Wartburg). 2) 39letá Marie Poledňáková (scénář a režie) byla v nejlepších létech a v nejlepším tvůrčím období. 33letá tehdy vysoce populární (to nepochopím) Jana Šulcová odvedla solidní práci stejně jako již 50letý Petr Haničinec. Mou pozornost poutá zejména 21letý Miroslav Vladyka ani tak ne pro standardní herecký výkon jako spíš pro svou neobyčejně svěží a přitažlivou vizáž a pěknou postavu. 3) Snímek je příjemný i když poněkud husákovsky strnulý návrat do časů, které se nikdy nevrátí, do časů mého mládí... (23.12.2012)

Kupodivu zabavnou formou podane tema deti a rodicu a starnouciho paru. Zivotni role Petra Hanicince v roli lidskeho a moudreho nevlastniho otce, Jany Sulcove v roli matky jdouci vsemi prostredky proti pranim sveho syna, protoze prece ona, jako matka vi, co je pro nej nejlepsi a mlady a velmi naivni syn Mirka Vladyky jsou uveritelnymi postavami rozehravajici tuto komedii, ktera je na misto a dobu vzniku necekane nadcasova. Jako bonus dvojice Krampol Stepanek. (11.02.2007)