Charleyova teta

Já prostě tyhle divadelní taškařice nemusím... Dokoukala jsem to do konce jen díky vynikajícím hercům, kteří si své role očividně užívali - bohužel více než já. Je pro mě opravdu těžké hodnotit (a ne, nemohla jsem to dopředu očekávat, některé divadelní komedie - dokonce i Někdo to rád horké, což je Charleyově tetě docela podobné - ráda mám), nakonec však musím dát pouhý průměr, ačkoli je mi jasné, že v daném žánru se jedná o špičku. Každému se prostě všechno líbit nemůže, že... (06.10.2015)

Lubomír Lipský - velké, přitom jakoby stranou stojící místo české Thálie. Zdánlivý bezstarostný komik, prvoplánově neokázalá oběť okolností a situací, jimiž je jakoby chaoticky smýkán. A skutečnost? Herec z největších a nejčešštějších, nikoliv náhodou blízký druh špičkového intelektuálního českého komictví par exellence Miroslava Horníčka, další hvězdy generačního trojhvězdí, doplňovaného Milošem Kopeckým. TETA, při zběžném pohledu jedna ze zaměnitelných konverzaček své doby právě Lipského výkonem v ženské úlohy rázné dámy získává náhle rozměry a valéry třetí dimenze. Při pohledu na řádící Lipského ženu v letech se vybavuje filmová Tootsie Dustina Hofmanna a vůbec cosi, co je mimo čas a prostor. Ano, až na výjimky jsou ostatní herci vedle Lipského náhle jakoby do počtu. Myslím, že TETA je právem nadčasovým představením, důkazem, že humor, současně zkázněný i bouřlivý, nespoutaný i zkázněný, nevázaný i kultivovaný, je v tomto nastudování opravdu klasickým. A to ne pro jednu, ale hned několik mimořádně vděčných diváckých generací. (23.12.2010)

Doporučuji všemi eka eka (chodil jsem do Waldorfské školy, počty nebyly prioritou. Ovšem kdyby jste jen viděli, jak krásně umím z plastelíny uplácat šneka, popřípadě vyšít na spoďárky monogram!). Tu poslední - tuším šestou, nebo dokonce až čtvrtou - hvězdu nedávám pouze pro příliš pozvolný rozjezd divadelní hry. Ovšem zkuste mi věřit, děvčátka a chlapci, překousněte první čtvrthodinku a ihned po oněch zmíněných jedenácti minutách se Lipský hodí do korzetu a taškařice započne něčekanou měrou. Nasmějete se, až vám všech sedm dlaní do kolínek poplácá. (22.08.2012)

Není co.¬         Druhově jasně maloburžoasní hra pro diváky stejné třídy, případně obdobného vzdělání. To by nebylo jaksi, abych tak řekl, nic pohoršlivého, kdyby to nebylo spojeno s českou divadelní scénou (v tomto případě divadla Na Jezerce v Nuslích), která častěji než zdrávo sklouzává od divadelního ke kabaretnímu vystupování. V "Charleyově tetě" s O. Lipským v hlavní úloze na zmíněné divadelní scéně je kabaret tak blízko, že to opravdu strašně smrdí, vážení. Navíc, když si uvědomíte, že má jíti vlastně, s ohledem na prostředí a postavy, o anglický humor — to už mi opravdu běhal skorem mráz po zádech, při sledování té taškařice. Přehánění v gestech, v určitých případech neškodné či žádoucí, zde nahradilo pověstnou suchost a noblesu humoru anglického. Tak takhle vypadá anglická scéna v českém podání. Inu — co dodat.¬                 "Charleyovu tetu" uvedlo též ochotnické divadlo D13 z Prahy, premiéra v r. 2015. Ač herecky podřadnější oproti divadlu 'Na Jezerce', podáno je bez výše zmíněné kabaretnosti a nepřípadného přehánivého předvádění. (15.04.2017)

Těch divadelních záznamů z let dávno minulých se na obrazovkách neobjevuje zase tolik. A tak když se něco najde, jsem rád. Toto představení jsem navíc nikdy předtím neviděl a ani jsem ho neznal. O to více mě ale pobavilo. Starých filmů je v televizích dost, ale starších divadel málo. Žel bohu, dodávám. Je to škoda, protože představení je zábavné, plejáda herců hraje dobře a já si jej příště zase rád vychutnám. (21.07.2016)