Reklama

Reklama

Epizody(9)

Obsahy(1)

Šedesátá léta, malá pražská hospoda a v ní Eliška Rabasová, její rodina a lidé kolem ní. To je svět jednoho z prvních komediálních seriálů Jaroslava Dietla, významného tvůrce naší televizní seriálové tvorby. Jeho "Eliška a její rod" znamenala v šedesátých letech výrazné vykročení na cestě za původním českým seriálem. Sklidila divácké uznání i proto, že režisér František Filip vyzval ke spolupráci takové herecké osobnosti, jakou byla Olga Scheinpflugová, Josef Kemr, Jiří Sovák, Iva Janžurová a další. (Česká televize)

(více)

Recenze (48)

kajas 

všechny recenze uživatele

Česká televize hned v den spuštění svého nového kanálu nasadila do vysílání jeden z prvních československých seriálů, který navíc nebývá často reprízovaný, a proto jsem se rozhodla ze zvědavosti dívat. Pochopitelně mě mrzí, že se nedochovaly poslední dvě epizody, ale můj rozpačitý dojem by asi stejně nevylepšily. Největším problémem je obsazení titulní postavy, protože paní Scheinpflugová má na můj vkus velmi nepříjemný herecký projev à la vesnická trhovkyně. Od komediálního seriálu bych také očekávala více humoru, některé epizody byly ryze dramatické. Zůstává tedy pouze radost z doplnění vzdělání a z přítomnosti tehdy ještě nezkušených mladých talentů - kromě paní Janžurové třeba Jiří Zahajský nebo Jiří Schmitzer. ()

WANDRWALL 

všechny recenze uživatele

O. Scheinflugová nebyla dobrá herečka. Mrzelo mě to. Přál jsem si, aby byla. Ale je zajímavým dokladem toho, koho isi za ženu vybral Karel Čapek. Seriál je i mimo jiné ukázkou různých mezilidských problémů, které se v té době řešily, a které nejsou cizí ani v dnešní době. Hlavně se mi líbí dva díly - jeden, kdy hlavní představitelka podporuje svého syna (V.Menšík), věří mu, i když ten žije ve snech, a na vysoké noze. A tak se z něho stal defraudant, ale jeho máma ho má stejně ráda, chce v něm vidět dobráka, správného frajera. Druhý díl je o tom, jak se Sovák učí i neučí - anglicky, aby nakonec zjistil, že hospůdka v Praze je přece jen pro něho to lepší, než pracovat v zahraničí. Pěkná studie jedné lidské psychiky. ()

Reklama

MarekT 

všechny recenze uživatele

Jestli byl seriál původně myšlen jako sitcom, tak se (aspoň v prvních třech dílech) trochu míjí účinkem. Nicméně jestli to je opravdu první český pokus o něj, tak trochu slov uznání bych měl a navíc toto silné obsazení (nejlepší je asi Vladimír Menšík, ale i Iva Janžurová nezůstává pozadu) jen těžko zklame... až tedy na hlavní roli paní Scheinpflugové, kde jsou vážně vidět malé zkušenosti s filmem. ()

argenson 

všechny recenze uživatele

Banální zápletky rozvedené do hodinových příběhů a tristní gagy roztahané do půlhodinových dialogů. Musím přiznat, že první zážitek z televize počátku devadesátých let byl silnější. Z dnešního pohledu tady navíc vidím paralelu s Ženou za pultem. Stejně jako Anna Holubová, tak i tady Eliška Rabasová kafrá do života kdekomu, aniž by o to kdokoliv stál. Jenže poetika šedesátých let a Švorcová za pultem je přecejenom sto a jedna. Proto i Eliška a její rod snese lepší hodnocení. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Jeden z prvních televizních seriálů dramatika a scénáristy Jaroslava Dietla je lidovou zábavou v tom nejlepším slova smyslu, tím spíš, že titulní roli před kamerou zvěčnila legendární Olga Scheinpflugová. Nutno dodat, že sled všech těch mikropříběhů, banálních a proto uvěřitelných, odehrávajících se v jedné zašlé restauraci kdesi v Praze, drží pohromadě právě a především výrazné herecké osobnosti – vedle Olgy Scheinpflugové je to vynikající Sovák, Kemr, Jana Hlaváčová i mladinká Iva Janžurová. Přidanou hodnotou pro nás, současníky, je vhled do života generace let šedesátých, doby, která slibovala mnohé. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (23)

  • Sova (Josef Kemr) říká, že umí hrát na valdhornu. Jedná se o počeštění německého „waldhorn“, což je pojmenování pro lesní roh. (sator)
  • V epizodě si zahrála česká big beatová skupina Juventus a její frontman Karel Černoch. (sator)
  • Host v restauraci si objednává gamzu. Gamza patří mezi velmi staré a známé bulharské odrůdy hroznového vína, kterým se někdy přezdívá „Kadarka“ v zemích jako Rakousko, Turecko, Rumunsko, Francie, Slovensko nebo Maďarsko. Pěstována je především v severnějších částech Bulharska. (sator)

Reklama

Reklama