Eliška a její rod

Česká televize hned v den spuštění svého nového kanálu nasadila do vysílání jeden z prvních československých seriálů, který navíc nebývá často reprízovaný, a proto jsem se rozhodla ze zvědavosti dívat. Pochopitelně mě mrzí, že se nedochovaly poslední dvě epizody, ale můj rozpačitý dojem by asi stejně nevylepšily. Největším problémem je obsazení titulní postavy, protože paní Scheinpflugová má na můj vkus velmi nepříjemný herecký projev à la vesnická trhovkyně. Od komediálního seriálu bych také očekávala více humoru, některé epizody byly ryze dramatické. Zůstává tedy pouze radost z doplnění vzdělání a z přítomnosti tehdy ještě nezkušených mladých talentů - kromě paní Janžurové třeba Jiří Zahajský nebo Jiří Schmitzer. (31.03.2020)

O. Scheinflugová nebyla dobrá herečka. Mrzelo mě to. Přál jsem si, aby byla. Ale je zajímavým dokladem toho, koho isi za ženu vybral Karel Čapek. Seriál je i mimo jiné ukázkou různých mezilidských problémů, které se v té době řešily, a které nejsou cizí ani v dnešní době. Hlavně se mi líbí dva díly - jeden, kdy hlavní představitelka podporuje svého syna (V.Menšík), věří mu, i když ten žije ve snech, a na vysoké noze. A tak se z něho stal defraudant, ale jeho máma ho má stejně ráda, chce v něm vidět dobráka, správného frajera. Druhý díl je o tom, jak se Sovák učí i neučí - anglicky, aby nakonec zjistil, že hospůdka v Praze je přece jen pro něho to lepší, než pracovat v zahraničí. Pěkná studie jedné lidské psychiky. (28.08.2010)

Jestli byl seriál původně myšlen jako sitcom, tak se (aspoň v prvních třech dílech) trochu míjí účinkem. Nicméně jestli to je opravdu první český pokus o něj, tak trochu slov uznání bych měl a navíc toto silné obsazení (nejlepší je asi Vladimír Menšík, ale i Iva Janžurová nezůstává pozadu) jen těžko zklame... až tedy na hlavní roli paní Scheinpflugové, kde jsou vážně vidět malé zkušenosti s filmem. (02.08.2009)

Banální zápletky rozvedené do hodinových příběhů a tristní gagy roztahané do půlhodinových dialogů. Musím přiznat, že první zážitek z televize počátku devadesátých let byl silnější. Z dnešního pohledu tady navíc vidím paralelu s Ženou za pultem. Stejně jako Anna Holubová, tak i tady Eliška Rabasová kafrá do života kdekomu, aniž by o to kdokoliv stál. Jenže poetika šedesátých let a Švorcová za pultem je přecejenom sto a jedna. Proto i Eliška a její rod snese lepší hodnocení. (31.10.2013)

Jeden z prvních televizních seriálů dramatika a scénáristy Jaroslava Dietla je lidovou zábavou v tom nejlepším slova smyslu, tím spíš, že titulní roli před kamerou zvěčnila legendární Olga Scheinpflugová. Nutno dodat, že sled všech těch mikropříběhů, banálních a proto uvěřitelných, odehrávajících se v jedné zašlé restauraci kdesi v Praze, drží pohromadě právě a především výrazné herecké osobnosti – vedle Olgy Scheinpflugové je to vynikající Sovák, Kemr, Jana Hlaváčová i mladinká Iva Janžurová. Přidanou hodnotou pro nás, současníky, je vhled do života generace let šedesátých, doby, která slibovala mnohé. (24.12.2010)